(Celostátní Hasičské noviny, číslo 20–2024, 18. října 2024, autor: Petr Žižka) Hrabová je jedním z obvodů Ostravy a leží na jižním okraji města v rovinaté krajině v přímém sousedství řeky Ostravice. Ta je v těchto místech už širokou řekou připravenou na to, že proteče Ostravou a těsně před hranicemi s Polskem se vlije do řeky Odry. Právě s Ostravicí je život Hrabové úzce spojen. Díky ní jsou po staletí napájeny místní pole a bývalé rybníky. Kvůli ní ale také občas zahrozí velká voda. V živé paměti jsou zde povodně z roku 1997. Přívaly vody, které letos postihly velkou část Moravy, se nevyhnuly ani Ostravě-Hrabové. Paradoxně však neútočila řeka Ostravice, ale daleko menší potoky, které jindy klidně až neviditelně protékají místními loukami a dnes také novou průmyslovou zónou.
„Letošní povodně byly oproti těm v roce 1997 rozdílné v tom, že části obce nezatopila řeka Ostravice a potok Ščučí, ale povrchová voda, která nestačila vsáknout do půdy a z polí a luk stékala do zahrad a sklepů domů,“ popisuje charakter letošních povodní starosta Sboru dobrovolných hasičů Hrabová Jaroslav Mintěl. „Překvapení pro mne bylo množství vody na sídlišti Šídlovec, kde se oproti minulým povodním z některých ulic doslova stala řeka.“ Šídlovec je malé sídliště postavené za druhé světové války v místě jednoho z mnoha hrabovských rybníků. Architekturou připomíná německá města z té doby a je na hony vzdáleno betonovým sídlištím z dob budování socialismu. Bohužel, pro jeho postavení architekti zvolili místo, kde původně stával stejnojmenný rybník, což může být jednou z příčin, proč voda z polí a luk směřovala právě tam. Ani německy důkladný systém odvodnění a odizolování tentokrát nestačil a sklepy byly plné vody.
Hasiči tak při zářijových povodních řešili nejen popadané stromy a ucpané mosty, ale také zatopené sklepy a následný úklid toho, co lidé ve sklepích měli. Dobrovolní hasiči po své práci řešili vodu nejen ve svých domech (většina Hrabové má stále venkovský charakter se zástavbou rodinných domů), ale čerpali vodu v obecních objektech a pomáhali zmírnit následky povodně svým spoluobčanům. Ti tak znovu zjistili, že hasiči nejsou jen parta, která se v obci stará o společenský život, ale stále dokáží pomáhat v době mimořádných událostí, což je ostatně původní důvod vzniku hasičských sborů v devatenáctém století.
„Obětavost a nasazení hrabovských hasičů při povodních bylo maximální, střídali se na denních i nočních službách, lidé jejich práci ve většině případů ocenili a vážili si jejich pomoci. Našlo se bohužel i pár jednotlivců, kteří jejich práci komplikovali a zlehčovali, bylo jich však minimum,“ dodává starosta Mintěl. Hrabová není nejvíce postiženou částí Ostravy, proto místní hasiči pomáhali i na dalších místech ve městě. Dobrovolní hasiči se nezastavili: „Před příchodem povodňové vlny jsme čistili mříže na Šídloveckém potoce. Po opadnutí povodňové vlny jsme čerpali sklepy. Průběžně jsme odstraňovali popadané stromy a nakonec jsme pomáhali s úklidem Šídlovce,“ upřesňuje práce v Hrabové velitel zásahové jednotky Milan Minář.
Tím nasazení hasičů při letošních povodních neskončilo: „Na pokyn operačního střediska jsme například evakuovali domov důchodců v Ostravě-Přívoze, čerpali lagunu v další části města, tedy v Nové Vsi, a čerpali vodu z dalších zatopený míst.“ Celkem se u zásahů vystřídali všichni členové jednotky, kterou tvoří sedmnáct hasičů. A jaké je podle Milana Mináře poučení z letošních povodní, aby se podobné události neopakovaly v takové míře? „Při letošních povodních se potvrdilo, že příkopy kolem cest, které tam udělali naši předci a které jsou v současné době zanedbané, nebo přímo zasypané, byly k něčemu dobré. Povodňová vlna by se rozložila do delšího období a nebyla by tak vysoká,“ dodává svůj postřeh z práce zásahové jednotky její velitel.
Petr Žižka, kulturní referent SDH Hrabová, foto: Radomír Orkáč
