(Hrabovské listy 01/2024, autor textu: Karla Slívová) To, že máme na Šídlovci dětský domov, jistě občané Hrabové vědí. Děti z dětského domova vídáme na kulturních akcích, hřištích, ale i ve školce nebo škole. Málokdo z nás má však jasnou představu o tom, jak takové zařízení jako je dětský domov funguje, kolik dětí v něm nachází své dočasné útočiště a co je náplní jejich dní. Ředitel dětského domova, pan Jaroslav Dvořák, si našel čas a na naše otázky odpověděl.
Jak dlouho dětský domov v Hrabové funguje a jak dlouho jste vy v jeho čele?
Dětský domov zde vznikl na konci 60. let minulého století. Tehdy byl právě do Hrabové přesunut dětský domov ze Zábřehu. Předtím, od roku 1949, budova fungovala jako dům dětí a mládeže.
Já jsem do funkce ředitele nastoupil v únoru 2012. Má profesní dráha byla do té doby pestrá, pracoval jsem jako učitel v bývalých zvláštních školách, etoped-koordinátor v dětském diagnostickém ústavu, vedoucí odloučeného pracoviště diagnostického ústavu pro děti s psychiatrickou diagnózou, vlastně jsem se neustále pohyboval v činnostech zaměřených na péči o ohrožené děti.
Jaké okolnosti předcházejí umístění dítěte do vašeho dětského domova?
Jsme státní školské zařízení pro děti od tří let, kterým byla soudem nařízena ústavní výchova. Sociální pracovnice v rámci jednotlivých OSPOD monitorují problémové rodiny a když je zřejmé, že dochází k dlouhodobému a jasnému ohrožení či zanedbávání řádné péče a výchovy dítěte, podají návrh soudu na odebrání dítěte z rodiny. Nejdříve je ve hře příbuzenská pěstounská péče a další varianty, a až potom, pokud se nic nenajde, je na řadě umístění do dětského domova.
Vídají se pak děti stále se svými rodiči? A jak často se stává, že se do své rodiny vrátí?
Rodiče i další příbuzní mají právo své dítě vidět téměř kdykoli a vždy si můžou požádat soud o navrácení dítěte do své péče. Dítě může trávit s blízkými víkendy, prázdniny, Vánoce nebo další svátky, ale bohužel rodiče tyto možnosti využívají jen velmi zřídka. Mnohdy se rodiče ocitnou v těžké životní situaci, kterou když vyřeší, zažádají OSPOD o prověření, ten následně rozhodne o tom, zda se situace zlepšila natolik, že se dítě může vrátit do rodiny.
Bohužel musím z vlastní zkušenosti konstatovat, že ve většině případů se dítě už do své rodiny nevrátí a brány dětského domova opouští třeba až po skončení ústavní výchovy nebo školy.
Kolik dětí aktuálně v hrabovském dětském domově evidujete?
Kapacita našeho dětského domova je třicet dva dětí a jsme vlastně pořád naplnění. Fungujeme jako zařízení rodinného typu, to znamená, že jsou děti rozdělené do čtyř rodinných skupin. Každá skupina má parametry samostatné bytové jednotky s vlastními ložnicemi, obývacím pokojem, kuchyní a sociálním zařízením. Všechny děti se pak můžou setkávat v jídelně a společenské místnosti.
Jaký je denní režim dětí?
Takový jako v klasické domácnosti. Ve všední dny děti odcházejí do školek a škol. Když se vrátí, věnují se svým aktivitám, píší úkoly, učí se. Vybízíme naše děti, aby navštěvovaly zájmové kroužky, takže někdo chodí na kytaru, někdo třeba na výtvarku nebo fotbal. Záleží na nich samotných, co si vyberou. O víkendech se snažíme dost času trávit venku, jezdíme na hory, na výlety. Děti mají k dispozici velký venkovní areál, kde se dostatečně „vyblbnou“. Samozřejmě chodí i na místní hřiště, nebo kamkoli chtějí, jen musíme být informování o tom, kde se nacházejí a musí se vrátit do určité hodiny zpátky.
Jezdíte s dětmi na rekreace?
Snažíme se dvakrát do roka někam vyjet, aby děti změnily prostředí a poznaly naše okolí. Dříve se párkrát podařilo zajistit s pomocí našich sponzorů i pobyt u moře. Bohužel, sponzorské dary už nejsou tak bohaté a ceny ubytování stoupají. Cena rekreace pro naše děti a dospělý dozor není levná záležitost, myslím, že na nějaké zahraniční destinace můžeme momentálně zapomenout, což nás ani tak moc netrápí, děti si parádně užijí třeba i týden v Beskydech nebo v Jeseníkách, kde je moc krásně.
Jaké panují mezi dětmi vztahy? Můžeme je někdy označit za sourozenecké?
Vztahy jsou na dobré úrovni. Čas od času sice dochází k menším šarvátkám asi tak jako v klasických rodinách mezi sourozenci. Když jde ale do tuhého, děti jsou schopné se navzájem podpořit a podržet se. Uvědomují si, že jsou na jedné lodi a mnohdy nemají nikoho jiného. Vazby, které mezi některými vzniknou, jsou opravdu pevné a vydrží. V kontaktu vesměs zůstávají i po opuštění dětského domova.
Každému dospělému dítěti po odchodu z domova pomáháme a podporujeme jej, pokud má zájem, takže máme docela přehled, jak se našim dětem daří. Co pět let u nás pořádáme sraz „domováků“. Všechny nás hřeje u srdce, když vidíme, že se děti postavily na vlastní nohy a že se jim daří.
Asi je mi jasné, jak odpovíte, ale co „vašim“ dětem nejvíce chybí.
Je to přesně, jak naznačujete, chybí jim rodiče, láska, rodina. Po materiální stránce určitě nestrádají. Mnozí lidé stále žijí v představě, že děti z dětského domova mají nedostatek hraček, oblečení, elektroniky. Zejména před Vánoci se můžou lidé přetrhnout, aby nám darovali plyšáky nebo další dárky. Samozřejmě jsme vděčni za jakoukoli pomoc, ale problém není v materiálním zabezpečení, našim dětem chybí upřímná rodičovská láska, zájem, starost… To se bohužel nedá jen tak koupit a nahradit.
Napadlo mě, jestli děti z dětského domova mají povědomí např. o ceně potravin, energií a dalšího zboží. Předpokládám, že nákupy těchto věcí jsou ve vaší režii.
Třeba oblečení si děti kupují samy, samozřejmě ne jen z rozmaru, ale když jim např. doslouží boty, dostanou nějakou přiměřenou částku a koupí si nové. Co se týče potravin, tam je problém, že musíme v rámci spotřebního koše nakupovat vyvážené množství suroviny s odpovídajícím složením, takže děti se k nákupu jídla až tak moc nedostanou. Snažíme se z nich samozřejmě vychovat samostatně fungující osobnosti, což je důležitá součást naší práce už od příchodu do domova. Úplné samostatnosti a finanční gramotnosti je však naučí až život sám.
Musím říct, že se rádi účastníme hrabovské akce Ukliďme Česko, protože naše děti nemají mnohdy povědomí o tom, jak věci fungují v reálném životě. Všechno za ně někdo vyřídí, vymyslí, nakoupí, ale naším záměrem je, aby se dozvěděly, že v každodenní realitě věci fungují jinak. Každý se musí spoléhat sám na sebe. Také chceme, aby se děti naučily mít radost nejen, když něco dostanou, ale i když něco dají nebo udělají pro jiné.
Kdy děti opouštějí dětský domov?
Na odchod se je snažíme připravit od okamžiku, kdy dokončí základní školu. Učíme je, že musí myslet dopředu, musí si šetřit, promyslet, jak si svůj rozpočet rozloží. Úderem osmnáctého roku věku jim de facto končí ústavní výchova, ale je jasné, že nikdo od nás nemusí odcházet ze dne na den. Pokud mají děti zájem a studují, mohou zůstat na základě smlouvy a i nadále využívat zázemí domova. Většina našich dětí studuje buď učňovský, nebo maturitní obor. Po dobu studia se o ně i nadále staráme. Zažíváme i případy, že se naši svěřenci rozhodnou pokračovat ve studiu na vysoké škole, i tehdy jim poskytneme zázemí. Jakmile však ukončí studia, musí brány dětského domova opustit. Všem pomáháme zajistit adekvátní bydlení i zaměstnání, nikdo z našich svěřenců nezůstává na ulici.
Kolik zaměstnanců je součástí vašeho dětského domova?
Aktuálně u nás pracuje dvacet tři zaměstnanců. Z toho jedenáct vychovatelů, kteří se střídají na ranních a odpoledních službách. Přes noc jsou v dětském domově přítomni tzv. „nočňáci“, kteří na děti dohlížejí zpravidla od 9. hodiny večerní do 6. ranní.
Jak funguje spolupráce s naším obvodem?
Velmi rádi se účastníme hrabovských akcí, které jsou na vysoké úrovni. Chodíme na Mikuláše, nenecháme si ujít rozsvícení vánočního stromku, v létě navštěvujeme akce na sokolském hřišti. Jak už jsem zmiňoval, rádi pomáháme na Ukliďme Česko. Spolupracujeme také s místní knihovnou. Nelze ani opomenout velmi dobrou spolupráci s místní školkou a školou, do kterých naše děti docházejí. V nedávné minulosti obec poskytla do pronájmu dvěma našim odcházejícím dospělým dva městské byty na Šídlovci, jednalo se o chlapce a dívku, chlapec se asi po roce přestěhoval, dívka tam bydlí i s malým dítětem doposud.
Nedá mi to, abych se na závěr nezeptala na kapelu Mirai, která váš dětský domov v roce 2023 navštívila. To musela být pro děti opravdová událost…
Nejen pro děti! Do poslední chvíle jsem nevěřil, že se to opravdu povede. Jednou se musel termín zrušit a já už jsem se radši připravoval na nejhorší. Světe div se, Mirai k nám opravdu přijeli a odehráli regulérní koncert, po které si s námi neformálně popovídali a dětem rozdali dárky. Naše společenská místnost byla narvaná k prasknutí a i okolí dětského domova bylo zaplněno sousedy a kolemjdoucími.
Děkuji za rozhovor.
Karla Slívová
