Článek uvádí do souvislostí fenomén hrabovských rybníků se stručnými dějinami rybnikářství v českých zemích. Článek napsal Jan Slepička ve spolupráci s Martinem Slepičkou.
Počátky promyšleného a systematického chovu ryb, tedy počátky rybnikářství, lze datovat již do dob antického Říma. Kdy se začaly ryby chovat na našem území, není zcela zřejmé; Jan Dubravius, držitel paskovského panství a pozdější olomoucký biskup píše v 16. století: „Ostatně co se týče našich zemí, jakkoli nemůžeme bezpečně říci, kdo a kdy začal rybníky zakládat první, přece je dostatečně známo, že v Čechách a na Moravě byly známy už od pradávna a že odtud jako od pramene se znalost rybnikářství šířila do sousedního Slezska, Polska a Uher.“ [1] Nepřímé doklady o rybnících na českém území jsou z 10.–11. století, avšak nejstarší prokazatelně doložené rybníky jsou až ve 13. století, a to, v Čechách i na Moravě, v blízkosti klášterů (Kladruby, Zlatá Koruna, Žďár nad Sázavou – 1262, nejstarší doložený moravský rybník).
První rybníky v blízkosti Ostravy také můžeme datovat do 13. století, vznikl tehdy například rybník v Darkovicích u Hlučína. Ve 14. století jsou doloženy rybníky (v rámci zavedení režijního hospodaření šlechty) ve Staré Vsi nad Ondřejnicí a v Zábřehu nad Odrou. Je vhodné také zmínit, že rybníky v té době zakládali často církevní představitelé (např. zmíněný rybník v Darkovicích založili velehradští cisterciáci) a také šlechtici (např. opavský kníže Přemysl I. Opavský, 1365–1433).
Zlatá éra rybnikářství na Ostravsku je spojena s olomouckými biskupy Stanislavem Thurzem (episkopát 1497–1540) a Janem Dubraviem (1541–1553). Dubravius rybníky nejen zakládal, ale také byl teoretickým odborníkem, sepsal první odbornou publikaci o rybnikářství „Libellus de piscinis et piscium, qui in eis aluntur natura“, zkráceně „De piscinis“ (O rybnících). Sám biskup založil nejméně dva rybníky u Moravské Ostravy. V době obou olomouckých biskupů se také začaly zakládat rybníky na paskovském panství, tedy i v Hrabové. Na Paskovsku je k roku 1499 uváděn pouze jeden rybník, k roku 1515 již několik, v roce 1548 se již uvádí velké rybníky. [2]
Dá se předpokládat, že do poloviny 16. století byly založeny všechny velké (panské) hrabovské rybníky. K roku 1533 je doložena zmínka o paskovském fojtovi Mikuláši Hurtovi, který obdržel pod správu několik hrabovských rybníků. [3]. Fojt je rovněž nejspíš podepsán pod názvy rybníků Starý a Nový Hurt. K panským rybníkům, kromě dvou zmíněných, patřily také Pilík, Prostředník, Krašický (později rozdělen na starý a nový), Šajar, Bezďák a Šídlovec.
Pokud bychom se dívali na Ostravsko v novověku z ptačí perspektivy, viděli bychom odlesky mnoha rybníků. Rybniční soustavy tehdy byly kromě Hrabové a Hrabůvky také v Moravské Ostravě, Mariánských Horách, Zábřehu nad Odrou, v Radvanicích, Kunčicích nad Ostravicí atd. Třicetiletá válka byla ranou pro rybniční hospodářství, i přes krátký vzestup tohoto druhu podnikání v 2. polovině 17. století, většina rybničních soustav byla odsouzena k zániku v následujících staletích. V 19. století se začalo praktikovat tzv. letnění (periodické napouštění a vypouštění rybníků), které se nevyhnulo ani hrabovským rybníkům. Rybník byl jednou za několik let vypuštěn a na jeho dně se jeden rok pěstovaly zemědělské plodiny, čímž došlo ke zlepšení vlastností rybničního dna a zvýšení produkce rybníků. Hrabovské rybníky byly k tomu dobře disponovány, protože byly relativně mělce založeny.
Ke konci 19. století a na začátku 20. století byla většina rybníků na Ostravsku vypuštěna a jejich půda se začala natrvalo využívat k zemědělským účelům. V průběhu dvacátých let 20. století došlo také k definitivnímu zániku hrabovských rybníků a k jejich přeměně na zemědělskou půdu.
