Deník: Komáří kalamita je tu! Kraji nepijí krev jen omezení, nepomáhá skoro nic

(MS Deník, 22.7. 2020) Prapodivné léto s mizerným počasím a šílenstvím kvůli čínské nákaze znepříjemňuje lidem navíc i pití krve. A to doslova! Komáři jsou přemnožení nejen u vody, ale též mezi paneláky na sídlištích. Kalamitu připouští i odborník na hmyz z Ostravské univerzity.

Po čínském viru na lidi útočí nepřítel sice ne tak nebezpečný a neviditelný, ale přesto notně otravný. Líhne se ve stojatých vodách po deštích doslova v mracích. Dostává každého, kdo se nechrání! „Zkuste to vydržet pět deset minut…“ šklebí se Jiří Kváš z rybářského sdružení v Klimkovicích ve zdejším Parku P. Bezruče uprostřed lázeňského města. Stojatá voda podle něho působí jako množírna komárů a stačí i malé louže. Nemluvě o tůních po rozlité Polančici a Odře nebo bečkách se zachycovanou dešťovou vodou na zahrádkách.

„Nepomáhá pomalu nic a dokonce jsme zkusili stříkat ten slavný Anti-Covid, když jsme chystali zábavu s rockovou kapelou. Dříve, než jsme mohli rozhlasem vyzvat, aby bez repelentů raději lidi do parku nechodili, celou akci zrušila nová opatření proti koronaviru,“ uvádí Kváš. Předem pořízené prostředky na hmyz podle něj však nazmar nepřijdou. „V březnu šla na dračku dezinfekce a teď to jsou repelenty. Prodej stoupl skoro o sto procent,“ říká Vlasta Sedláčková z drogerie Duo Duha v Ludgeřovicích nacházející se oproti Klimkovicím na druhé straně Ostravy. I tady lidé poptávají spreje odhánějící či usmrcující komáry, tablety pro hubení larev, spirály i polštářky do elektrických odpuzovačů…

„Komáři se u nás žení od devíti hodin večer a jsou strašně žizniví,“ popisuje Karel Vilím, šéf kempu a stání pro karavany na Landeku v Petřkovicích. Přechod dne v noc je podle něj správnou chvílí pro pití krve. Návštěvníci běžně po první noci spěchají proti bodavému hmyzu cosi nakoupit. Správa kempu má repelent ve velkém balení a stříká jím stany.

Studénka s povolením Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poodří nasazuje na komáry larvicidní přípravek Vectobac i postřik hubící živé jedince Cipex. „Komáry vnímáme i jinou optikou: Jsou docela důležitou složkou potravy pro další živočichy. Nicméně, chápeme, že kromě toho obtěžují zdejší obyvatele,“ vysvětluje Zdeněk Sovík za vedení CHKO.

Kunín sází na repelenty, rozlévá je lidem do půllitrových lahví. Tak jako dezinfekci v době nouzového stavu. „Pro občany jsme zajistili osmdesát litrů, repelent prodáváme za velkoobchodní ceny a brzy chceme objednávat další várku,“ upřesňuje Dagmar Novosadová z postu starostky obce. Na (docela drahý) postřik hledí spíše jako na psychologický efekt.

„Šílenství, normálně večer utíkají hosté,“ tvrdí Monika Hofferková provozující Posezení u Žáby v Děhylově. Kuňkající obojživelníci v sousední tůni zdaleka nestíhají pojídat larvy hmyzu. A jeho nápory přestává zvládat i velký elektronický odpuzovač „komárovník“. Na na zahrádce u restaurace se lidé začínají okolo páté, šesté večer ošívat. Pak mizí.

„Žerou a je jich čím dál tím více!“ konstatuje Roman Štolfa z oddílu Posejdon z Dolní Lutyně. Jsou to vodáci a komáří rojení je provází všude na pobytovém táboře ve Věřňovicích i příměstském táboře v Bohumíně. Pro ochranu dětí jim tam kuchařky vyrábějí prý účinný repelent podle vlastního receptu – k jeho přísadám patří mimo jiné alpa či hřebíček.

K TÉMATU
Při obraně vede chemie

Zcela přirozená ochrana před komáry snad neexistuje, i když být v klidu a méně se potit do určité míry pomoci může. Při individuální ochraně nezbývá, než se spoléhat na prevenci. Eliminovat pohyb v zastíněných místech podél keřů a stromů hlavně v luzích a okolí řek, využívat mechanické zábrany (nejen síta do oken, ale chránit se i oděvy s dlouhými rukávy a nohavicemi) a zejména nasazovat repelenty. Ty totiž umí měnit přirozené chování komárů či dočasně blokovat účinnost jejich čichových receptorů.

