Je čas se trochu zamyslit nad „maličkostmi“, protože teď je na to asi ten správný čas.
6.11.2015 jsem zde uveřejnil zamyšlení nad Dnem veteránů. Zakončil jsem článek odstavcem:
„V Hrabové máme oběti válek. Na 30.4. se dělá kladení věnců na hřbitově u pomníků obětí 2. světové války. Pomníček padlým ve Velké válce (1. světové) jsem v Hrabové nezaznamenal, ale určitě tu bylo dost mrtvých vojáků.“
Velká válka skončila oficiálně 11.11.1918 v 11 hodin. Ještě dlouho se vraceli demobilizovaní vojáci ze světa, nejdéle ruští legionáři ze Sibiře, někteří až v roce 1920. Zranění umírali na komplikace také ještě dlouho a tak se dopisovala další jména. Po válce byla velká bída, a přesto se postupně nasbíraly peníze na pomníčky padlým. Za chvíli to bude 100 let od konce války a v Hrabové pomníček není a ani se nechystá a popravdě, kdo ty chlapy znal, že? Moji dědové se vrátili z italské fronty v rakouských uniformách ke svým rodinám, tedy i k mé mamince a i k mému tatínkovi. Pro ně ten pomníček nepotřebuji. Nakonec jsme náplava a dědové by byli na pomníčcích ve svých vesnicích.
A ještě řečnická otázka: Jsou na pomníčku na hřbitově jména všech našich zahynulých v 2. Světové válce?
Není to také jeden z důvodů, proč vlastenectví je dnes skoro sprosté slovo?
V dnešní době je 11.11. v 11. hodin otvíráno s velkou slávou Martinské víno. Naši veteráni staří i noví musí ustoupit marketingu vinařů. Nic proti vínu, to za to nemůže.
Vladimír Petana
Neprošlo jazykovou korekturou
Vážený pane Petano, zatím jsem studiem pramenů a literatury k Hrabové dospěl k níže uvedenému seznamu hrabovských občanů. Seznam však nemusí být a pravděpodobně není kompletní, navíc jde někdy o zkratkovité informace, proto bych Vás a všechny hrabovské občany chtěl požádat o případné doplnění informací:
Přehled padlých, zajatých a vězněných hrabovských občanů během první světové války:
V přehledu jsou uvedeni všichni známí hrabovští obyvatelé, kteří v letech 1914–1919 zemřeli, byli zajati či vězněni vlivem událostí první světové války.
Zemřeli:
1. p. Bakota, zemřel v Polsku
2. Alfons Blahut, zemřel v nemocnici v Polsku
3. František Budín (*1898 Velká Hrabová), padl v Polsku roku 1916
4. Inocenc Duda, padl v Polsku
5. Jan Fírek, zemřel v nemocnici v Polsku roku 1916
6. p. Fíža, padl v Polsku
7. František Hejč, člen československých legií v Rusku, padl na Urale roku 1918
8. František Huber, zemřel v zajetí v Rusku roku 1919
9. Čeněk Hulín, zemřel na cestě z ruského zajetí roku 1919
10. Cyril Choleva, padl
11. Alois Kroček, zemřel v Polsku roku 1916
12. Rudolf Kýr, utopil se na lodi „SMS Szent István“ 10. června 1918
13. Karel Lička
14. František Malina (*1890 Velká Hrabová), pilot, zemřel 26. srpna 1914
15. Florián Mutina, nezvěstný od útoku na Lublin roku 1914
16. p. Mutina, bydliště Závodí, padl