Rozsah a velikosti jednotlivých hrabovských rybníků dobře ukazují dochované mapy z 19. století, např. mapa Johanna Wolneho z roku 1809, indikační skici či císařský otisk stabilního katastru z roku 1833.
Přiložená mapa znázorňuje hrabovské rybníky podle dochovaného stavu z první třetiny 19. století, jež jsou zaneseny do současné turistické mapy městského obvodu Hrabová. Červeně jsou zachyceny rybníky, které mají své vlastní doložené pojmenování, včetně rybníků panských. Zeleně pak menší rybníky bez vlastního jména, které byly většinou v držení obyvatel hrabovských gruntů. [4]
Poznámky:
[1] DUBRAVIUS, J. O rybnících. Základní dílo starého českého rybnikářství. Praha 1953, s. 31.
[2] HURT, R. Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku I. Ostrava 1960, s. 80.
[3] HURT, R. Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku I. Ostrava 1960, s. 243.
[4] Pro účel vědecké rekonstrukce bývalých hrabovských rybníků byla využita turistická mapa Statutárního města Ostravy z července roku 2012. Viz STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA. Hrabová: Hrabovský okruh, K Pilíkům 1:15000. [online] Ostrava: ©2012. [cit. 2. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.ostrava.cz/cs/turista/aktivni-vyziti/ostravske-prochazky/okruhy-hrabovou-1/okruhy-hrabovou/c-documents-and-settings-hrbacovasi-plocha-simona-stezky-hrabova-mapa-hrabova.pdf
Nevím, jestli se v Kunčicích jednalo o soustavu rybníků. Byly zde sice počátkem 18. století založené panské rybníky Maršál, Soudný a Sudej a v historii zde existoval i rybník Dubina. Byly zde i maličké selské rybníčky, ale o takové soustavě rybníků jako v Hrabové hovořit určitě nelze. Řekl bych, že v tom byla Hrabová vcelku unikátní.
Zajímavé jsou v sousedních Kunčicích i stesky poddaných, že je vrchnost nutila ve vánočním období ke koupi neprodaných ryb z panských rybníků, přestože by poddaní raději koupili dětem kousíček chleba. Taktéž u gruntů sousedících s panskými rybníky bývá zajímavé, že majitelé sousedních gruntů neměli v případě vylití těchto rybníků nárok na náhradu jakýchkoliv škod, což bývalo zaneseno v gruntovních knihách.
V Kunčicích bylo mnohem více rybníků než tři zmíněné. V první třetině 18. století je doloženo v Kunčicích 55 drobných selských rybníků. Podle doložených jmen tam bylo ale i několik velkých – Kromě zmíněného Maršála a Soudného také třeba Hejtman a Frejíř. (Doporučuju se podívat na mapy II. vojenského mapování – stav před polovinou 19. století – http://mapy.cz/19stoleti?x=18.3027191&y=49.7850603&z=12 ) Rybníky v Kunčicích byly pravděpodobně trvale vysušeny daleko dříve než v Hrabové, protože byly založeny na kvalitní zemědělské půdě a daly se dobře osít. Srovnat hrabovskou a kunčickou soustavu lze také na mapách I. vojenského mapování (z poslední třetiny 18. století – http://mapire.eu/en/map/collection/firstsurvey/?zoom=13&lat=49.7883&lon=18.26542) – paskovská soustava volně pokračuje do Hrabové a do Hrabůvky; kunčické rybníky volně pokračují do Kunčiček – už tehdy ovšem na mapě chybí některé doložené rybníky (Hejtman, Sudný), které již mohly být vysušeny.
Doporučuji http://archivnimapy.cuzk.cz/skici/skici_slez/Sl239/Sl239_index.html , ta mapa ze seznamu nebude asi to pravé ořechové.
Soustavy rybníků v I. vojenském mapování vidím spíše v Kunčičkách, nikoliv v Kunčicích. I v prvním vojenském mapování na které odkazujete jsou vidět pouze tři později založené rybníky Maršál, Soudný a Sudej. Kupříkladu v indikační skice už je Maršál pouze ten maličký “kačok” nad nápisem “kunzendorf grois”. S Hrabovou nesrovnatelné.
