K 20. výročí obnovy hrabovského dřevěného kostela po požáru právě vychází druhé rozšířené vydání publikace o pětisetletých dějinách hrabovského chrámu sv. Kateřiny.
Fotografie jsou na Google Photos:
Zásluhou ostravského městského obvodu Hrabová bylo v adventním období letošního roku 2024 vydáno očekávané druhé, aktualizované a téměř dvojnásobně rozšířené vydání publikace „Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové: dějiny, památky a duchovní správa hrabovské farnosti“, která se zabývá takřka pětisetletou historií hrabovského dřevěného kostela sv. Kateřiny Alexandrijské a místní římskokatolické farnosti. Vydání díla, směřovaného k uctění kulatého 20. výročí dokončení úspěšné obnovy hrabovského dřevěného kostela po požáru, kromě městského obvodu Hrabová podpořila i hrabovská římskokatolická farnost a katedra historie plzeňské Fakulty pedagogické.
Co se týče vlastního obsahu publikace, ta začíná úvodními slovy starosty městského obvodu Hrabová Milana Slívy a administrátora excurrendo hrabovské římskokatolické farnosti Adriana Wykręta. Poté po stručném úvodu, objasňujícím vznik publikace, následují kapitoly o historiografii spojené s hrabovským kostelem coby předmětem historického výzkumu a o dějinách politického, kulturního a hospodářského vývoje Hrabové od 13. století až do současnosti. Na kapitolu o dějinách obce již navazuje vůbec nejdelší kapitola pojednávající o vlastních dějinách hrabovské farnosti, jež postupuje analyzují její minulost od výstavby kostela na sklonku první třetiny 16. století spjaté se vznikem katolické farnosti, přes barokní období charakterizované vznikem hrabovského lokálního kaplanství či výstavbou nové zděné fary až soudobé pohnuté i radostné události týkající se požáru a obnovy dřevěného chrámu sv. Kateřiny. Nebyla opomenuta ani problematika lidové pověsti o přenesení kostela z Metylovic do Hrabové.
Text knihy po líčení dějin farnosti navazuje tematickými ne tak rozsáhlými kapitolami pojednávajícími o stavebním vývoji a uměleckých památkách vyhořelého i obnoveného kostela či o patrociniu místního chrámu a symbolice ovlivněné křesťanskými motivy. Po kulturněhistorickém rozboru kostela coby obecního kulturního fenoménu pokračuje dílo rozsáhlejší kapitolou o hrabovské duchovní správě, která vyjma stručných dějin církevní správy obsahuje zejména podrobné životopisy všech hrabovských duchovních správců, výpomocných duchovních a nově i z Hrabové pocházejících kněží a řeholnic. Vlastní text publikace uzavírá edice 19 nejvýznamnějších autentických pramenů a výpovědí k dějinám hrabovského farního chrámu. Publikaci zakončují textová i obrazová příloha, seznam použitých pramenů a literatury, jmenný rejstřík a cizojazyčná resumé. Náročnější čtenáři se mohou opřít o doprovodné poznámky, v nichž lze nalézt uvedených informací v historických pramenech a literatuře. Není bez zajímavosti, že celkový rozsah plnobarevné knihy je 359 stran, byla vytištěna na kvalitním křídovém papíře a doprovází ji přesně 130 barevných či historických černobílých fotografií.
Výzkumem se podařilo lépe přiblížit okolnosti vedoucí k založení hrabovského farního kostela a jeho pravděpodobnému vzniku v rozmezí let 1524–1534, kdy nejstarší zmínka o existenci kostela, potažmo o podacím právu, pochází z listiny datované k 30. září 1534. Díky nově objevenému raně novověkému misálu je též jisté, že příslušníci nekatolických konfesí, patrně členové jednoty bratrské z Paskova, působili na hrabovské faře mnohem delší dobu, než bylo uváděno ve starší literatuře doposud, a to v letech 1581–1605, než je vystřídal nejstarší známý katolický hrabovský farář Šimon Rustabius, nikoli ve dříve uváděný farář Vojtěch.
Závěrem chci velmi poděkovat městskému obvodu Hrabová za vydání práce, respektive hrabovské farnosti a Katedře historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni za různorodou podporu při vydání. Rovněž bych chtěl projevit dík dvěma recenzentům PhDr. Janu Hrubošovi, Ph.D., a P. ThLic. Janu Larischovi, Th.D., korektorovi Mgr. Jiřímu Slepičkovi, fotografům Iloně a Liborovi Hromádkovým, autorovi grafického návrhu obálky a starostovi Milanu Slívovi, překladatelům Anetě Crhové, Adamu Novákovi a P. Mgr. Adrianu Wykrętovi, Mgr. Pavlíně Špačkové z ÚMOb Hrabová, římskokatolickým duchovním, mnoha vstřícným hrabovským občanům a farníkům, pracovníkům nejrůznějších odborných institucí a všem dalším, kteří mi pomohli s náročnou přípravou publikace. Dodávám, že výše uvedená kniha je k dostání až do vyprodání nákladu 1000 kusů za cenu 180 Kč na pokladně a sekretariátu Úřadu městského obvodu Hrabová či v hrabovském květinářství Kvítko.
PhDr. Martin Slepička, Ph.D.
autor publikace, odborný asistent Katedry historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni
