Mám radost, když vidím, jak se z ostudy stává něco pěkného. Když se tak děje díky kreativním a schopným lidem, mám radost dvojnásobnou. Rád sleduji, když se cosi ošklivého mění v nádheru, třeba když se z nevzhledné ruiny klube na svět krásná budova. Proto například fandím našim sousedům v Paskově, kteří před lety získali do svého vlastnictví zdevastovaný zámek a vytvořili z něj klenot, který dále brousí a leští.
Ale abych zůstal v Hrabové: stejně tak jsem rád, že mezi námi žijí lidé, kteří ze zarostlé části obce, tam kdesi u garáží, v místě, kde ještě před lety člověk mohl chytit leda tak klíště, vytvořili přírodní park, navštěvovaný dnes lidmi.
Lysá hora na dohled
I proto sleduji s napětím debaty kolem rybníků zvaných Pilíky na samém okraji Hrabové a také na samém okraji zájmu většiny místních lidí. Vladimír Slavík, velký propagátor toho, aby se Pilíky staly součástí hrabovského života, napsal na svém blogu zajímavou úvahu. Zasnil se a sepsal, jak si rybníky a jejich okolí představuje.
Dovolím si citovat:
„Je tichý a teplý letní večer, v korunách stromů koncertuje zpěvné ptactvo, hladinu rybníka čeří ryby, hledající potravu. Sedím na lavičce a je mi na duši i na těle dobře. Vedle dohořívá oheň a ve stanu, na dosah, mě očekává milovaná bytost, má žena. Mé děti po celodenní únavě již ve spánku spokojeně oddychují.“
Chátrající budova v areálu Dolu Paskov
Vladimír Slavík pak pokračuje ve snění tím, že potká rybáře s pořádným úlovkem a pozdraví se s krásnou jezdkyní na koni.
Rybáři chodí do těchto míst rádi
I já mám své sny a představy. Jednou z nich je, že se Pilíky stanou oblíbeným místem pro příjemné trávení volného času. Kdo zná oblast Jistebnických rybníků, dá mi za pravdu, že jen máloco se vyrovná posezení někde na hrázi rybníka a pozorování vodních ptáků, poslouchání skřehotu žab a sledování ryb skákajících nad hladinu. Asi nikdy nebudou Pilíky tak navštěvované jako systém rybníků u Jistebníku. Dnes už Hrabová vskutku není rybníkářskou vsí, jako tomu bylo před staletími. Ale podle přísloví, že lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše jsem si jist, že malou, „takovou tu naši“ oázu klidu na Pilíkách zažít lze už dnes a pokud budeme o to stát, v budoucnu nám budou sousedé z jiných částí Ostravy naše Pilíky závidět. Už dnes je to místo, které stojí za procházku nebo projížďku na kole. Potkáte tam rybáře z Paskova či z Hrabůvky, občas tam projede i ona krásná koňojezdkyně ze snu Vládi Slavíka…
Rybníky zvané Pilíky se nacházejí na samém okraji Hrabové
Proč píšu tento text? Z mnoha důvodů. Hlavní je ten, že chci čtenáře ujistit, že už teď má smysl vzít kolo nebo botasky (možná raději pohorky) a k Pilíkům se vydat. Kdo tvrdí, že tam nic nežije, že je to vlastně žumpa z Paskova, nemá pravdu a neví, že už dávno tomu tak není. Dalším důvodem je, že pokud si uvědomíme, že Pilíky jsou ideálním místem k procházce, budeme chtít, aby to tam bylo hezčí, aby si tam bylo kde sednout, případně opéct buřty. Možná někdy i přenocovat, jak o tom píše již několikrát zmíněný Vladimír Slavík. A možná si v Pilíkách zaplavat nebo (abych se také trochu zasnil): plout v nafukovacím člunu a pozorovat vodní ptactvo z úplně jiného úhlu, tedy z vodní hladiny.
Stanou se Pilíky oblíbeným místem pro příjemné trávení volného času?
A když budeme chtít, aby tam vznikaly lavičky a třeba i ten přístřešek, budeme potřebovat, aby se tam dalo dostat lépe na kole (nejen po uši v bahně). A taky se budeme ptát našich zastupitelů, co dělají pro to, aby tato zanedbávaná část obce se měnila z ostudy na místo, na které budeme jednou pyšní. A taky budeme podle toho, zda mají nějakou vizi nebo zda se jen tak vezou, své zástupce volit.
Trochu odbočím, ale stále zůstanu u vodních živlů hrabovských. Kdo by si před třiceti lety pomyslel, že se jednou budeme koupat v Ostravici? V 80. letech byla řeka páchnoucí hnědou stokou. Tak jsme v minulosti byli schopni zdegradovat řeku, se kterou byly minulé generace spjaty. A stejně rychle, jak jsme ji zničili, jsme ji dokázali v minulých deseti letech opět vrátit k životu. Dnes je to pstruhová řeka, lidé se v ní v létě koupají. Proč by tedy Pilíky nemohly za pár let být vyhledávanou vodní oázou na kraji průmyslového města?
Petr Žižka
Fotografie jsou na Google Photos:
Velmi emotivní článek Petra Žižky, který možná přispěje i k rozšíření členské základny Klubu přátel Pilíků.
Naše současná situace není snadná, o Pilíky neprojevují příliš velký zájem ani občané Hrabové, ani představitelé místní státní správy.
Ale my to nevzdáme!
Důležitou akcí bude brigáda, plánovaná na 28. březen. Vytvoření cyklotrasy pokládáme za základ našich dalších aktivit.
Děkuji Vladimíru Slavíkovi za ohlas na můj článek a doufám, že Vladimír nezůstane osamocen. Pojďte klidně do mne a pište, jak to vidíte s Pilíky vy, občané… Co se týká toho, co píše v komentáři Vladimír Slavík, věřím, že kromě brigády prospěje i naše cyklojízda 21. března. Snad lidem otevře oči a oni uvidí, že Pilíky nejsou žádná žumpa, ale místo, které už dnes stojí za procházku… Brzy všechny pozvu prostřednictvím facebooku. Pilíky nebudou jediným pěkným místem, které navštívíme a kde si něco povíme.