(Hrabovské listy 05/2023, autor: Karla Slívová) Jak se z instruktorky v autoškole stane majitelka farmy? Stačí mít odvahu plnit si své sny a nebát se trochu, vlastně celkem dost, zariskovat. Příběh Duběnky se začíná psát v roce 2003, kdy paní Pravdová potřebovala ustájit své koně, stáje si i s výběhem nechala postavit přímo na svém pozemku.
Pozn. redakce Hrabová.Info
Víte, že můžete podpořit farmu Duběnku zasláním finančního daru na transparentní účet? Transparentní účet farmy č.ú. 2602384725/2010. Více informací zde…
Fotky k článku od Ilony a Libora Hromádkových jsou na Google Photos:
Postupem času si začala uvědomovat, že je na něm stále dost místa, kterého by byla škoda nevyužít. Dvěma koníkům najednou začaly dělat společnost i další zvířata a dneska se na farmě „vrátka netrhnou“.
Na dohled od svištících aut, téměř vedle ruchu velkoměsta, se nachází malá rodinná farma Duběnka. Její název odkazuje na mohutný dub, který poskytuje zvířatům nejen stín, ale jak věří Jolana, taky ochranu a energii. Nenápadný laťkový plot kolem farmy nenapovídá tomu, že by se za ním nacházelo něco zvláštního. Opak je však pravdou.
Hned při vstupu vás uvítá paní majitelka, která musí každého návštěvníka okouzlit svým entuziasmem a permanentním úsměvem na tváři. Fascinace zvířectvem všeho druhu se u Jolany objevila již v dětství. „Láska ke zvířatům mi koluje v krvi odjakživa. Jako panelákové dítě jsem svou maminku přiváděla téměř k slzám, když jsem domů nosila šneky, luční koníky, pulce, myšky a další podobnou havěť. Ještě větší znepokojení doma zavládlo, když jsem rodičům oznámila, že mým vysněným povoláním je být krotitelkou lvů.“
Když si paní Pravdová začala plnit své sny a ke dvěma koňům postupně pořizovala další zvířecí kamarády, všimla si, že se zpoza toho nenápadného plotu čím dál tím víc ozývá dětský hlásek, který se zvědavě domáhá vstupu na farmu. Když nakukujících hlav přibývalo, rozhodla se Jolana, že svůj malý kousek ráje otevře veřejnosti. Každou neděli odpoledne je na Duběnce návštěvní den, kde se všichni zájemci můžou na chvíli pokochat rozmanitými druhy zvířat. Ještě rozmanitější jsou pak jejich jména. Kobylka Apolenka, poník Rainy, koza Amálka, beránek Rozmarýn, holubička Julinka a spoustu dalších tvorů čeká na vaši návštěvu a podrbání. Nedělní návštěvnost na Duběnce kolísá v závislosti na počasí, při příznivých teplotách je na farmě opravdu živo.
„Děti jsou zvyklé na to, že v přítomnosti zvířete musí být ostražité a vyhnout se bližšímu kontaktu. U nás máme ale jiná pravidla. Většina našich zvířat je zvykla na blízkost a dotyk, děti právě tohle milují. Můžou si pochovat králíčka, pohladit beránka, nakrmit poníka, to se jim v zoo nepoštěstí.“
Kromě nedělního odpoledne, kdy je farma otevřena široké veřejnosti, Jolana organizuje i komentované prohlídky např. pro školky, školy nebo domovy seniorů. Svůj výklad vždy přizpůsobuje dané skupině, snaží se návštěvníkům poodhalit i kontroverzní témata týkající se chovu zvířat. Zejména pak s dětmi debatuje o klecovém chovu slepic nebo o existenci neblaze proslulých kožešinových farem.
A jak zvládá paní Pravdová péči o celou farmu? „Chodí mi vypomáhat dvě šikovné slečny, Jana a Kotka, občas se na Duběnce objeví i nějací studenti v rámci své školní praxe. Samozřejmě mě v případě nutnosti zastoupí synové. Ale nikdy svá zvířátka nenechávám dlouho o samotě. Chodím si k nim odpočinout a načerpat energii na další dny“
Plánů do budoucna má Jolana více než dost – altánek pro děti, bylinkovou zahrádku nebo třeba malé hřiště se skluzavkou. Podílet se na realizaci těchto snů můžete i vy, stačí se přijít v neděli odpoledne podívat a přispět dobrovolným vstupným. Sami se přesvědčíte, že Jolana Pravdová je dáma se srdcem na pravém místě. Myslím, že můžeme být rádi, že si to s tím krocením lvů rozmyslela.
Více informací o farmě, důležité kontakty, ale třeba i transparentní účet, na který můžete přispět a podpořit tak smyslupinou věc, naleznete na internetových stránkách www.farmadubenka.cz
Autor: Karla Slívová
Foto: Ilona a Libor Hromádkovi
