Sto deset let tělovychovné jednoty, která se po celou dobu starala v Hrabové o sportovní vyžití občanů zaslouží uznání. A mnohdy to nebylo lehké… . Následující článek napsal Ing. Čestmír Elbel v Hrabovských listech (červen 2008).
Na činnost TJ měly vliv politické a sociální poměry v naší zemí. Založení TJ proběhlo za Rakouska-Uherska, následovaly I. světová válka, vznik Československé republiky, II. světová válka, únor 1948, srpen 1968, listopad 1989, rozdělení federace a vznik samostatné České republiky. Všechny výše uvedené mezníky utvářely a ovlivňovaly vývoj naší společnosti na dlouhé roky a měly samozřejme vliv na dění v Sokole. Je velice chvályhodné, že tělovýchovná jednota v Hrabové přežila celou tu dobu a má stále co nabídnout občanům, nejen v oblasti sportovní, ale i společenské. Ze zápisu v kronice Sokola, která je vedená od založení, je patrné, že TJ se vždy snažila být složkou nepolitickou, sloužící k prospěchu svých členů a občanů obce.
Jak to vše začalo?
Zde je doslovný obsah části zápisu v kronice:
“Někteří jednotlivci chodili cvičit do jednoty Hrabůvecké a tak byla připravována půda pro založení Sokola. Od rozhodného kroku zdržoval jen nedostatek vhodné cvičební místnosti. Když však paní Marie Černá odhodlala se postaviti nový hostinec s prostorným sálem, došla myšlenka uskutečnění. Na výzvu Antonína Adámka, rolníka z Hrabové, sešlo se 7 nadšených lidí do staré školy dne 27. srpna 1908 a to:
- Antonín Adámek (rolník),
- Štěpán Němec (učitel),
- Josef Paporek (předseda “Omladiny”),
- František Rušar (člen “Omladiny”),
- František Bartoník (správce školy),
- Adolf Tvarůžek (předseda cyklistů),
- Zdeněk Oliva (učitel).
Stanovy schváleny dne 7. září 1908. Zahajující schůze konána v hostinci p. Jana Chlupatého (dnes Na Vyhlídce) se konala 11. října 1908, při ni na téma „V zdravém těle zdravý duch” přednášel bratr spisovatel Tůma. Přítomní, nadšeni jeho slovy skoro všichni přihlásili se do nově založené jednoty počtem 49.”
Trochu historie
Významným mezníkem byla 2. světová válka. Československa obec sokolská byla v roce 1941 okupačními úřady rozpuštěna. Po roce 1945 však byla činnost Sokola opět obnovena.
K dokumentaci tohoto uvádíme opět záznam z kroniky:
“Sokolský duch znovu ožil a rozepjal křídla, pod nimiž se dne 10. ledna 1946 v místnosti hasičského skladiště sešli mladí i stáří členové k první valné hromadě. (Starostou ČOS byl MUDr. Hřebík). Této slavnostní schůze byli přítomní zástupci DTJ, ČAFK, sbor dobrovolných hasičů, ČSM, školní rady,
místního Národního výboru a sokolské Župy Moravskoslezské.
Schůzi zahájil a řídil bratr František Walter. Měla slavnostní ráz a místnost byla vyzdobena. Byl vzdán hold Československé republice, jejímu prezidentu Eduardu Benešovi a vítězným armádám. Povstáním s dvouminutovým klidem byla uctěna památka padlých a umučených v koncentračních táborech.”
V 50-tých letech došlo ke sjednocení československé tělovýchovy a naše tělocvičná jednota fungovala pod vedením ČSN s názvem TJ Sokol Hrabová. Její činnost navazovala na činnost sokolskou a to nejen názvem, ale i obsahem. Významným krokem pro TJ v roce 1950 bylo zakoupení pozemku se starými budovami od bratra Šlapety. Dokladuje to Trhová smlouva z 10.3.1950. Tím získala tělovýchovná jednota prostory ke své činnosti, mohla zde vybudovat sportovní hřiště a patřičné zázemí. I když následně došlo k převedení majetku do ČSN, veškeré budovatelské a údržbové práce byly na členech tělovýchovné jednoty.
Zápis z kroniky z roku 1962 uvádí: „Přes všechny nedostatky, které v naší jednotě byly je to rok úspěšné činnosti, hlavně po stránce budovatelské. Byly dokončeny kabiny a klubovna a dáno celé zařízení k užívání tělovýchově. Na této práci, jak již bylo zmíněno, má největší podíl turistika, která dala do pořádku celou klubovnu, izolovala, vybetonovala a připravila místnost k položení parket, odbornou práci provedl komunální podnik města Ostravy.