17. Rudolf Mutina, padl v Polsku
18. Antonín Mynář, padl v Polsku
19. Viktor Mynář, padl v Polsku roku 1916
20. Josef Pajorek (*1876 Velká Hrabová), padl v Polsku
21. František Petr (*1873 nebo 1880 Velká Hrabová)
22. Josef Petr (*1886 Velká Hrabová)
23. Karel Salomon, bydliště Závodí, padl
24. Augustin Slavík, padl v Polsku
25. p. Slavík, padl
26. Alois Stavinoha (*1890 Velká Hrabová), zemřel ve Vídni roku 1916
27. Josef Stavinoha, zemřel v Polsku roku 1916
28. Bohdan Šodek, padl u Tarenta (Itálie) roku 1918
29. Alois Tichopád (*1890 Velká Hrabová)
30. Arnošt Tománek, padl jako první z Hrabovanů v Polsku roku 1914
31. Josef Tvarůžek, padl v Polsku roku 1914
32. Jan Vašut, pilot, zemřel v Polsku
33. Emil Velký (*1891 Velká Hrabová), zemřel v lazaretu v Sandoměři (Polsko)
34. Karel Závada (*1875 Velká Hrabová), padl v Polsku roku 1916
35. Albín Závada (*1883 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku, zemřel na zpáteční cestě roku 1919 na skvrnitý tyf v sanitním vlaku, pohřben v Polovině (Michajlovka, Rusko)
Upadli do zajetí:
1. František Bakota, bydliště Závodí, zajat v Itálii
2. Rudolf Černý, zajat v Rusku, zdráv
3. František Folta, zajat v Rusku, zdráv
4. Ludvík Frýdecký, zajat v Rusku, zdráv
5. Petr Gerolt, zajat v Rusku, zdráv
6. Čeněk Hulín, zajat v Rusku, zemřel na cestě ze zajetí roku 1919.
7. František Hynek, zajat v Rusku, zdráv
8. Josef Kaloč, zajat v Rusku, zdráv
9. Karel Kolář, zajat v Rusku, zemřel po návratu jako invalida v Mitrovicích
10. Valentin Lička, zajat v Rusku, zdráv
11. Josef Maňásek, zajat v Rusku
12. Karel Mikenda, zajat v Rusku, vrátil se domů po čtyřech letech, zdráv
13. Alfons Mutina (*1891 Velká Hrabová), zajat roku 1917 v Itálii, člen československých legií ve Francii od roku 1918, zdráv
14. Eduard Mutina, zajat v Rusku
15. František Mutina, zajat v Rusku, invalida
16. Rudolf Mutina, zajat v Rusku, zdráv
17. Josef Mutina (*1875 Velká Hrabová), zajat v Rusku, člen československých legií v Rusku od roku 1918, vojín, zdráv
18. Antonín Novosádek, zajat v Rusku, zdráv
19. Petr Olšanský (*1893 Velká Hrabová), zajat v Rusku, člen československých legií v Rusku od roku 1916, vojín, zůstal v armádě
20. Rudolf Peter, zajat v Rusku, zdráv
21. Bartoloměj Pešat, zajat v Rusku
22. p. Popelář, zajat v Rusku
23. Robert Šodek (*1892 Velká Hrabová), zajat v Rusku, člen československých legií v Rusku, vojín, zdráv
24. Josef Žraut, zajat v Rusku, zdráv
Vězněni:
1. Antonín Břenek, za protidynastické výroky
2. Jan Duhan, za protidynastické výroky, vězněn devět měsíců
3. Adolf Tvarůžek, za protidynastické výroky
Přehled hrabovských legionářů:
V přehledu jsou uvedeni všichni známí legionáři, kteří z Hrabové pocházeli či v ní bydleli, působící v letech 1916–1920 v československých legiích v Rusku, Itálii a Francii.
