Abychom mohli plánovat budoucnost, musíme porozumět minulosti. Asi toto tvrzení má reálný základ, jinak by ho v různých obměnách nezdůrazňovali i velmi moudří lidé.
Určitě znalost minulých dějů a událostí je nutná i při aktuálním řízení obce. Vysvětlím proč.
Každá obec má svá specifika, daná nejenom polohou, ale také historii. Ta po dlouhá staletí vytvářela mentalitu místních obyvatel, která přetrvává do dnešních dnů. Jinak se chovají lidé s hlubokými „vesnickými“ kořeny, jinak lidé městského typu.
V současné době žije i v naší obci mnoho těch, kteří jsou původním obyvatelstvem označováni jako „náplava“.
Mě se tento pojem líbí, protože vystihuje podstatu problému. Ta chytřejší část „náplavy“ rychle pochopí místní specifika, jejich přednosti i nedostatky, a snaží se tomu přizpůsobit i své postoje k aktuálním záležitostem.
Uvedu konkrétní příklad. Místní občané (starousedlíci) s „vesnickými“ kořeny budou pravděpodobně preferovat bydlení s omezenější zástavbou a s dostatkem volných zelených ploch kolem místa bydlení. Občanům „městského“ typu, kteří se přistěhovali nedávno do Hrabové, nebude pravděpodobně vadit hustější zástavba. Tento rozdíl v názorech na kvalitu bydlení může být velmi důležitý, a to příkladně při diskusích o územním plánu. A nejenom při diskusích, ale také při jeho praktické realizaci.
Problémem jsou ti, kteří nemají zájem o zdejší problematiku, a to jak tu minulou, tak tu současnou. Buhužel, vyskytují se ve velkém měřitku jak mezi „náplavou“ tak i mezi starousedlíky. Preferují současný konzumní způsob života a využívají veškeré dnešní technické vymoženosti k realizaci svého způsobu života asvých preferencí. Třeba při zaběhnutí milované kočičky neváhají do hledání zapojit i zdejší mediální prostředky. Ani je nenapadne jejich použití při řešení podstatně důležitějších záležitostí.
K napsání tohoto článku mě přiměla zpráva na Hrabova.info, že se našla kronika DTJ Hrabová z let 1908-1933 a bude v dohledé době digitalizována. Pro současnou generaci může být prospěšná i při hledání příčin rozdílů mezi rozsahem dřívějších a nynějších sportovních aktivit zdejšího obyvatelstva. A tento rozdíl je obrovský. Přitom vůbec nejde o nepodstatnou záležitost. Sportovní aktivity jsou velmi významnou součástí lidské kultury a mají vliv na kvalitu života lidí, a to i v Hrabové.
Pokud jde o historii Hrabové, tak na místních webových stránkách máme v současné době i v digitální podobě následující publikace:
- A. Barcuch, E. Rohlová: Sedm století obce Hrabová (1997)
- Editor M. Slíva jr.: Hrabová v období 2.sv. války (2015)
- Martin Slepička: Hrabová v čase 1. světové války (2018)
- Editor Martin Slepička: Historie obce Hrabová (2018)
- Mimo to vyšla v roce 2015 publikace M. Slepičky „Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové“.
Nejsme jedinou obcí, která si uvědomuje význam těchto publikací i pro současnou generaci. Stejně si počínají i jinde. Iniciátoři těchto aktivit jsou (na rozdíl od Hrabové) převážně místní kronikáři.
Ve zveřejňování starších obecních kronik máme určité rezervy. Příkladně v knižní podobě vydali nedávno kroniku z let 1918-1938 ve Staré Bělé a byla po ní veliká poptávka. Možná, že se dočkají i občané Hrabové. Kronikářské záznamy Zd. Olivy a Boh. Kolicha jsou po všech stránkách unikátní, včetně stránky výtvarné. Mnoha čtenářům informace o minulých událostech může být inspirací i pro jejich aktivity v současném politicko-veřejným prostoru. A to nejenom v oblasti sportu, ale i v jiných oblastech.
I zde si přihřeji svou osobní „polívčičku“. Mnoho let jsem byl členem sportovní rybářské organizace v Paskově. V určité době jsem se snažil založit místní organizaci Českého rybářského svazu i v Hrabové. Ale nenašel jsem z řad místních rybářů žádnou podporu.
Přitom tato organizace má v Hrabové teoretické předpoklady k úspěšné činnosti. A to nejen z důvodu historické tradice, ale také proto, že Pilíky jsou součástí katastru Hrabové.
