Povolí magistrát developerovi oplocení pozemků „Na rybnících (O.-Hrabová)“?

Někdo ospravědlňuje zájmy developerů a někomu není lhostejné, jak se nám mění krajina Hrabové přímo před očima. Srovnávací fotka ulice K Pilíkům z doby před několika lety s dnešní fotkou a má žádost o stanovisko k budoucímu oplocení pozemků developera jsou s vysvětlením v článku.

Oplocení části pozemku na území významného krajinného prvku „Na rybnících (O.-Hrabová)“

U křižovatky ulic Bělská x K Pilíkům stojí rodinný dům, který má na jedné straně „podivně šikmě“ veden plot… . Vysvětlení je však „jednoduché“ a pro mě docela pochopitelné – výstavbu plotu a využití vlastního pozemku jako zahradu nepovolil magistrát, protože by se jednalo o využití pozemku v rozporu se zájmy chráněnými zákonem č. 114/1992 Sb.

Pozemek totiž protíná významný krajinný prvek „Na rybnících (O.-Hrabová)“ a majiteli nezbývalo, než ho oplotit přesně po tuto „šikmou“ hranici a zbytek svého pozemku využívat jen jako ornou půdu. Nutno říct, že jak magistrát stanovil, majitel pozemku do puntíku svědomitě splnil!

Povolí magistrát developerovi „zahradu i plot“?

Je již prakticky jisté, že se developerovi, který vlastní pozemky na ulici K Pilíkům za stávající zástavbou, podaří „obejít“ místní úřad i strategický plán Hrabové (developer musí vybudovat kanalizační řád). Přes magistrát úspěšně prošel povolovací proces, který umožní další výstavbu rodinných domů na ulici K Pilíkům.

 

Na této ulici, dost možná díky nečinnosti našeho úřadu a naší samosprávy, tedy vyroste druhá řada rodinných domů. Dokonce se dá říct, že se jedná již o třetí řadu domů, záleží na úhlu pohledu.

Z pochopitelných důvodů se tedy z pozice zastupitele zajímám o stanovisko magistrátu, který v minulosti nepovolil oplocení a využití celého pozemku jako zahradu, jestli developerovi vše povolí/povolil…

 

---

Dobrý den,

z pozice zastupitele MOb Ostrava-Hrabová bych se chtěl na Vás obrátit s žádostí o vysvětlení některých informací, kterým nerozumím.

Dne 1.9. 2016 se Vás dotázal majitel pozemku 539/14 (k.ú. Hrabová, ulice K Pilíkům) na oficiální stanovisko k oplocení části pozemku a k jeho využití jako zahrady. Oplocení tehdy majitelem pozemku bylo zamýšleno jako jednoduchý průhledný pletivový plot s případným osazením živým plotem. Oplocený pozemek měl sloužit čistě jako zahrada.

Magistrát tehdy žadateli sdělil v souladu se správním řádem následující: „Využití předmětného pozemku jako oplocené zahrady je v rozporu se zájmy chráněnými zákonem č. 114/1992 Sb., a není proto možné.“

Č. j.: SMO/330003/16/OŽP/SE
Sp. zn.: S-SMO/330003/16/OŽP/5
Vyřizovala: Ing. Zuzana Šenková
Podepsal: Ing. Bc. Pavel Valerián, Ph.D.

V souvislosti s další plánovanou výstavbou v druhé řadě podél ulice K Pilíkům, bych se chtěl zeptat na Vaše stanovisko k oplocení a využití sousedních pozemků, konkrétně 539/29 a 539/31.

Dle materiálu „Hodnocení krajinného rázu ORP Ostrava“ (Ing. Salačová a kol., 2009) jsou předmětné pozemky součástí území vymezeného jako území se zvýšenou estetickou hodnotou krajiny a s největší koncentrací dochovaných historických krajinných struktur na území města (bývalá rybniční soustava je zmiňována dle historických pramenů již v 1. polovině 16. století, struktura rybničních hrází přibližně odpovídající dochovanému stavu je zachycena v mapách z 2. poloviny 18. století).

Mé dotazy zní:

1. Doufám, že předpokládám správně, že zde (539/29 a 539/31) také nepovolíte využití části pozemku jako zahradu a nedovolíte jej celý oplotit?

2. Vaše stanovisko je k využití pozemků developera (539/29 a 539/31) ve vztahu k VKP naprosto identické, mám pravdu? Pokud nemám, včem se jedná o jinou situaci?

3. Žádám Vás z pozice zastupitele, abyste mi sdělili, co může MOb Hrabová udělat, aby vaše dřívější stanovisko bylo identicky aplikováno na pozemky 539/29 a 539/31 v k.ú. Hrabová – „Využití předmětného pozemku jako oplocené zahrady je v rozporu se zájmy chráněnými zákonem č. 114/1992 Sb., a není proto možné.“

4. Proč byla zde developerovi povolena výstavba rodinných domů v druhé řadě, když jasně ve svém stanovisku píšete toto:

Změnou ze zemědělsky obhospodařované plochy na zahradu by došlo ke změně půdního krytu a tím i stanovištních podmínek v dotčeném území. Využívání pozemku jako zahrady rovněž předpokládá zvýšení intenzity obhospodařování půdy, zvýšení chemizace a zavlékání nových geograficky nepůvodních druhů rostlin do území, čímž by došlo k narušení přírodě blízkého charakteru území. Zamýšleným využitím pozemku jako oplocené zahrady by došlo k poškození VKP 36 – snížení jeho ekologicko-stabilizační funkce v daném místě a narušení jeho estetické hodnoty.

Děkuji za vysvětlení.

S pozdravem, Radomír Orkáč

 

Zopakuji Vám celé Vaše odůvodnění:

Předmětná část pozemku je součástí registrovaného významného krajinného prvku č. 036 „Na rybnících (O.-Hrabová)“ (dále jen VKP 36).

Dotčený pozemek je dle katastru nemovitostí veden jako druh „orná půda“ a jeho část, která součástí VKP 36 a nachází se vně zastavěného a zastavitelného území obce, je pro toto funkční využití určena rovněž Územním plánem města Ostravy (dále jen ÚP1MO).

VKP 036 je tvořen územím dřívější rybniční soustavy, s dobře dochovanou krajinnou strukturou bývalých rybničních hrází zvýrazněnou porosty stromů a keřů. Dna původních rybníků jsou dnes zemědělsky obhospodařovanými plochami lemovanými liniovou zelení podél cest na bývalých hrázích a podél drobných vodních toků. V území se rovněž nacházejí drobnější lesíky, skupiny dřevin a pás dřevin v místě terénního zářezu podél trasy bývalé tramvajové trati. V místě terénních depresí, často v návaznosti na drobné vodoteče, se nacházejí menší trvalé či občasné mokřady, které zvyšují biodiverzitu na území VKP 036. Předmětný pozemek se nachází ve vysoce hodnotném území z hlediska krajinného rázu (ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb.), zejména s ohledem na jeho kulturně-historické hodnoty.

Změnou ze zemědělsky obhospodařované plochy na zahradu by došlo ke změně půdního krytu a tím i stanovištních podmínek v dotčeném území. Využívání pozemku jako zahrady rovněž předpokládá zvýšení intenzity obhospodařování půdy, zvýšení chemizace a zavlékání nových geograficky nepůvodních druhů rostlin do území, čímž by došlo k narušení přírodě blízkého charakteru území. Zamýšleným využitím pozemku jako oplocené zahrady by došlo k poškození VKP 36 – snížení jeho ekologicko-stabilizační funkce v daném místě a narušení jeho estetické hodnoty.

Krajinný ráz je dle ust. § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a je chráněna před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu mohou být prováděny pouze s ohledem mj. na zachování významných krajinných prvků, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

Výstavbou oplocení a změnou charakteru pozemku (zahradní výsadby) by došlo k nežádoucímu nárůstu antropomorfního charakteru dotčeného krajinného prostoru a k nežádoucímu narušení dochované krajinné struktury, narušení harmonického měřítka krajiny a vztahů v krajině, a tím k snížení a negativní změně krajinného rázu ve smyslu ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb.
Stávající využití pozemku jako ucelené zemědělsky obhospodařované plochy s lemovými porosty dřeviny, respektující přírodě blízky charakter území a dochované krajinné struktury, je v souladu se zájmy ochrany přírody.

MMO OOŽP upozorňuje:

• Umisťování staveb či jiných zásahů (např. změna způsobu využití pozemku) na území významných krajinných prvků, jimiž by mohlo dojít k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je podmíněno vydáním kladného závazného stanoviska orgánu ochrany přírody dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.
• Umisťování staveb či jiné činnosti (např. změna způsobu využití pozemku) v nezastavěném území a nezastavitelných plochách, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, jsou podmíněny souhlasem orgánu ochrany přírody dle ust. § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.