(Ne)známý potok Zif/Zyf

(Jižní listy 2018/06, autor: Ing. Antonín Obůrka) Již asi jen velmi málo obyvatel Hrabůvky si vzpomene na Zif. Toto záhadné jméno patří potoku, který býval pro Hrabůvku velice důležitý.

Po staletí odváděl dešťové srážky z hrabůveckých polí na sever do Zábřehu, tam se neznámo kdy změnil na Zábřežku a v pozdějších Pískových dolech ústil do Odry. Zif samozřejmě stále existuje. Jeho počátek je poblíž Šugarovy bučiny na území Nové Bělé. Vytéká ze stále se rozšiřující mokřiny, jeho mělké neudržované koryto je vedeno k severu a prochází potrubím pod náspem již dávno opuštěné trasy tramvajových kolejí do Brušperka. Za náspem již je vyhloubeno asi metr hluboké koryto a na pravé straně je nízký val, chránící sousední pole. Nedaleko odtud začíná Zif vytvářet západní hranici hrabovského katastru až za Krmelínskou ulici. Tam se obrací vpravo, protéká mezi zahradami žižkovských domků a areálem fi rmy, jež ještě nedávno nesla název Hraboss. Poté se obrací k severu a mizí pod zemí. Dříve vedlo koryto potoka napříč přes hrabůvecká pole přibližně po trase dnešní ulice Horní. U hranic katastru na dnešní ulici Moravské přibíral Zif zleva vody bezejmenného potoka z Bělského lesa a tekl dál, již v korytě hlubokém asi 2 metry.

FOTOGRAFIE ukazuje, co dokázal zatrubněný Zif u podchodu v blízkosti zastávky Benzina po dešti 2. září 1977. FOTO | ARCHIV AUTORA

Odkud se vzal název?

Pojmenování Zif zůstává stále záhadou. Již v roce 1593 je použil Ctibor Syrakovský z Pěrkova na Staré Vsi a Paskově při zápisu o řešení sporu mezi hrabovskými a novobělskými rolníky. Hrabovští si stěžovali na vodu stékající na jejich pole. Ctibor Syrakovský nařídil, aby Zif byl rozšířen a pravidelně udržován. Hlína a nánosy se měly vyhazovat na hrabovskou stranu. Pojmenování Zif je tedy skutečně starobylé a nepomůže hledání jeho původu v němčině, tu tehdy zdejší obyvatelé nepotřebovali a asi ji ani neznali. Na katastrální mapě z roku 1833 je uveden název Ziw Bach. Tehdy samozřejmě vládla němčina a poučený autor se pokusil o správný zápis, vědom si toho, že vyslovujeme v na konci slova jako f. Po krátké epizodě v třicátých letech minulého století, kdy se městští úředníci snažili o změnu jména na Živ, se objevují nyní dvě formy zápisu: Zyf a Zif. Měli bychom zůstat věrni tomu, jak psali naši předkové v 19. století. Při častých opravách mostku na cestě do Staré Bělé nebo při parcelaci dosud obecního potoka k jednotlivým polím to vždy byl Zif.

Do historie zasáhlo letiště

Dvacáté století přineslo v našem okolí řadu významných změn, ani Zif nezůstal ušetřen. Již ve dvacátých letech se plánovala výstavba letiště v Hrabůvce. Tehdy se to nepodařilo, ale plán nebyl opuštěn. Město Moravská Ostrava postupně skupovalo pozemky a v roce 1932 přistoupilo k plánu na svedení potoka Zif do Ostravice. O letišti se nemluvilo, účelem bylo odvedení vody mimo městskou kanalizaci v Hrabůvce a v Zábřehu.

Dne 13. února 1933 městská rada již schválila zřízení otevřeného příkopu k zachycení potoka „Živu“ v Hrabůvce jako nouzové práce s podporou ministerstva veřejných prací. Práce byla zadána „nejlacinějšímu oferentu fě Rudolf Kidery za celkovou částku Kč. 141 058 korun“. Také byl urychleně proveden výkup potřebných pozemků. Otevřený příkop hluboký 1,5 m byl veden podél katastrální hranice na zahradách domků na Oráčově ulici. Pod Místeckou ulicí již pokračovalo betonové potrubí až na roh haldy, kde bylo zaústěno do vítkovické závodní strouhy. Takže od roku 1933 zde byly dva Zify. Historie „hrabůveckého“ Zifu je poměrně jednoduchá. V roce 1936 při budování letiště byl potok Zif pod letištní plochou sveden do betonových rour s průměrem 60 cm. Pokračování Zifu postupně mizelo také pod zemí v souvislosti s pokračující výstavbou bytových domů a budováním kanalizace. Do roku 1965 nahradil funkci Zifu kanalizační sběrač pod ulicí Horní.

Další změnu si vynutila výstavba nového sídliště Letiště. Zif musel ustoupit do roku 1965 výstavbě škol na jižním okraji nového stavebního obvodu. Nová zatrubněná trasa vedla potom kolem jižního okraje školních pozemků až k úseku zahrad na Oráčově ulici. V roce 1983 byly zbývající úseky, část příkopu za domy na ulici Jana Maluchy a příkop na zahradách také zatrubněny. Opět se mění trasa potoka Mezitím však došlo k další radikální změně týkající se potoka Zif. V letech 1969–72 zbouraly VŽKG starou Hrabůvku, začala se rozšiřovat halda, vítkovická závodní strouha měla být zasypána a trasa Zifu musela být opět změněna. Dnes se Zif objevuje na povrchu až vedle Šídlovecké ulice, kde se do něj vlévá Šídlovecký potok. Otevřené koryto Zifu je vedeno v bývalé závodní strouze se změněným směrem průtoku kolem garáží na místě již neexistujícího hrabovského mlýna do nového koryta potoka Ščučí. Ve Ščučí je nyní konec Zifu, podle vodohospodářů je to však jeho nultý kilometr, tedy začátek. Možná by nás mohlo překvapit místo, kde Zif opouští podzemí kruhovým otvorem do otevřeného koryta a vlévá se do něj Šídlovecký potok, protože v suchém období z roury skoro nic nevytéká, ale rozhodli tak odborníci. Zatrubnění Zifu nyní umožňuje průtok 1,5 m3/s a již se stalo vícekrát, že to přírodě nestačilo.

Zif již neohrožuje Hrabůvku, ale občas se rozlévá na novobělská pole a pozemky nových domů u Krmelínské ulice. Zatím tam byl u suché retenční nádrže zřízen regulační objekt. Pro nás laiky je to zasypání koryta, kterým prochází roura s průměrem 80 cm. Když je průtok větší, přetéká voda přes přelivovou hranu do horní retenční nádrže. Ale asi to problém nevyřešilo. Již je připraven projekt nového zatrubnění s větším průtokem, ovšem bylo by to velmi nákladné. (Ing. Antonín Obůrka)