Rusko:
1. František Dluhoš (*1881 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku od roku 1918, vojín, vrátil se ze Sibiře přes Ameriku domů zdráv
2. František Hejč, člen československých legií v Rusku, padl na Urale roku 1918
3. Ludvík Hlisník (*1889 Václavovice), bydliště Hrabová, člen československých legií v Rusku od roku 1918, vojín
4. Štěpán Klečka (*1891 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku od roku 1917, vojín, vrátil se roku 1920 domů zdráv
5. František Kudělka (*1891 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku od roku 1917, vojín
6. František Laník (*1889 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku od roku 1917, kapitán, vrátil se roku 1920 domů zdráv
7. Vladimír Linhart (*1890 Velká Hrabová), bydliště Zábřeh, člen československých legií v Rusku
8. Bohumil Merta (*1890 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku
9. Josef Mutina (*1875 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku od roku 1918, vojín, vrátil se domů zdráv
10. Petr Olšanský (*1893 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku od roku 1916, nadporučík
11. Evžen Peter (*1897 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku od roku 1918, vojín, vrátil se domů zdráv
12. Josef Pravda (*1879 Velká Hrabová), bydliště Zábřeh, člen československých legií v Rusku
13. Jan Praveček (*1892 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku od roku 1918, vojín
14. Karel Pustka (*1891 Velká Hrabová), bydliště Moravská Ostrava, člen československých legií v Rusku od roku 1917, kapitán, vrátil se roku 1920 domů zdráv
15. Robert Šodek (*1892 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku, vojín
16. Alois Švrček (*1893 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku od roku 1917, vojín, vrátil se roku 1920 domů zdráv
17. Albín Závada (*1883 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku, zemřel na zpáteční cestě roku 1919 na skvrnitý tyf v sanitním vlaku, pohřben v Polovině (Michajlovka)
18. Josef Závada (*1894 Velká Hrabová), člen československých legií v Rusku, vrátil se domů choromyslný, odvezen do Šternberku.
Itálie:
19. Robert Carbol (*1885 Horní Datyně), bydliště Hrabová, člen československých legií v Itálii od roku 1918, vojín
20. Ludvík Neusser (*1872 Velká Hrabová), bydliště Žabeň, člen československých legií v Itálii od roku 1918, vojín
21. Leopold Slavík (*1876 Velká Hrabová), člen československých legií v Itálii od roku 1918, vojín, vrátil se domů zdráv
22. Josef Závada, člen československých legií v Itálii, vrátil se domů zdráv
Francie:
23. Alfons Mutina (*1891 Velká Hrabová), zajat roku 1917 v Itálii, člen československých legií ve Francii od roku 1918, vrátil se domů zdráv
24. Viktor Pavlorek (*1897 Vratimov), bydliště Hrabová, člen československých legií ve Francii od roku 1918, vojín
Případně ještě k Vaší řečnické otázce “Jsou na pomníčku na hřbitově jména všech našich zahynulých v 2. Světové válce?” dávám k dispozici určitě nekompletní seznam občanů vztahující se k 2. světové válce, rovněž prosím o případná upřesnění či doplnění:
Přehled vězněných, perzekvovaných, umučených a padlých hrabovských občanů během druhé světové války:
V přehledu jsou uvedeni všichni známí hrabovští občané, kteří byli vězněni, perzekvováni a umučeni aparátem nacistického Německa v letech 1939–1945 či kteří padli během bojů doma i v zahraničí.
