Původně jsem se chtěl věnovat jinému tématu a místního hejtra již ignorovat. Rozhodl se však aktuálně mlžit k tématu, kterému jsem se věnoval v prosincovém „Slově starosty“ v Hrabovských listech. Lačně se vrhnul na téma daně z nemovitostí a svébytnosti Hrabové, se svou obvyklou dávkou demagogie, lží a neznalosti. Proto se dnes pokusím vysvětlit, co jsem ve svém „slově“ chtěl říct. Takže dnešní téma bude o penězích, historii a také svébytnosti. Bude to sice trochu nezáživné, protože v hlavní roli budou paragrafy a čísla, ale bez nich to bohužel moc nepůjde.
Příjemcem daně z nemovitostí určuje zákon 243/2000 Sb. „Zákon o rozpočtovém určení daní“, kde se v § 4 tohoto zákona, hned v první bodě píše „výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází“. Je to na prvním místě a tedy bráno jako nejdůležitější příjem. Když se ptáme po smyslu této daně, tak jejím hlavním smyslem je zajistit služby a správu nemovitostem, které tuto daň platí. Kupříkladu v našem městském obvodě máme nejvyšší příjem z této daně z průmyslové zóny. Třikrát týdně tam bezplatně vyvážíme odpadkové koše, zajišťujeme zimní údržbu kilometrů chodníků, sekání trávy a je na nás také sanovat dopady nadměrné dopravy na naše občany. O zátěži zápachem a prachem ani nemluvě. Až do roku 2024 Statut města toto pravidlo desítky let respektoval a uváděl ve svém článku 10 „Rozpočet a finanční hospodaření“, bodě 19. „Příjmy městského obvodu“, písmenu h), že příjmem je „výnos daně z nemovitostí nacházejících se na území městského obvodu“. Nyní bez toho, aniž by o tom předem obvody magistrát informoval, natož žádal jejich stanovisko, o souhlasu ani nemluvě, změnil magistrát znění příslušné pasáže na komplikované „podíl na výnosu daně z nemovitých věcí nacházejících se na území města, přičemž tento celkový výnos bude mezi jednotlivé městské obvody rozdělen tak, že každý městský obvod obdrží 50 % výnosu daně z nemovitých věcí na svém území a součet celkového zbývajícího výnosu daně se pak mezi jednotlivé městské obvody přerozdělí dle kritérií uvedených v čl. 10 odst. 29 písm. b) statutu“. Což zjednodušeně znamená, že dostaneme pouze polovinu daně z nemovitostí a zbytek se přerozdělí mezi obvody dle pravidel jednoznačně zvýhodňující velké obvody typu Jih nebo Poruba.
V číslech to znamená, že místo předpokládaného výnosu daně z nemovitosti v Hrabové 28 130 167 Kč obdržíme pouze 19 870 595 Kč. Což znamená o 8 259 572 Kč méně. A kupříkladu Jih místo předpokladu 56 463 869 Kč obdrží 100 347 658 Kč. Tedy o 43 883 789 Kč více. Jediným kladem zůstává, že město si z částek daní z nemovitostí neponechává nic a vše přerozděluje mezi obvody. Zajímavá je i změna rétoriky města, co se týče městských obvodů. Když se jednalo o pozemcích, byl uváděn název městského obvodu a případně katastrální území. Již v prvních letošních materiálech k jednání rady se uvádí „obec Ostrava“ a katastrální území. Na konci tohoto článku přikládám tabulku výnosů z daně z nemovitostí v podobě obrázku prokliknutelného na pdf soubor.
Více v článku na blogu starosty Milana Slívy…
Zdroj: Text i obrázek převzat z www.starosti.eu.