Ke zlepšení ekonomické situace TJ byly vedeny i snahy o sloučení s jinými organizacemi. Nedostatek peněz bránil vždy k většímu rozletu, ať už na sportovním poli nebo v oblasti investic.
Nejvážnější byl zřejmě rok 1978, kdy část TJ chtěla sloučením s Geologickým průzkumem získat více finančních prostředků a byly kolem toho vedeny ostré spory. Zejména výbor TJ měl „obavy o majetek, který byl pracně našimi předchůdci získán a také za naší pomoci a pomoci občanů pracně zbudován a pro potřeby nás a občanů zachován a propůjčován”.
Celá tato záležitost byla vyřešena a závěr proveden na výborové schůzi dne 28.12.1978, kdy po rušné debatě bylo dohodnuto, že naše jednota pod G.P. nepřejde. Z pohledu toho, jak bylo počátkem 90-tých let nakládáno s majetky podniků, to byl velice prozíravý krok!
A současnost?
Začala se psát v roce v roce 1991, kdy byla zaregistrována dnešní TJ SOKOL Hrabová a následně v roce 1992, kdy smlouvou o převodu vlastnictví z 27.10.1992 přešel majetek opět do vlastnictví naší tělovýchovné jednoty.
V roce 1992 byl zvolen nový sedmičlenný výbor, který s menšími obměnami funguje i v dnešní době. Od počátku si vytýčil jako hlavní úkol udržet a zvelebovat celý areál hřiště, aby mohl sloužit i následujícím generacím v Hrabové. Byl to smělý cíl, výbor byl postaven před zcela novou situaci.
Co bylo pro nás nové?
Radikální změna nastala ve způsobu financování celého provozu TJ, v roce 1990 se radikálně snížily dotace od státu. Od Ostravské tělovýchovné unie dostáváme ročně určitou částku na údržbu našeho areálu, oddíl kopané dostává minimální částku na svou činnost a my jsme museli hledat cesty jak získat tu „větší” část příjmů.
Co se podařilo ?
- Udržet družstva oddílu kopané v soutěžích (zejména v kritických letech 1993 až 1995).
- Umožnit navrácení volejbalu do naší TJ. Zajistit poměrně rozsáhlé rekonstrukce a investiční akce v areálu TJ (plynofikace správní budovy, rekonstrukce střechy nad letním posezením, rekonstrukce topení, stavba nového sociálního zařízení v areálu a rekonstrukce sociálního zařízení v budově, napojení na kanalizaci, rekonstrukce fotbalového hřiště, včetně zavodnění, rekonstrukce cvičného hřiště).
- Zajistit spoustu drobnějších rekonstrukcí, oprav vč. pravidelné údržby areálu vlastními silami a prostředky.
- Umožnit sportování cca 160 členů naší TJ a mnoha dalším zájemcům z řad nečlenů.
Za veškerou činností v celé stoleté historii jsou lidé, sokoli, členové tělovýchovné jednoty, bez nich by TJ SOKOL Hrabová nikdy nebyl. Jsou to konkrétní jména tisíce členů, stovky funkcionářů, cvičitelů, trenérů a příznivců, kteří se podíleli na činnosti TJ, na její sportovní reprezentaci a spoustou brigádnických hodin na budování a údržbě areálu. Nelze je tu všechny vyjmenovat. Určitě všem patří velký dík!
Svou dlouholetou činností vždy byli motorem všeho dění zejména předsedové:
Karel Stibor, člen TJ od roku 1918, prošel všemi funkcemi v jednotě, od cvičitele, přes náčelníka až po předsedu jednoty. Funkce ve výboru zastával od roku 1923 do roku 1972, tj. 49 let.
Bohumil Vojkůvka, od roku 1950 ve výboru TJ dodnes, tedy 58 let. Předsedu výboru vykonával 22 let.
Vladimír Folta, člen TJ od roku 1949, předsedu vykonává od roku 1992 dodnes, to je 16 let.
Přání závěrem…
Přejeme TJ SOKOL Hrabová a jejím členům hodně dalších úspěšných let. Ať jsou hřiště a tělocvičny plné spokojených sportovců. Ať mají děti a mládež možnost rozvíjet svou fyzickou zdatnost. Bez pracovitých členů nejde udržet činnost TJ v chodu. Nejde to ani bez finančních prostředků. Proto děkujeme všem našim sponzorům, dárcům a přispívatelům za jejich finanční i věcnou pomoc. Byly, jsou a vždy budou použity pro sportovní činnost a zvelebování sportovního areálu TJ.
Ing. Čestmír Elbel (Hrabovské listy, červen 2008)
