Chtěl bych poděkovat všem ze základní školy v Ostravě-Hrabové, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravách projektového dne k 65. výročí založení školy. Nestává se totiž často, že bych se dozvěděl něco tak zásadního z novodobé historie Hrabové, co jsem dříve nikdy neslyšel nebo vůbec nezaznamenal.
Jméno kamenosochaře Karla Vávry si od teď díky učitelům naší základní školy již budu pamatovat. Člověk se stále učí… Když jsem pátral na Hrabová.Info, nakonec jsem však zmínku o Karlu Vávrovi našel, ale je to zmínka sedm let stará.
Karel Vávra pokračoval v profesi svého otce Rudolfa, který působil v Ostravě jako kamenosochař. Na počátku třicátých let se řemeslně zdokonalil ve Státní průmyslové škole sochařské a kamenické. V letech 1932–1936 studoval na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru Otakara Španiela.
Karel Vávra, zdroj: www.vsb.cz
Tam díky svému učiteli získal podstatnou průpravu pro zpracování reliéfu (1936 diplom v medailérské specializaci), zejména ve figurální kompozici a v portrétu. Od roku 1938 pracoval v otcově kamenosochařské dílně v Ostravě. Během poválečné výstavby Ostravy se Vávrovy kamenné reliéfy uplatnily na radě veřejných budov i obytných domů: v padesátých letech připravil 12 pískovcových reliéfů zodiaku ve formě nadpražních klenáků nad domovními vstupy na Gajdošově ulici v Moravské Ostravě; s dalšími s motivem Dne a Noci tamtéž sloužily na nově postavených bytových domech jako domovní znamení.
Figurální i emblematické reliéfy zdobí dodnes domy v Moravské Ostravě, ale i průčelí kulturních stánků a administrativních budov (Divadlo Antonína Dvořáka nebo bývalý Stavoprojekt v Mariánských horách). Druhým významným polem jeho sochařského působení byly pomníky připomínající významné osobnosti nebo historické události. Několik z nich vzdává hold válečným obětem.
Nejvýrazněji se podepsal dvěma kvalitními bronzovými reliéfy na křídlech Pomníku osvobození v Komenského sadech v Moravské Ostravě (1945–1947), a to ve spolupráci s architektem Janem Jírovcem a autorem hlavního sousoší Konrádem Babrajem. Jeho tvorba zahrnuje také náhrobky, mramorové oltáře a portréty; je zastoupena ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě.
Památník na hřbitově v Ostravě-Hrabové
Karel Vávra je rovněž autorem velmi působivého sousoší pro památník na hřbitově v Hrabové. Představuje opět vojáka se samopalem, zde ovšem ve dvojici s pohublým mužem, jenž se ohýbá pod tíhou kamene, který nese v rukou. Jde patrně o scénu, kdy voják přivádí zpět do vsi vězně z koncentračního tábora.
Karel Vávra: Památník obětem druhé světové války v Hrabové, 1949–50
Hlava muže je dramaticky zakloněna tak, aby jeho děsivý pohled prozrazující všechny hrůzy, které v nelidském prostředí koncentráku spatřil, poutal divákovu pozornost. Jde bezpochyby o jeden z nejefektněji zachycených expresivně laděných výjevů z válečných pomníků vůbec.
Po rozšíření hřbitova byl pomník přesunut o několik metrů západně dále
Text převzat:
Bylo by škoda nepřipomenout nejpopulárnější a tedy i nejznámější dílo sochaře Karla Vávry, kterým byla socha Lišky Bystroušky, zdobící bludný bavan na Hukvaldech, odcizená v roce 2015. Současná Liška Bystrouška je kopií původního díla, vytvořena na základě sesbíraných fotografií.