Zatímco komáří samci jsou potravinově orientovaní jen na nektar z květů (a pro člověka tím pádem neškodní), pití krve je záležitostí dospělých samiček. Sají ji od lidí i jiných hostitelů, čímž si zajišťují „důležitý nutriční zdroj“ pro optimální vývoj vajíček. Do světa tohoto hmyzu dává nahlédnout Aleš Dolný, vedoucí katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty z Ostravské univerzity.

Je komárů skutečně více, než jindy?

Ano, můžeme dokonce mluvit o komáří kalamitě. Jde více méně o synchronní proces, kdy se přibližně ve stejné době líhne z vajíček velké či dokonce obrovské množství larev a později, po ukončení vývojového procesu, se objevuje extrémní množství dospělců. A dochází tak ke zmíněné komáří kalamitě.

Co se dá uvést k příčině kalamity?

Souvisí s tím, že konec jara a začátek léta byly letos velmi deštivé, zvláště červen byl srážkově výrazně nadprůměrným měsícem. Pro komáry ideální stav. Výrazné deště v tomto období totiž způsobily i zvýšené stavy vody v řekách a následné zaplavení spousty míst v nivách. Na loukách, polích a podobně vznikaly dočasné mokřady, což můžeme pozorovat třeba na mnoha místech v Poodří. Takové biotopy jsou pak ideálním prostředím pro vývoj larev komárů, když samičky předtím nakladly vajíčka do míst, jako terénní prohlubně, kde je větší pravděpodobnost jejich budoucího zaplavení. Zvláště druhy našich kalamitních komárů – z rodu Aedes – obdobná místa vyžívají ke kladení vajíček a následnému vývoji.

Existuje něco jako komáří sezona?

Samozřejmě, komáři, jako většina hmyzu u nás, vykazují aktivitu v příznivých teplotních podmínkách s dostatkem potravních zdrojů – od jara do podzimu. V chladných obdobích dochází k pozastavení či úplnému zastavení jejich aktivit a vývojového procesu, takzvané diapauze. Ve vodách přečkávají toto nepříznivé období jen vajíčka či larvy. Do doby snížené aktivity, anebo neaktivity komárů je však nyní ještě daleko.

Kolik druhů komárů tady vůbec lítá?

Celkově je na Zemi známo více než 3700 druhů komárů, z nichž se u v Česku můžeme setkat s méně než padesáti, hlavně z rodů Aedes, Anopheles, Culex… Většina druhů však nachází optimální podmínky v tropech, naše zeměpisné šířky jim příliš nevyhovují. Naštěstí.

A je někdo, na koho komáři nejdou?

Jako typičtí zástupci krevsajících členovců jsou potenciální trapiči všech lidí. Stejně jako dalších savců, ale i ptáků, či dokonce plazů nebo obojživelníků. Jdou tedy na všechny z nás, ale je pravda, že někteří jedinci mohou být atraktivnějšími cíli než jiní. Což záleží na aktivitě, ale i hmotnosti osob nebo dalších faktorech. Komáři se při vyhledávání cíle orientují podle tělesného tepla, vydechovaného oxidu uhličitého a pachu potu. Nedá se přitom přesně říct, který z těchto vjemů je nejdůležitější. Lépe řečeno, tyto signály působí na komáry společně, a jak se podařilo vědcům v nedávné době zjistit, jeden vjem nestačí. Komár reaguje až na kombinaci nejméně dvou z nich. Dostatečně atraktivní je tedy například naše teplota těla v kombinaci s uvolňovaným oxidem uhličitým, nikoli samotné teplo uvolňované z povrchu těla.

Doplníte něco i z komářího života?
Jsou příkladem hmyzu s proměnou dokonalou. Mají vedle vajíček a larev před proměnou v dospělý hmyz ještě stádium kukly, které je mimochodem u komárů poměrně výrazně pohyblivé. Celý jejich vývojový proces probíhá ve vodě. I když vajíčka, jak jsem nadnesl, mohou být kladena na souš, kde čekají v diapauze na zaplavení a nastartování vývoje.

Zdroj: Doslovně převzato z denik.cz