Projekt TOP AIR Hrabová se blíží ke konci realizační fáze. V rámci ní byly proměřovány různé lokality v obci s ohledem na možné znečištění PM10 vlivem lokálních topenišť. Máme za sebou topnou sezónu a můžeme se podívat na některé zajímavé údaje z měření.
V grafu jsou náhodně vybrané stanice v obvodu Hrabová, zobrazené také v trendu a porovnané s vývojem teplot. Na grafu je výborně vidět, že když jdou teploty nahoru, míra znečištění PM10 klesá a naopak, čím je větší zima, tím je znečištění PM10 vyšší. Samozřejmě to ovlivňují i další faktory, zejména rychlost proudění větru, kdy platí, že čím více fouká, tím jsou rozptylové podmínky lepší a znečištění menší.
V období od začátku prosince 2023 do březne 2024 byla průměrná teplota 5 stupňů s denním minimem -17,7 stupně dne 10.ledna 2024. Imisní zátěž lokality u PM10 byla v tento den největší a kolísala podle lokality v obci od 70 do 280 mikrogramů PM10/m3. Následující den klesla na polovinu a následně se stabilizovala kolem 60 mikrogramů PM10/m3.
Že se jedná o špatnou imisní situaci v celém Moravskoslezském kraji je vidět na grafech ČHMÚ z portálu chmi.cz.
Projekt TOP AIR Ostrava Hrabová, číslo projektu 3212400009 je financován ze zdrojů FM Norska „Svalbard“ – Monitoring a identifikace místního znečištění ovzduší zapříčiněného lokálními topeništi.
Podle vyjádření ČHMÚ byla zima 2023/2024 nadprůměrně teplá, bohatá na srážky a pouze leden byl teplotně normální. Naopak prosinec a únor patřily k nejteplejším v historii.
Přestože byly průměrné teploty a rozptylové podmínky příznivé, je počet denních koncentrací PM10 překračujících denní limit PM10 v topné sezóně vysoký. V lokalitě Viktora Huga je to 54 překročení v průběhu 92 dnů. Podle zákona o ochraně ovzduší č.201/2012 Sb. může být 24hodinová koncentrace PM10 překročena maximálně 35x za rok.
Obec Hrabová musíme samozřejmě posoudit na všech měřených lokalitách a důsledně také posoudit přesnost i správnost měřících senzorů, což bylo právě cílem projektu. O finálních výsledcích budeme občany informovat před létem.
Pak budou senzory přestěhovány podle potřeb obce a zaměří se například na vliv průmyslové zóny, dopravu nebo jiné možné hříšníky, kteří kvalitu ovzduší ovlivňují.
Jiří Bílek, projektový manažer, VŠB TU Ostrava, CEET IET
