Samospráva Hrabové má dvě možnosti: Buď se spokojí se současným stanoviskem Magistrátu a bude mlčky přihlížet k přeměně Hrabové v „panelák naležato“, nebo tomu bude bránit. Jelikož jde o výklad složitých legislativních norem, pomoc je nutno hledat v tomto případě v prvé fázi u odborníků.Laické názory našich zastupitelů a některých aktivních občanů jsou zde k ničemu.
Poznámka č. 1:
Městské zastupitelstvo schválilo současný územní plán města Ostravy na svém zasedání 21.5.2014. Podrobný zápis je uveden na webových stránkách SMO. Úvodní slovo k tomuto bodu měl Ing. arch. Vltavský, který mimo jiné prohlásil:
„Nové rozvojové plochy, které nejsou zastavěny, jsou podmíněny tzv. územními studiemi tak, aby městské obvody potažmo město nebo úřady nepřihlíželi pouze developerům, co se na území děje nebo staví, ale mohou do tohoto procesu aktivně vstupovat, a svůj obraz nebo obraz města aktivně ovlivňovat“.
Komentář HN: O tom, že by představitelé Hrabové do tohoto procesu svými připomínkami v letech 2014-2019 „aktivně vstupovali“, nejsou žádné zprávy. Stalo se tak až v roce 2020, kdy MOb Hrabová požaduje u některých rozvojových ploch revizi územního plánu.
Poznámka č. 2:
Pan starosta Igor Trávniček obdržel v tyto dny z Magistrátu následující dopis (zkráceně):
„Váš návrh jsme zaevidovali. Navrhujete, aby některé rozvojové plochy byly zrušeny jako zastavitelné a nahrazeny plochami nezastavitelnými, jako je orná půda a krajinná zeleň. Na obdobné změny má město právo. Musí se však prokázat obecný zájem, který ke změně vede. Rozvojové plochy jsou ve vlastnictví soukromých osob a proto musí být veřejný zájem prokazatelně zdůvodněn. Vlastníci mohou považovat náhrady za tuto změnu územního plánu. Veškeré náklady by hradil městský obvod Hrabová. Šlo by o desítky milionů korun“.
Komentář HN: Uvedený dopis Ing. arch. Hany Paclové, vedoucí oddělení územní koncepce Magistrátu tvrdí, že změny územního plánu z roku 2014 jsou prakticky vyloučené. Je to poněkud v rozporu s názorem Ing. arch. Vltavského a také s názorem náměstkyně Bajgarové (viz poznámku č. 3). Na místě starosty Trávníčka bych to nevzdával a intenzivně hledal odborníka –legislativce, který se specializuje na tuto problematiku. Co když paní Paclová si vyložila § 94 a § 102 stavebního zákona nesprávně?
Poznámka č. 3: Náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová nedávno prohlásila:
„Město by se nemělo rozšiřovat do šířky, ale zastavovat dovnitř. Zástavba v okrajových částech města znamená zábor půdy a vysoké náklady na infrastrukturu. Denně míří obrovské množství aut z okrajových částí do města, kde jsou problémy s parkováním. Město má nabídnout kvalitní bydlení zastavováním proluk uvnitř města a v nezastavěných oblastech mezi městskými čtvrtěmi. Přednost by měly mít domy s nájemným bydlením. K tomu směřuje naše snaha“.
Komentář HN: Navzdory názorům náměstkyně Bajgarové se občané města stěhují v rostoucích počtech do vlastních RD v okrajových čtvrtích, a to včetně Hrabové. Proluky ve městě jsou stále prázdné a na pefiférii města vznikají „satelitní městečka“. Sociologové a další odborníci marně upozorňují na negativní důsledky tohoto počínání.
Závěr: Samospráva Hrabové doposud nijak účinně neprotestovala proti výstavbě nových RD. Čtyři nové Územní studie č. 55, 56, 57 a 58, které umožňují výstavbu 164 RD, vzala Rada „na vědomí“ bez dalších připomínek.
