Je nesporné, že mezi nejslavnější rodáky Hrabové patří básník Vilém Závada a dirigent Jaroslav Opěla. Právě dnes 22. května si připomínáme jejich společné výročí narození. V. Závada se narodil 22. května 1905 a J. Opěla se narodil 22. května 1935.
Vilém Závada (1905-1982) [1]
Narodil se v rodině valcíře vítkovických hutí, který padl roku 1915 na haličské frontě. Základní školu vychodil v rodné Hrabové, v letech 1917–1923 studoval klasické gymnázium v Ostravě. Od roku 1923 studoval na Filozofické fakultě v Praze slovanskou filologii, češtinu a francouzštinu, v roce 1929 ukončil státní knihovnickou školu.
Básník, spisovatel a překladatel Vilém Závada
V letech 1930–1932 byl redaktorem časopisu Rozpravy Aventina, který vydával Otakar Štorch-Marien. V letech 1932–1937 byl redaktorem čtrnáctideníku Listy vydavatelství Melantrich. Brzy po květnu 1945 vstoupil Závada do KSČ, což se brzy odrazilo i v jeho básnické tvorbě.
V roce 1948 byl jmenován ředitelem národní a univerzitní knihovny, o rok později (1949) se této funkce vzdal. Po roce 1953 působil jako redaktor a spisovatel z povolání.
V roce 1931 se oženil s Jaroslavou Hrejsovou, pocházející z významného evangelického rodu. Kvůli sňatku změnil i svou církevní příslušnost a z katolíka se stal členem Českobratrské církve evangelické.
V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.
Jaroslav Opěla (1935-2016) [2]
Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně obor dirigování u Bohumila Bakaly. V roce 1958 nastoupil jako nejmladší dirigent v tehdejším Československu do čela Filharmonie pracujících v Gottwaldově. O šest let později emigroval do západního Německa.
Dirigent Jaroslav Opěla, FOTO: Münchner Orchesterverein Wilde Gungl
V Mnichově, kde se usadil, ho záhy objevil Rafael Kubelík a umožnil Opělovi spolupráci s Bavorským rozhlasem. Účinkoval jako asistent šéfů symfonického orchestru, dirigovaného vedle Kubelíka i sirem Colinem Davisem či Lorinem Maazlem.
V roce 1968 se stal laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže Akademie Santa Cecilia v Římě a absolvoval mistrovské kurzy u svého patrona Rafaela Kubelíka a Franka Ferrari. Mezinárodnímu hudebnímu publiku se představil nejen živými koncerty, ale i rozhlasovými a televizními nahrávkami.
Otevřely mu cestu až do Jižní Koreje, kde byl v sezóně 1971/1972 šéfem Národního symfonického orchestru v Soulu. Od roku 1986 byl jmenován docentem na Musikhochschule v Mnichově, kde vedl vysokoškolský orchestr.
Nadaný hudebník v 90. letech minulého století nastudoval a uvedl v produkci svých bratrů Jiřího a Vladimíra ve světové premiéře tři skladby českých soudobých skladatelů Jana Klusáka a Zbyňka Matějů.
V té době se stal ředitelem Bavorského rozhlasového orchestru. Koncertní pódium opustil s titulem „čestný dirigent“.
Zdroj:
- [1] wikipedia.org
- [2] novinky.cz