Vězněni:
1. Augustin Adámek, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
2. Bohumil Bláha, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
3. Adolf Blecha, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
4. Josef Kašinský, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
5. František Krejčí, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
6. Rudolf Lýko, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
7. Leopold Mikolajek, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
8. Alois Mojžížek, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
9. Zdeňka Olivová, vězněna pro podezření z ilegální činnosti
10. Vladimír Opěla, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
11. Rudolf Vašíček, vězněn pro podezření z ilegální činnosti
12. Sylvie Waltrová, vězněna pro podezření z ilegální činnosti
13. Josef Zíma, vězněn z rasových důvodů
14. Lilie Zímová, vězněna z rasových důvodů
Perzekvováni:
1. Inocenc Březina
2. Antonín Frýdecký
3. František Janša
4. Štěpán Janša
5. Bedřich Chlupatý
6. Bohumil Chlupatý
7. Vladislav Kříbek
8. Antonín Kuča
9. Bohumil Laník
10. Otakar Lýčka
11. Emil Nováček
12. Karel Petr
13. Vladimír Petr
14. Rudolf Restl
15. František Svoboda
16. Alois Šebesta
17. Antonín Tomáš
18. Josef Telinger
19. Ladislav Unger
20. Augustin Vlček
21. Alice Vlčková
Umučeni:
1. Antonín Adámek (*1912 Hrabová – †1941 Mauthausen), člen odbojové organizace Obrana národa, zatčen 1. června 1940, umučen v koncentračním táboře Mauthausen 29. listopadu 1941
2. Rudolf Bosák (*1898 Velká Hrabová – †1943 Osvětim), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 5. prosince 1942, umučen v koncentračním táboře Osvětim 6. února 1943
3. Karel Gajdošek (*1895 Velká Hrabová – †1943 Osvětim), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 5. prosince 1942, umučen v koncentračním táboře Osvětim 3. února 1943
4. Jindřich Fluxa (*1914 Hrabová – †1942 Osvětim), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 22. ledna 1940, propuštěn 6. března 1940, opět zatčen 18. března 1941, umučen v koncentračním táboře Osvětim 11. listopadu 1942
5. Josef Hranický (*1914 Hrabová – †1942 Mauthausen), člen odbojové organizace Obrana národa, zatčen 19. září 1940, umučen v koncentračním táboře Mauthausen 22. července 1942
6. Augustin Kijonka (*1899 Velká Hrabová – †1943 Vratislav), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 2. října 1942, 19. dubna 1943 odsouzen k smrti ve Vratislavi, popraven gilotinou 1. července 1943
7. Vítězslav Klíž (*1893 Velká Hrabová – †1943 Osvětim), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 5. prosince 1942, umučen v koncentračním táboře Osvětim 6. února 1943
8. Oskar Linhart (*1919 Hrabová – †1942 Mauthausen), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 19. září 1941, umučen v koncentračním táboře Mauthausen 28. října 1942
9. Adolf Lýko (*1908 Hrabová – †1942 Mauthausen), člen odbojové organizace Obrana národa, zatčen 29. října 1941, umučen v koncentračním táboře Mauthausen 18. září 1942
10. Arnošt Mutina (*1909 Hrabová – †1941 Mauthausen), člen odbojové organizace Obrana národa, zatčen 25. října 1940, umučen v koncentračním táboře Mauthausen 1. prosince 1941
11. Jan Olšanský (*1875 Velká Hrabová – †1941 Flossenbürg), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 21. února 1940, umučen v koncentračním táboře Flossenbürg 8. února 1942
12. František Pánek (*1903 Hrabová – †1943 Osvětim), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 5. prosince 1942, umučen v koncentračním táboře Osvětim 23. února 1943
13. Ferdinand Peřina (*1901 Velká Hrabová – †1943 Osvětim), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 5. prosince 1942, umučen v koncentračním táboře Osvětim 16. března 1943
14. Josef Svoboda (*1911 Hrabová – †1942 Mauthausen) člen odbojové organizace Obrana národa, zatčen 19. září 1941, umučen v koncentračním táboře Mauthausen 27. května 1942
15. Alois Stibor (*1911 Hrabová – †1942 Mauthausen), člen odbojové organizace Obrana národa, zatčen 6. prosince 1941, umučen v koncentračním táboře Mauthausen 27. května 1942
16. Kamila Vlčková (*1890 Velká Hrabová – †1942 Osvětim), uvězněna gestapem z rasových důvodů, umučena v koncentračním táboře Osvětim 20. října 1942
17. Josef Závada (*1898 Velká Hrabová – †1942 Mauthausen), člen odbojové organizace Obrana národa, zatčen 17. října 1940, umučen v koncentračním táboře Mauthausen 19. července 1942
18. Karel Závada (*1905 Hrabová – †1942 Mauthausen), člen odbojové organizace Obrana národa, zatčen 18. prosince 1941, umučen v koncentračním táboře Mauthausen 20. května 1942
19. Augustin Zdražila (*1910 Hrabová – †1944 Vratislav), člen odbojové organizace KSČ, zatčen 25. července 1942, 22. ledna 1944 odsouzen k smrti ve Vratislavi, popraven gilotinou 25. května 1944
Padli v boji:
1. Vladislav Čermák (*1923 Hrabová – †1945 Fryčovice), člen partyzánské skupiny „Záře“, po osvobození Hrabové pomáhá sovětské armádě jako rozvědčík, ubit pažbou německého vojáka 3. května 1945 ve Fryčovicích, na krk pověšeny identifikační známky německého vojáka, pohřben s padlými německými vojáky ve Fryčovicích, ostatky poté přeneseny na hrabovský hřbitov
2. Miroslav Gajdošek (*1926 Hrabová – †1945 Moravská Ostrava), padl v boji o vratimovský most 1. května 1945
3. František Vašíček (*1911 Vratimov – †1942 Tobruk), inženýr Vítkovických železáren, četař 11. pěšího praporu, zabit 19. ledna 1942 minou při průzkumné hlídce v lybijském Tobruku
4. Jaroslav Vavruška (*1924 Hrabová – †1945 Moravská Ostrava), člen partyzánské skupiny „Záře“, padl v boji o vratimovský most 1. května 1945
Přehled hrabovských členů odboje během druhé světové války:
V přehledu jsou uvedeni všichni známí hrabovští členové a spolupracovníci domácího druhého československého odboje z let 1939–1945.
Odbojová organizace Obrana národa:
Odbojová skupina Matěj:
1. Antonín Adámek (*1912 Hrabová – †1941 Mauthausen)
2. Arnošt Mutina (*1909 Hrabová – †1941 Mauthausen)
3. Alois Stibor (*1911 Hrabová – †1942 Mauthausen)
Odbojová skupina Ing. Knejzlík:
4. Josef Hranický (*1914 Hrabová – †1942 Mauthausen)
5. Adolf Lýko (*1908 Hrabová – †1942 Mauthausen)
6. Josef Svoboda (*1911 Hrabová – †1942 Mauthausen)
7. Josef Závada (*1898 Velká Hrabová – †1942 Mauthausen)
8. Karel Závada (*1905 Hrabová – †1942 Mauthausen)
Odbojová organizace Komunistické strany Československa:
1. Rudolf Bosák (*1898 Velká Hrabová – †1943 Osvětim)
2. Karel Gajdošek (*1895 Velká Hrabová – †1943 Osvětim)
3. Jindřich Fluxa (*1914 Hrabová – †1942 Osvětim)
4. Augustin Kijonka (*1899 Velká Hrabová – †1943 Vratislav)
5. Vítězslav Klíž (*1893 Velká Hrabová – †1943 Osvětim)
6. Oskar Linhart (*1919 Hrabová – †1942 Mauthausen)
7. Jan Olšanský (*1875 Velká Hrabová – †1941 Flossenbürg)
8. František Pánek (*1903 Hrabová – †1943 Osvětim)
9. Ferdinand Peřina (*1901 Velká Hrabová – †1943 Osvětim)
10. Augustin Zdražila (*1910 Hrabová – †1944 Vratislav)
Partyzánská skupina „Záře“:
1. Vladislav Čermák (*1923 Hrabová – †1945 Fryčovice)
2. Emil Mutina
3. Vlastimil Gromnica
4. Antonín Mynář,
5. Adolf Neuwirt,
6. Vojtěch Slavík
7. Jaroslav Vavruška (*1924 Hrabová – †1945 Moravská Ostrava)
Spolupracovníci 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky:
1. Jan Juříček
2. Arnošt Matýsek
Další spolupracovníci odboje:
1. Jaroslav Fajfka
2. Miroslav Gajdošek
3. Přemysl Gerold
4. Oldřich Janečka
5. Josef Jurečka
6. František Krejčí
7. Václav Adámek
8. Miroslav Hošek
9. Jan Janša
10. Břetislav Oliva
11. Cyril Sobek
12. Ludvík Sobek
13. František Šostý
14. Josef Tichopád
15. Vincenc Uher
16. Josef Zeman
Vážený pane Slepičko, kdybych řekl, že jste mě překvapil, tak bych lhal. Čekal jsem Vaši reakci. Ale ta rychlost a rozsah mě dostaly. Patří Vám můj dík.
