Odpověď na otázku uvedenou v titulku sice neznám, nicméně toto téma se objevilo i v připomínkách veřejnosti ke Strategickému plánu Hrabové, což mně přimělo napsat o velmi nedávném návrhu, na kterém jsem se podílel a který by to umožnil. Pokud by však někdo očekával, že by se obnovila původní „štreka“, tak ho zklamu, protože to bohužel dnes již reálné není. Nicméně se mi s tehdejším vedením DPO podařilo dostat do Plánu mobility v roce 2015 návrh tramvajové tratě do průmyslové zóny v Hrabové.
Konkrétně by taková tramvajová trať měla začínat v prostoru podjezdu v Hrabůvce u kostela (což sice bude oříšek pro projektanta, ale provozně nejvýhodnější, neboť tramvajovou trať by bylo nutno napojit jak směrem do centra, tak směrem do tř. Dr. Martínka). Pak by trasa mohla vést v souběhu s ulicí Místeckou tak, aby ji existující pás stromů odhlučnil od zástavby. Nejproblematičtějším místem bude vyřešení průchodu od ulice Místecké do ulice Prodloužené, kde by pak již bylo možné využít existující volný pás s výstavbou nové protihlukové zdi. Na jižní straně parkoviště Tesca by mohl vzniknout malý autobusový terminál pro autobusy přijíždějící od Frýdku-Místku (které dosud musí dojíždět až do středu města, neboť je není kde ukončit), kde by jejich cestující zároveň mohli využít atraktivitu blízkých hypermarketů a průmyslové zóny a pokud možno i jednoduchá tramvajová smyčka pro ukončení části spojů mimo špičku, kdy nemusí jezdit až do průmyslové zóny. Tramvajová trať by dále mohla vést (zatím) volným pásem vedle ulice Na Rovince až do prostoru před závodem Sungwoo, kde by mohla vzniknout koncová smyčka.
Určitě na tento článek zareaguje někdo s argumentem, že tramvaj přinese hluk. Je potřeba si ale uvědomit, že tramvajové tratě se dnes již staví zcela jinou technologií než ty stávající, kde základní změnou je pryžové odhlučnění nebo i zatravnění. Rovněž moderní tramvajová vozidla přinášejí daleko méně hluku, neboť jsou lehčí a mají již pryžové odpružení podvozků. Určitě na tento článek zareaguje někdo s argumentem, že je tramvajová trať zbytečná. Jenže v průmyslové zóně bude 6 000 pracovních míst a s přepravou jsou již nyní neustálé problémy, kdy ani článkové autobusy jezdící již v intervalu až 3 minuty kapacitně někdy nestačí a přitom tramvajová souprava nahradí hned dva článkové autobusy (či tři standardní). Navíc koncept tramvajové trati by zajistil i využití v opačném směru než je návoz do průmyslové zóny a také v mimošpičkovém období, a to jednak lidmi přestupujícími z příměstských autobusů, jednak občany Šídlovce a cestujícími do nákupních center. V zásadě by vznikla tramvajová linka, případně linky, nahrazující linku 48, a také by Šídlovec získal po cca 40 letech znovu spojení tramvajovou linkou (pokud možno ještě zrychlenou) s centrem, která by nahradila autobusové linky 35, 55, 73 a 74 do průmyslové zóny. Jistě může někdo nazvat myšlenku stavby tramvajové tratě hloupostí, ale v posledních 25 letech zažívá tramvajové doprava ve vyspělých zemích jako je Francie, Velká Británie, Španělsko či USA, kde byla v minulosti téměř vymýcena, obrovský rozmach, kdy zavedení tramvajové dopravy se stalo pro města věcí prestiže. Jsou tam všude snad hloupí? Nikoli, všichni si uvědomují, že rychlá tramvajová doprava je to jediné, co opravdu spolehlivě dokáže dostat lidi z aut zpět do veřejné dopravy. Někde to ani nemá logické vysvětlení, ale opravdu tam, kde začala jezdit tramvaj, jezdí jí více lidí než jezdilo dříve autobusy, a to někde i násobně. Kromě odstranění dopravních zácp a potřeby stavět stále nové silnice a nová parkoviště se jedná také o čisté ovzduší (i plynový autobus totiž ovzduší znečišťuje a článkový elektrobus u nás zatím ani neexistuje). A nebylo by lepší pro Šídlovec, kdybychom nemuseli stavět stále další parkoviště pro nová auta, protože by lidé do centra rychleji dojeli tramvají?
Jenže to, že se návrh dostal do ostravského Plánu mobility, bohužel nic neznamená. Zásluhou hnutí Ostravak již bohužel nikdo z těch, kdo jsme se o to zasloužili, ve své pracovní funkci není a tudíž návrh nikdo neprosazuje. Přitom je nyní potřeba především zpracovat studii, která by zvolila optimální trasu a tuto trasu zakotvit do územního plánu, protože prostory, kudy by tramvaj mohla vést, se neustále zastavují a další stavby se zde připravují. Pokud bychom tedy došli v Hrabové k závěru, že tento záměr je dobrý pro Hrabovou (o čemž jsem osobně přesvědčen) a dali si ho do Strategického plánu, mohla by právě Hrabová na magistrátu iniciovat zpracování takové studie a tím tento záměr více posunout k realizaci.
