Na samotném okraji průmyslové zóny v Hrabové se nachází místo, kde mohou být rodiny, skupiny i jednotlivci blíže přírodě a kde mají možnost poznat chování zvířat v prostředí pro ně přirozeném. Kdo projíždí kolem železného plotu objektu, nemůže snad ani tušit, že se za ním nachází rodinná farma, která vychází z dnes již málo viděného tradičního pojetí českého venkova.
Na farmě mají dokonce i náměstí
Farma Duběnka vznikla v roce 2004. Tehdy to byly stáje pro koně se zázemím (sklad krmiva a sena). Jméno Duběnka dostala podle velkého dubu, který vévodí všem ostatním stromům v okolí.
V polovině prosince otevřela pro širokou veřejnost farma z části Žižkov svá vrata již potřetí a i tentokrát přišlo nemálo zájemců o prohlídku s výkladem paní majitelky Jolany Pravdové.
Na farmě nechybí tři bílé kobylky. Nejmenší je poník plemene miniappaloosa. Jmenuje se Sindy a narodila se a vyrostla v Holandsku. Je velmi hodná a zbožňuje malé děti. Prostřední Salka je český teplokrevník. Příští rok v březnu oslaví již 27. narozeniny a je to v současné době nejstarší zvířecí obyvatel farmy.
Poník Sindy
V pohádce o Popelce holoubci pomáhali přebírat kukuřici do ošatky a hrách do misky. Ti ze zdejší farmy sbírají všechno jen pro sebe do bříška;-) Holubi kudrnáči a pávíci žijí na farmě volně. Díky svému opeření nelétají daleko, posedávají na střeše nebo se prochází po zemi, pletou se ovečkám pod nohy a spokojeně sezobnou každé zrnko, které slepice přehlédnou.
V ohradě vedle oveček pobíhají tři kozy, které se jmenují po ledových mužích – Pankrác, Servác a Bonifác. Jejich matka koza Božena je aktuálně zase březí a na farmě se sázejí, jestli kůzlátka spatří světlo světla na Tři krále. Jak se pak asi budou jmenovat?:-)
Koza Božena
Pestrost farmě dodávají slepičky. Chovají zde amroksky, holokrčky, plymutky, které mají volný výběh po celé farmě a zásobují majitele farmy vajíčky. Příští rok na jaře je v plánu rozšíření chovu o slepičky plemene araukana, které snáší vajíčka se zelenou skořápkou.
Kuřátka se na farmě líhnou pod kvočnami nebo v umělé líhni a je to dle slov paní Jolany vždy velmi očekávaná a radostná událost. Ve volierách můžete vidět zdrobnělé hedvábničky, japonky chabo a seramy. Jsou to drobné ozdobné slepičky, velmi zajímavého vzhledu a klidné a snášenlivé povahy. V každém správném hospodářství mají kohouta. “V dávné minulosti Moravané kohoutem zaháněli zlé duchy”, vysvětluje paní Jolana a dále uvádí, že ten jejich se jmenuje Shrek.
Kohouti údajně zahánějí zlé duchy
Před odchodem jsem se ještě dozvěděl, že příští rok budou v podobných akcích pro veřejnost určitě pokračovat a na jaře se mohou zájemci těšit dokonce na pravé farmářské produkty, které budou nabízet ve spolupráci s farmou Šťastná koza.
Paní Jolano, děkuji za pozvání, provedení a výklad. Děkuji za to, co děláte… jde vidět, že to děláte srdcem;-)
Fotky z dne otevřených dveří jsou na Flickru obce:
