Pamětní kniha Hrabové [33]

V dnešní části přepisu Pamětní knihy Hrabové pokračujeme soupisem událostí, které se udály v roce 1925.

Předchozí díl: Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 32

• [2.4.1925] Vypukl požár ve statku Jana Piskoře čís. 34, ale byl v zárodku uhašen. Zpráva o tom byla uveřejněna v časopise “Hasičském věštníku” dne 1.5. a v “Duchu času” 28.3. 1926.
• [15.4.1925] Nájemce hostince “U Lípy” se odstěhoval do Zábřeha n./O. a hostinec najal Robert Peterek, který byl dříve obchodníkem v Hrabové. Roční nájemné činilo 14 000 Kč.
• V květnu bylo započato s kopáním a vypřímením silnice na severním konci obce pod Adámkovou samotou a na jižním konci obce u dvora.
• [13.5.1925] Přeleťelo směrem od východu k západu množství vážek ploských, a zjev tento se opakoval i po několik následujících dní. Mnohé houfy letěly dosti nízko nad zemí k velké radosti kluků, kteří je sráželi čapkami. Škody nenadělaly žádné. Zpráva o tom uveřejněna byla v časopise “Duch času” dne 17.5.1925.
• [17.5.1925] Předsedou místní školské rady byl zvolen Hanzelka František.
• [14.6.1925] Provedena byla generální oprava nové školy.
• [28.6.1925] Do místní školní rady ve Vratimově zvoleni byli za Hrabovou – Hanzelka František a Kolář Jan. (16.8. za Hanzelku Františka byl zvolen Vašíček Karel)
• [28.6.1925] Bylo skončeno rozměřování rybníků z velkostatku, jenž rozparcelován byl drobným držitelům půdy. Zbytkový statek koupil Alois Lyčka, rolník z Vratimova.
• [10.7.1925] U hasičského skladiště byla dokončena úprava silnice podél Ščučí, čímž zabráněno bylo vylévání vody na silnici při povodních. Tím také zanikl vjezd a výjezd ze Ščučí, kterého používali vozkové k napájení koní.
• [1.8.1925] Farář Josef Řezač žádal část zahrady u staré školy, která prý je majetkem církevním a to část parcely 735. 26.1.1925 nebo 16.1.1925?! podal dotaz farář Josef Řezáč arcibiskupské konsistoři v Olomouci o parceli 735 (viz opis). 6.5.1925 dotázala se konsistoř na některé podrobnosti. 13.5.1925 odpověď J. Řezače a zaslání některých dokladů arcibiskupské konsistoři (viz opis). Arcibiskupská konsistoř předala vyřízení mor.-slez. finanční prokuratuře v Brně. 20.7.1925 Finanční prokuratura v Brně žádá okresní politickou správu v Mor. Ostravě, by prostřednictvím okr. školního výboru zjištěno bylo, proč zahrada užívána jest učitelem, respektive žádá o její vrácení. 1.8.1925 okresní politická správa žádá obecní radu v Hrabové o zevrubné vyjádření o této věci. Z. Oliva informoval se o tom u Františka Bartoníka, řídícího ve výslužbě v Místku, který mu sdělil, že parcelu tu užíval od roku 1884 a zařídil ji na štěpařskou školku. 3.9.1925 Obecní rada v Hrabové zaslala odpověď okresní politické správě v tom smyslu, jak zněly informace Františka Bartoníka. (chybí datum) farář J. Řezač sdělil v soukromém rozhovoru starostovi obce L. Duhanovi, že by vyměnil tuto část zahrady za zahrádku před starou školou na protější straně silnice, již by pak odprodal na stavbu domku, což bylo starostou zamítnuto. V roce 1926 sdělil J. Řezáč obecní radě, že prý dostal příznivé vyřízení své žádosti, abychom pozemek vrátili. Na to usnesla se rada odpovědi, že rozklad o tom podali vyšším instancím a dosud žádné odpovědi neobdržela a s ním přímo vyjednávati nemůže (opis). Jako příloha k tomu sporu byla také odpověď dřívějšího starosty L. Staňka okr. politické správě ze dne 16.4.1909, o připojení této parcely s rozšířeným hřbitovem ke kostelnímu majetku (viz opis).
