Tou náměstkyní je paní Mgr. Zuzana Bajgarová. Vede odbor investiční, odbor územního plánování a stavebního řádu.
Společně s primátorem města se snaží o to, aby se změnila tvář centra města. Je zde příliš mnoho úřadů, málo obchodů a dříve zde bydlící občané se stěhují do jiných částí města, včetně těch okrajových.
Píše se o tom i v posledním čísle časopisu Ostravská radnice. To mě podnítilo s napsání následujícího dopisu:
Paní náměstkyně,
právě jsem dočetl nové číslo časopisu Ostravská radnice a musím Vám sdělit následující:
Pan primátor Tomáš Macura v úvodníku píše, že je nezbytné stavět v centru města kvalitní byty. Vy ho v tom podporujete, a to oprávněně. Podrobně jste to zdůvodnila i v listopadovém čísle 2019 Ostravské radnice v anketě „Vy se ptáte, radnice odpovídá“.
Ale je tady problém s územním plánem. V případě Hrabové existuje cca 25 lokalit, určených pro zástavbu RD. Spočítal jsem si, že v budoucích letech se zde postaví cca 360 nových RD. Dokonce se staví i na bývalých rybnících, kde původní drenáž již není funkční. Většinou se staví v místech, kde není kanalizace a místní komunikace jsou úzké a bez chodníků.
Od roku 2014 bylo pro Hrabovou vypracováno 7 územních studií, které umožňují výstavbu cca 160 RD. Velmi iniciativní v tom byla Ing. arch. Hana Paclová. Územní studie č. 55 „U Řeky“ řeší výstavbu 52 RD, a to na pozemku, jehož vlastníkem je statutární město Ostrava.
Takže na jedné straně je tady oprávněná snaha současného vedení města omezit stěhování obyvatelstva do okrajových čtvrtí, na straně druhé prostřednictvím územního plánu se tyto tendence podporují. Mám vážné obavy, že vesnická část Hrabové se brzy změní v „panelák naležato“.
Pokud to bude možné, rád bych si přečetl vaši odpověď.
S pozdravem Vladimír Slavík, Hrabová.
Odpověď přišla vzápětí.
Vážený pane Slavíku,
s Vašim názorem souhlasím. Územní plán je skutečně nastaven „rozpínavě“. Bohužel neumíme nyní změnit dřívější nastavení územního plánu. Územní studie jen naplňuje, nikoli mění územní plán. Takže pokud byla v ÚP podmínka studie a nyní ji vlastník chce, de facto je nutné ji zpracovat. Jedná se o výkon státní správy v přenesené působnosti. Bohužel ne výkon samosprávy, toto řešíme s kolegy velkých měst v rámci přípravy nového stavebního zákona.
Umíme měnit zastavitelné pozemky na pozemky nezastavitelné na pozemcích ve vlastnictví města.
Změnu způsobu využití na pozemcích soukromých je však podmíněna např. „náhradou za změnu v území“ – v podstatě odškodnění za znehodnocení stavební parcely – dovolíte-li tento laicky překlad problému. Což je relativně složitý problém, proto obecně není preferován.
S ohledem na to, že s Vámi skutečně souhlasím, tak s tím, jak se nyní zpracovává změna územního plánu, nechceme podporovat jakékoli další změny územního plánu, které by toto umožňovaly další rozpínání do krajiny a změny v duchu „nezastavitelné, orná půda, krajinná zeleň a tak dále na zastavitelné pozemky“. Samotná změna musí projít přes dotčené orgány státní správy a přijetí změny pak samozřejmě bude na rozhodnutí zastupitelstva města.
Protože jistě umíme měnit zastavitelné pozemky na pozemky nezastavitelné – ty které jsou ve vlastnictví města, tak tím se budeme zabývat při přípravách dalších změn územního plánu. Na koncepci rozvoje pracuje nový Městský ateliér prostorového plánování a architektury.
Samostatnou kapitolou je pak kvalita zpracování územních studií a tedy budoucí kvalita zástavby – viz. panelák naležato… I to je na samostatné téma.
S úctou a pozdravem
Mgr. Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora.
Komentář HN: Po přečtení této odpovědi jsem si uvědomil složitost současné situace. V každém případě je to téma, kterému by se měli věnovat nejenom naši zastupitelé, ale i občané, kteří se pokládají za patrioty naši obce. Doufám, že takoví ještě v Hrabové existují.
Vladimír Slavík
8.7.2020
Autor vydává blog Hrabovské noviny,
kde se věnuje Hrabové.
