(Hrabovské listy 01/2025, autor textu: Milan Slíva) Úvod dnešního Slova starosty se může zdát obyčejný, ale po všech nepříjemných překvapeních, která nám minulý rok přinesl, bych rád začal upřímným přáním. Přáním, které není jen formalitou, ale vyjadřuje naději, že nový rok přinese klidnější dny bez nečekaných zkoušek. Naději, že rok, do kterého jsme společně vstoupili, nás ušetří nepříjemných událostí, které by mohly zasáhnout naše životy. Obavy z možného ohrožení jsou v dnešní době o to více citelné, když jen pár set kilometrů od našich domovů stále zuří válka, která svými plameny stravuje již po tři roky mnohé z lidství a toho, co lidé vytvořili.
Přeji nám všem, občanům našeho městského obvodu, i čtenářům Hrabovských listů, aby nový rok, do kterého jsme společně vstoupili, byl po všech stránkách lepší než ten předchozí. Ať nás v tomto roce provází přízeň osudu a uchrání nás před živelnými pohromami, nemocemi a dalšími nečekanými událostmi, které by mohly zasáhnout naše domovy nebo životy. Přeji všem pevné zdraví, štěstí a úspěchy v pracovním i osobním životě. Ať se nám daří hledat cestu k ostatním lidem, posilovat mezilidské vztahy a nalézat v sobě dostatek pokory a ohleduplnosti, které nám to umožní. Protože právě tyto hodnoty dnešní doba nejvíce potřebuje a zároveň postrádá.
Kromě dnešního „slova“ najdete v těchto Hrabovských listech i dva další články z mého pomyslného autorského pera. První, obsáhlejší, vás seznámí s projektem nové školičky pro děti ve věku od dvou do tří let. Druhý, méně rozsáhlý, stále však výrazně přesahuje doporučený rozsah 1 300 znaků, který byl stanoven pro téma aktuálního vydání Hrabovských listů. Toto téma zní: „Jak hodnotíte rok 2024 a co očekáváte od roku nového?“ Volba, kdo napíše příspěvek za nás, Sdružení nezávislých kandidátů Hrabované, tentokrát padla na mě. Považuji to za logické – jako člověk každodenně v centru dění mám přímý přehled a vnímám množství práce, kterou úřad i samospráva neustále odvádějí.
Přestože jsem se snažil text zkracovat seč to šlo, doporučený rozsah jsem nedokázal dodržet. Tato má slovní nespoutanost tak padá výhradně na mou hlavu. Doufám, že čtenáři, ale i ostatní zástupci dnešní samosprávy, pochopí, že důvodem nebyla neochota respektovat limity, ale snaha zachytit vše podstatné.
Nejde o planá slova. V článku se zaměřuji na to, co uplynulý rok našemu městskému obvodu přinesl a ne na polemiky či prezentaci názorů. Množství odvedené práce bylo totiž nezvykle vysoké a pevně věřím, že občané toto úsilí vnímají a každodenně ho kolem sebe vidí.
Milan Slíva, starosta
