Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Takovou nově nalezenou holí se stal nesprávný znak použitý na novém webu obce. Martin Slepička tuto hůl dychtivě uchopil a začal s ní zuřivě mlátit kolem sebe.
Jak je možné dopustit takovou blamáž, a umístit na web znak obce, kde je nesprávný počet nožů na nožovém kole a má dokonce stylizované loukotě? Normální člověk by upozornil na problém a potěšila ho rychle sjednaná náprava. Ne tak náš předseda letopisecké komise. Ten vede svou svatou předvolební válku a když byl problém, pravděpodobně oproti jeho očekávání promptně odstraněn, považoval za nutné tento problém medializovat.
Nejprve skrytě na facebookovém kanále jeho volebního hnutí a včera i otevřeně na Hrabovských novinách pana Slavíka. Budiž, na velkohubá špinící prohlášení od tohoto člověka si již pomalu zvykám. Nelze v této souvislosti pominout jeho mnohokráte šířenou předvolební špínu, zejména medializaci, kolik podal trestních oznámení a oznámení o přestupku. Co na tom, že žádné nepřešlo ani do fáze šetření a je tedy pravděpodobné, že obvinění byla shledána nepravdivá či neopodstatněná, svůj předvolební účel to splnilo. Možná by se boj Martina Slepičky za ten jediný a správný znak dal i ocenit. Ale to by tento nesprávný znak nesměl být mnohokráte použit i na jiných exponovaných místech. Dokonce na vstupních dveřích úřadu, kterými Martin Slepička nespočtukrát procházel a jak doufá, kterými brzo projde jako pan zastupitel. Dokonce je tento znak používán již tři roky v Hrabovských listech na titulní straně. Byl k nalezení i na wikipedii u stránky naší obce jako oficiální znak. Nikdy Martin Slepička na použití chybného znaku neupozornil.
Zde se již nabízí otázka. Dělá předseda letopisecké komise svou práci opravdu dobře, když ignoruje množství použití znaku na exponovaných místech a upozorní na to teprve tehdy, až z toho má osobní profit? Stačilo na to upozornit dávno a nesprávný znak by již nikdy nebyl použit. Vždyť i nádherný kalendář na rok 2019, který kulturní komise připravuje pro občany Hrabové, bude mít na titulu z tohoto důvodu nejspíše také špatný znak. Schovával si toto upozornění Martin Slepička až na chvíli, až z toho bude mít užitek a bude se moct před celou obcí halasně bít v prsa?
Martin Slepička je o své kvalitní práci dozajista přesvědčen, když sám sobě navrhl nemalou odměnu za práci v letopisecké komisi v tomto roce a to včetně její výše. Toto zastupitele včera při projednávání zarazilo a toto zevrubně probírali. V rámci tohoto trefně poukázal jeden ze zastupitelů, odměny sámi sobě navrhují jenom poslanci a předseda letopisecké komise v Hrabové.
Předseda letopisecké komise upozornil na chybný znak mailem také pana tajemníka. Ten obratem sjednal nápravu a proto již je na webu správný znak a zajistil i výměnu znaku obce na stránce wikipedie. Za což mu patří poděkování. Chápal bych mediální humbuk v případě, že by obec nesjednala nápravu či i přes upozornění chybný znak používala. Toto se však nestalo a přilévání dalšího oleje do ohně hysterie kolem obecního webu se jeví být jen účelovým předvolebním kalkulem.
Poukázání na použití chybného znaku považuji za správné, obzvláště i když předseda letopisecké komise sám uznává, že správnou podobu znaku vstřebal až při přípravě knih pro jeho obecní vydavatelství. Mediální masáž okolo však již považuji za nevhodnou negativní předvolební kampaň.
Aby i necvičené neletopisecké oko poznalo rozdíl mezi znaky, přikládám podobu obou
 |
 |
|
| chybný znak | správný znak |
Milan Slíva jr.
člen mediální komise
a editor Hrabovských listů, jenž v nich nesprávný znak také používal
Včera jsem se dozvěděl na zastupitelstvu o Martinu Slepičkovi nejen to, že si sám navrhnul odměnu 7000,- za práci v komisi z pozice předsedy, ale dokonce jsem se dozvěděl (z úst Honzy Dvořáka v diskuzi o odměně), že „historik může jen citovat…“, čímž myslel právě historika Martina Slepičku (mělo to být zastání).
Není to urážka všech skutečných historiků, kteří tráví stovky a tisíce hodin v archivech, aby přišli na „nové“ skutečnosti a popsali je svými slovy s citací pouze toho nejdůležitějšího a autentického?
