Je to již neuvěřitelných sedm let, kdy Petr Žižka a Martin Slepička v roce 2017 vytvořili a zpřístupnili lidem “dílo”, které bude bezesporu sloužit mnoha dalším generacím. Petr Žižka v mém rozhovoru s ním doslova napsal “věděl jsem, že mne to bude stát mnoho času. On si to totiž nikdo neuvědomuje, že nestačí sepsat texty a udělat obrázky, ale někdo musí vše dát dohromady, dát ten správný obrázek ke správnému textu atd. atd.”.
Někdo by si mohl říct, proč vlastně tuto událost a toto dílo připomínám… je to proto, že jsem zjistil, že firma CBS Nakladatelství s.r.o., která jednotlivá zastavení “technicky” vytvořila, již na webu nemá k dispozici elektronické podklady a tak mi přijde obrovská škoda je nezveřejnit na Hrabová.Info, když je k dispozici mám já;-)
Pohodlně se usaďte, zahajuji tímto na Hrabová.Info seriál, ve kterém postupně zveřejním všechny elektronické materiály. Ještě pro pořádek upřesním, že naučnou stezku vydalo statutární město Ostrava, městský obvod Hrabová v září 2017. Příběhy sepsal a zajímavosti vybral Petr Žižka, historická fakta přinesl Martin Slepička. Stezka obsahuje 13 informačních tabulí a dvě mapy.
Naučná stezka hrabovského rodáka, básníka a spisovatele Viléma Závady
Hrabová —obec mezi Ostravou a Paskovem
zastavení č. I
Stojíte v místě, které je pro Hrabovou mimořádně významné. V bývalé škole z roku 1904 sídlí úřad dnes samostatného obvodu Ostravy. Cesta k tomu, aby se Hrabová stala jedním z městských obvodů a aby měla svého vlastního starostu a zastupitelstvo, byla dlouhá a některé její etapy jsou součástí tohoto příběhu.
Hrabová je obec, která si zachovává svůj typický venkovský charakter, a přitom je součástí třetího největšího města země. Blízkost města, do něhož Hrabová postupně vrostla a které naopak postupně vrůstá do Hrabové, je znát. Stejně jako je cítit původní charakter vsi, která měla blízko k obcím podél řeky Ostravice a především k Paskovu. První nezpochybnitelnou písemnou zmínkou o Hrabové je doklad z roku 1297. Existují ale verze, že už o třicet let dříve, tedy v roce 1267, uvedl Hrabovou ve své závěti biskup Bruno ze Schauenburku. Každopádně jedno je jisté, Hrabované žili na tomto území před Brunem i před dohodou Dětřicha s Měškem. Lidé zde byli zvyklí hospodařit na polích. Ač se to zdá dnes neuvěřitelné, byla zde významná rybníkářská oblast. Postupný rozvoj průmyslu v nedaleké Ostravě znamenal přerod Hrabové v součást tohoto města. Lidé nacházeli v Ostravě práci v hutích a dolech.
Továrny potřebovaly dělníky a ti museli někde bydlet. Ostrava potřebovala také obilí na chléb. Ubývalo teti rybníků a přibývalo polí. Stejné tak se rozrůstaly rodinné domy a vyrostlo dokonce sídliště. Malé a dodnes milé a svým charakterem unikátní, které dostalo název podle rybníka, jehož vody se v tom místě rozlévaly — Šídlovec. Sousedem Hrabové bývala po staletí i Malá Hrabová, tzv. Hrabůvka. Tu poznamenal vývoj průmyslu více než Hrabovou. Bylo tam kde stavět, byla blíže centru Ostravy a tedy i blíže hutím a dolům. Stala se ideálním místem pro stavbu výškových domů. Jako dítě přeroste své rodiče a každý si jde svou cestou, tak nakonec Hrabůvka přerostla Hrabovou a v roce 1990 přišla doba, kdy se Hrabová rozhodla žít samostatné. Vznikl nový obvod průmyslového města. Vznikla Ostrava-Hrabová. A to jsme na začátku tohoto příběhu. Tato naučná stezka provede zájemce dalšími příběhy této městské části. Na některých místech připomene i místního rodáka — básníka a spisovatele Viléma Závadu, který se narodil v roce 1905 v Hrabové a zemřel v Praze v roce 1982.
Historická fakta
- Nejstarší nezpochybnitelná písemná zmínka o Hrabové pochází z 2. srpna roku 1297, kdy olomoucký biskup Dětřich z Hradce a těšínsko-osvětimský kníže Měšek I. Těšínský urovnali vydáním listin hraniční spor o pole a lesy olomouckého biskupství.
- Hrabová byla po celý středověk lenní vsí olomouckého biskupství a v letech 1538 až 1848 náležela k svobodnému šlechtickému statku, paskovskému panství, tvořeném Paskovem, Hrabovou, Hrabůvkou, Novou Bělou, Krmelínem a Žabní.
- Po ustanovení obecní samosprávy roku 1850 se Hrabová stala samostatnou obcí až do roku 1941, kdy se stala součástí statutárního města Moravská Ostrava.
- Hrabová se nakrátko opět osamostatnila v letech 1957-1960. Od 24. listopadu 1990 je Hrabová jedním z ostravských samosprávných městských obvodů.
Zajímavost v okolí
Otázka pro děti: Jak se říkalo muži, který u nás stával v čele vesnice?
- a) rychtář
- b) fojt
- c) velký vezír
- d) konšel
Kam se vydat dále?
Po Domovské ulici se dostanete k dalším zajímavostem obce. Nejblíže máte zastavení s informacemi o novém hřbitově (II) a také o dřevěném kostele (III).
Zastavení se nachází na ulici Bažanova, viz mapy.cz