• [2.-3.8.1925] V noci strhla se velká vichřice s prudkým lijákem. Mnoho stromů bylo zničeno. Jen u vítkovského vodovodu bylo 30 stromů vyvráceno.
• [3.8.1925] Řeka Ostravice se silně rozvodnila. V Paskově vystoupila řeka Olešná tak vysoko na cestu, že přejezd nebyl možný. Proto celou noc stála hasičská hlídka na rozcestí u samoty Adámkovy, aby auta a povozy upozornila a obrátila k objížce přes Bělou a Krmelín. Všechno daleko široko kolem řeky Ostravice bylo zaplaveno, rybníky byly přeplněny. Ščučí se vylilo z břehů. Lávka mezi Vratimovem a Hrabovou byla stržena a přívalem odnesena. Voda nedosáhla však té výše jako v roce 1904, kdy sahala voda z řeky Ostravice až po obec. O tom byla uveřejněna zpráva v časopise “Náš kraj” dne 7.8. pod nápisem: Děsná živelná pohroma v kraji Ostravském.
• [15.8.1925] Dělníci si zřídili sami provisorní přechod přes řeku ze zbytků staré lávky a ze dřeva, jež jim darovala továrna ve Vratimově. Lávka byla jen primitivně udělána a přechod po ní byl dosti nebezpečný. Nebyly řídké případy, že ten, kdo neměl dosti silné nervy, spadl do vody.
• [20.8.1925] Pršelo jen málo, ale provisorní lávka byla opět odnesena.
• [27.8.1925] Při regulaci zřízená lávka opět odnesena. Zemědělské organizace, totiž vodní družstvo, “Hospodářská besídka” a místní organizace republikánské strany přičiňovaly se všemožně (usilovně) u zemských úřadů a ministerstva zemědělství žádostmi, rozklady a memorandy, aby záplavy vodou z paskovských rybníků, která přichází až z území Stařiče, Krmelína i lesů paskovských a novobělských, byly omezeny svedením vody hned v Paskově do řeky Olešné. V té době a pak i v roce 1926 předložily znova jmenované organizace obecní radě hotovou stížnost na tyto poměry se žádostí o politickou komisi ke shlédnutí škod a urychlení projektu, o jehož vyhotovení požádán byl zvláště moravský výbor. Spisy byly zaslány obecní radou ihned okresní politické správě.
• [25.8.1925] Prodal pekárnu a část bytu Paleček čís. 136. Původně vlastnil toto stavení naproti hasičského skladiště starosta Ludvík Staněk. Prodal jej Vlčkové. Ta to prodala část vrchnímu strážmistru A. Kotovému a druhou část Gilovi, pekařovi a ponechala si zadní část. Nyní má dům čtyři vlastníky a je v pátých rukou.
• [26.9.1925] Postaveny byly na koncích obce nové orientační tabule s názvem obce a župy XIV.
• [5.10.1925] Odjeli do Argentiny dva mladíci: Ludvík Řeha a Jindřich Kolich. Otec prvního odjel tam již před půl třetím rokem.
• [12.-18.10.1925] Obecní zastupitelstvo rozdělilo obecní pozemek u dvora přidělený z velkostatku na 18 parcel. Tyto přiděleny byly uchazečům s podmínkou stavěti na nich do konce roku 1927.
• [18.10.1925] Konána byla slavnost svěcení nového zvonu jenž zakoupen byl z dobrovolných sbírek. Přes válku byl jeden zvon zrekvirován. Nový zvon přivezl rolník Emil Nováček, z jehož statku byl převezen ke kostelu dne 18.10.1925. Jsou na něm vyryta jména padlých Hrabovjanů ve světové válce.