Ano, je jednoduché generovat desítky publikací, které „historik“ slepí z citací… Ano, opakovaně říkám, že chápu slova Martina Slepičky… „jsem výkonný historik“ a „obec získá publikaci zdarma a já si to vykážu při studiu“, chápe to i RMOb Hrabové, která z Hrabové udělala nakladatelství Martina Slepičky?
Já si za tím stojím – historik může ve své práci vycházet pouze z předchozích prací a dochovaných dokumentů (případně ještě archeologických nálezů) a nezbývá mu než citovat. Pokud byli (na základě mého popudu, protože starosta na to jaksi zapomněl) vyzváni předsedové komisí, aby navrhli odměny pro nezastupitele ve své komisi, nezbylo jim nic jiného než úkol splnit. Také bylo na zastupitelstvu řečeno, že před zastupitelstvem byl materiál projednán radou a ta návrh schválila, takže v tu chvíli už to byl návrh rady a postup byl tak správný. Mimochodem pro snížení odměny 7000 Kč pro předsedu letopisecké komise hlasoval jediný zastupitel, zbývající si zachovali (v tomto) zdravý rozum.
Kvalitní historik, obecně skutečný vědec, je schopen v prvé řadě syntézy, analýzy a kritického myšlení. Historik vychází z primárních pramenů, které svými slovy – na základě sekundárních pramenů – shrne, doplní o fakta, která vycházejí z vlastního bádání a nasbíraných zkušeností, z přečtené odborné literatury. Alespoň tohle platilo, když jsem studovala historii na FFUP. Kdybychom ve svých pracích jen citovali, tak by nám to neprošlo. Na univerzitě po nás chtěli přijít s něčím novým, inovativním, originálním, abychom do toho vnesli nějakou přidanou hodnotu. Nejde zkopírovat originální texty, jen vyměnit slovesa nebo rozdělit souvětí na věty, přidat přívlastek nebo vypustit slovo, a říct, že jsem autorem, protože nejsem. Jediná vlastní činnost v takovém případě spočívá v tom, že jsem si shromáždil prameny a ocitoval jsem jednu větu z toho, druhou větu z toho a dal tomu nějaký formát, nic jsem nevytvořil, jen přetvořil. Skutečným autorem/skutečnými autory jsou ti, kdo vytvořili původní text.
Jen pro příklad (i když citace u beletristických textů a uměleckých textů fungují jinak – umělec nebude napodobovat cizí dílo) mohla bych tuto báseň vydat ve sbírce básní pod svým jménem jako autor?
Plavala Hrabová, rodná má vesnice,
jak husa divoká, na vodě rybníků.
Zdaleka hladiny stříbřitě svítíce
vítaly myšlenky lidí i poutníků.
Vyschly již rybníky, i racčí smích dávno ztich.
Hnědavou hlínu teď rádlo obrací…
Stoleté duby však šumí dál na hrázích.
Duše má k hlubině stále se navrací.*
*) inspirováno básní V. Závady
Možná kdybych na to měla žaludek. Jinak napsání básně mi trvalo asi 5 min:-) a přeformulovanými slovy jiných bych se mohla nazývat „výkonným básníkem“. Ale v životě bych to neřekla.
Souhlas, ale je rozdíl bádat (pro sebe, abych si udělal názor jak to bylo) a psát publikaci. I já jsem svou kapitolu v publikaci začal psát použitím Ctrl-C, i když jsem kopíroval svůj vlastní text. A proč vlastně někdy nenapíšeš báseň do Hrabovských listů (ale samozřejmě jinou)?
Zajímavé Vy víte, kdo je Vrabčák a Konipásek, kteří napsali dvě zajímavé básně? Já mám k autorům zde i v Hrabovských listech blízko, ale ani já oba neznám a divil bych se, kdyby Vy ano. Dovedl bych si Markétu jako jednoho z autorů klidně představit.
https://www.hrabova.info/2018/07/21/basen-vrabcak-zprava/
https://www.hrabova.info/2018/07/22/basen-konipasek-entity/
Já tu báseň nenapsala, já jsem jen upravila slova Viléma Závady. Veřejně jsem psala zatím básně jen do vzdělávacích programů pro děti. Nezpochybňuji, že se při bádání a psaní publikace uplatňují jiné postupy a metody, jen je mi proti srsti myšlenka, že „historik může ve své práci vycházet pouze z předchozích prací a dochovaných dokumentů (případně ještě archeologických nálezů) a nezbývá mu než citovat“ Historik může srovnávat, komentovat, vytvářet přehledy, grafy, může analyzovat informace z různých pramenů, může shrnout dosavadní bádání, na poli neoraném může prakticky cokoliv 😀 Opravdu není odsouzen jen na dvě klávesové zkratky a bohatou slovní zásobu.