Byl bych rád, kdyby se tato jména v nějaké trvanlivé formě vyskytovala někde v Hrabové na veřejně přístupném místě. Myslím, že obecně to našim veteránům jsme dlužni. Dnešní děti jsou asi pátou generací a záhy bude zapomenuto. Pro představu rozsahu ztrát na životech ve válce a zmírnění působení “báječného” průběhu války se zásobou několika životů na obrazovce by to bylo užitečné.
Skoro to vypadá, jako by Martin Slepička byl pionýr dodržující slib “Vždy připraven!”.
Pro vysvětlení jsem uvedené seznamy připravil již o něco dříve do chystané publikace “Historie obce Hrabová: dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost”, tak rychle bych je vytvořit nedokázal. Budou spolu se seznamy feudálních držitelů Hrabové, starostů, fojtů, farářů, spolků apod. součástí kapitoly “Přehledy a materiály”. Lze je tak brát jako malou ochutnávku, další malou ochutnávku s první nepřímou písemnou zmínkou o hrabovském kostele z 30. září 1534, kterou jsem dnes úplnou náhodou nalezl, snad na hrabova.info někdy brzy napíši, neboť to může být pro občany zajímavé. Další věci (hrabovské nálezy z doby bronzové apod.) bych nechal až na 1. září 2017, kdy snad bude malá publikace představena.
K jinde řečenému: Oběti obou válek by si jistě zasluhovaly mít své důstojné pietní místo. Památník obětem druhé světové války (byť označen jako “PADLI ZA VLAST”) na hřbitově mi přijde velice důstojný. Zda tam jsou vzpomenuta všechna jména padlých hrabovských občanů, nevím, v publikovaném seznamu však ještě tři až čtyři občané, kteří byli zastřeleni v Hrabové, chybí, to bych ale ještě chtěl ověřit v Archivu města Ostravy, pokud se k tomu někdy vůbec dostanu. Za mě by si ale tento památník již zasluhoval malou opravu.
Pro uctění hrabovských občanů padlých během první světové války by dle mého názoru byla nejvhodnější pamětní deska. Ta se však do prostoru památníku na hřbitově nehodí, respektive by ji ani nešlo kam umístit, tak, aby to bylo pěkné a vůbec důstojné. Nejlepší by dle mého názoru bylo umístit pamětní desku se jmény padlých vojáků do prostoru, který má s první světovou válkou v Hrabové nějakou souvislost. To místo je poměrně jednoznačné a je jím Úřad městského obvodu Hrabová, tedy budova tzv. Nové školy z roku 1904, kde v letech 1914-1915 fungoval lazaret pro raněné vojáky pod patronací rakouského červeného kříže a hrabovských dobrovolných hasičů. Vše je však otázka finančních možností obvodu a priorit jeho vedení. Martin Slepička
Odpověď na řečnickou otázku, zda jsou na pomníku všechna jména obětí z 2. světové války, zní samozřejmě odpověď, že nikoli. Možná nemusí mít pomníček všichni perzekuovaní, ale zahynuvší odbojáři určitě ano. Vše by mohlo napravit aspoň doplnění pamětní desky k pomníku na hřbitově. Na stejné místo by se mohla doplnit jména obětí z první války, pietně z obou stran fronty. Nemusíme začít masově uctívat 11. listopad, ale je ostudou, že v Hrabové nemáme kam položit kytičku k 28. říjnu.