Na poli může opravdu dělat cokoliv, ale při historické práci mu nezbývá než vycházet z toho, co napsali předchůdci. A pokud je rozpor, tak posoudit kde je pravda – a přesně to Martin Slepička udělal, ač šel v Hrabové proti mylnému dogmatu či slovy Jiráska „Proti všem“.
Stát si za tím můžeš, ale je rozdíl psát stylem „odsud jsem čerpal“ ale píšu originál, jak to u nás dělají historici (v Hrabové např.) Milan Slíva, nebo třeba v bakalářce Radim Staněk a stylem Martina Slepičky – tady vezmu odstavec, tady taky a to ocituji, tady vezmu neco jiného a jen přeformuluji znění. Nevidíš v tom rozdíl? A pokud někdo neumí citovat, jakože opravdu citovat, tak pak je to plagiátorství a s tím máme v Hrabové také problém;-)
Ano, zastupitelstvo mě zklamalo a můžu říct, že ať s otcem často i veřejně nesouhlasím, zde má asi jako jediný zastupitel přehled.
Martin Slepička si navrhnul odměnu i přes to, že k dokončení zápisu kroniky za rok 2016 oficiálně došlo až koncem prázdnin (čili před měsícem) a rok 2017 se teprve dělá a kdo ví, jestli je alespoň 20% hotovo. Však ono se to opět vykrade z Hrabovských listů a Hrabová.Info.
Pokud se nepletu, tak letopisecká komise je tady především kvůli kroniky. Martin Slepička ji začal řídit v roce 2015 (v průběhu) a ještě letos vykřikoval, jak to, že zápis moje sestra (za rok 2015) nemá v kronice ještě přepsán. Rok 2016 a 2017 nebyly do 30.8. 2018 hotovy a na 2017 se teprve pracuje!
Takže za to si dal odměnu Martin Slepička? Opravdu si to zaslouží??? Sedm tisíc korun českých?
Ostuda to je, že mu to rada a zastupitelstvo takto dovolili a ještě mu dělají z obce nakladatelství.
Myslím, že i to včerejší zastupitelstvo ukázalo, že skutečné problémy Hrabové jsou úplně jiné. Nemám žádný důvod tuto radu hájit, ale jsem rád, že vyšlo tolik publikací o Hrabové a bylo tolik přednášek.
Jen připomenu, že 7 000,- pro Martina Slepičku je o dost míň než 20 000,-, které ze stejné pozice (předsedy letopisecké) navhrnul svému bratranci na primiční mši. Tohle již naštěstí RMOb Hrabové smetla ze stolu.
Nejzajímavejší na tom je to, že heraldicky správnější, neřkuli správné, je to kateřinské kolo na neaktuálním znaku. Viz http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-kolo-377
Kolo na současném znaku by mohlo být dnes tak maximálně moderním piktogramem na dveřích novodobé mučírny, sekce nožových kol. Ale to by již bylo mimo téma článku a proto jsem to tam neuváděl.
Neměl se předseda letopisecké komise po dobu výkonu své funkce zasadit o heraldicky správný znak?
Poslušně hlásím, že Mirek Houžvička ještě na poslední chvíli nechal v tiskárně znak na titulní straně kalendáře vyměnit… .
Mirku, díky.
Já tomu sice určitě nerozumím, ale pokud má obec schválený znak, tak neměla by ho snad v té podobě používat?
Ono se píše tady něco jiného?
No mi ten článek přišel jako kritika toho, že to někdo kritizoval – ale je možné, že neumím dobře číst.
Pánové…
a teď trošku z jiného soudku. Mohli by jste mi prosím zaslat info o Lípě? Aby to bylo čtivé a ne moc dlouhé. A aby to obsahovalo vše potřebné, kdy byla postavena, kteří význační rodáci i přespolní v ní hráli, čím byla výjimečná a přidali i nějaké povedenější fotky. Štuky, sál, otáčivé podium, třeba i fota nejlepších sklepů na pivo v Ostravě, fota z povedených akcí.
Docela dost to spěchá.
Znak Vám prozatím neuteče.
Předem dík.
Hostinec U Lípy vznikl v r. 1862, ale budova byla jiná. Od r. 1877 jej provozoval Jan Černý, později jeho manželka. Ta v nechala postavit dnešní budovu včetně sálu, otevřenou v červenci 1909. „Plagiuji“ z publikace Martina Slepičky „Historie obce Hrabová“.
Ale Honzo, mohl bys najít, od kterého badatele a jakého díla to historik Slepička citoval? On přece nebádá, on pouze cituje…
Nemohl, opravdu nehodlám tímto ztrácet čas. Sám víš ze všech nejlépe, že jsou důležitější věci, které se v Hrabové dějí.
Zajímají mě fakta a fotky o Lípě ne akademická přestřelka. Nejjednodušší asi bude obrátit se na MS.