Pokud Vám nesedí “ta mapa ze seznamu” na mapy.cz, doporučuji identickou na http://mapire.eu/en/map/collection/secondsurvey/?zoom=14&lat=49.79007&lon=18.31255 . Povšimněte si prosím názvů (zprava): Freijiřz-Teich, PodlesniokTeich, PodlipiniokT., Prim T. atd. Teich (často psáno iniciálovou zkratkou T.) znamená německy rybník. Rybníky pokrývaly v Kunčicích prakticky celou jižní polovinu pozdější “Nové huti”. Nepřu se, že na mapách 19. století již rybníky nejsou zaznamenány, neboť většina z nich byla v té době již zrušena. Nicméně jména z mapy II. vojenského mapování jasně svědčí o počtu a rozsáhlosti kunčických rybníků.
Navíc je třeba říci, že soustavy nebyly izolované. Tak jako hrabovská tvoří jeden celek s rybníky paskovskými a hrabůveckými, tak tvořily jeden celek rybníky v Kunčicích a Kunčičkách.
Dále se domnívám, že “kačok” na který odkazujete, není oním rybníkem Maršálem, který v době vytvoření indikační skici stabilního katastru (třetina 19. století), byl již vysušen. Dle mého byl situován jižně od kunčického statku, nikoli východně. Pro úplnost přikládám mapu I. vojenského mapování z roku 1763, na které lze zřetelně rozpoznat kunčické rybníky (i s jejich jmény), rovněž mapa demonstruje i provázanost s rybníky v Kunčičkách.
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=1vm&map_region=sl&map_list=s012
Že Teich znamená rybník samozřejmě vím, ale nemyslím si, že to musí znamenat, že tam ten rybník v době zápisu byl a pozemek se takto využíval. Nepřu se, že v tom místě rybník někdy v minulosti nebyl. Ale nejednalo se o nějaké dlouhé údobí a rybniční soustava nebyla v žádném případě srovnatelná s hrabovskou. Opírám se mimo jiné o Dějiny Kunčic a Ratimova od Aloise Adamuse, který Kunčice jako významnou rybníkářskou oblast nikterak neidentifikuje. A pokud se podíváte na majitele gruntu sousedícího na jihu s oním “kačokem”, bude Vám jasné, že se jedná o oblast, která je oblastí o kterou se zajímám obzvlášť bedlivě.
Co se týče Maršálu, ten v první třetině 19. století byl stěží definitivně vysušen, když v převodu sousedního pozemku v pozemkové knize ze 7. října roku 1831 je zapsáno:
Pokud by se měl plnit vrchnostenský rybník zvaný Maršál a stalo by se, že by se na zakoupených polích vyskytlo mokro, pak není ani přejímatel ani jeho nástupci oprávněni proti tomu protestovat a titéž musí dbát na to, aby vyskytující se mokro na své vlastní náklady vysušili bez újmy dominia.
Taktéž se zapojím do zajímavé historické diskuze. Pane Slívo, dle dochovaných písemných i mapových pramenů nelze v žádném případě popřít, že v Kunčicích existovala v novověku velká rybniční soustava, která byla minimálně srovnatelná s paskovskou soustavou (v souladu s historickými zásadami nemluvíme o hrabovské).
Podle mého názoru však byla podstatně větší, což dokládá počet rybníků v roce 1725. V Kunčicích v té době bylo 55 malých rybníků na 83,25 kopy rybí násady a 25 rybníků na 117,75 kopy rybí násady. Rybníky byly vypouštěny a zase napouštěny, osety i ponechány ladem podle libovůle a finanční rentabilnosti daného území. V roce 1806 bylo v Kunčicích 470 jiter polí z vypuštěných rybníků. Co se týká literatury, osobně dávám přednost novějšímu bádání, např. Jiříkovi et al.
V literatuře lze dohledat i celkovou výměru hrabovských rybníků. V 30. letech 19. století to bylo cca 148 ha (257 jiter), o padesát let později to bylo již pouze 113 ha (196 jiter).
Můžete upřesnit v souladu s kterými historickými zásadami mluvíme? Pokud hovořím výhradně v kontextu lokálním, nezdá se mi být prohřeškem, když hovořím o hrabovské soustavě, která je součástí paskovské soustavy jako celku.
Tak jak to podáváte Vy a Váš bratr to evokuje, že rybniční soustava v Kunčicích byla povětšinou napuštěna a využívána k chovu ryb. Já jsem přesvědčen o opaku. I vzhledem k množství dostupné vody k napájení rybníků. V paskovské soustavě byla využívána Olešná ve svém dolním toku, která byla víceméně “po cestě” a nebyl problém odvádět její vody dle aktuální potřeby. V Kunčicích byla využívána poměrně vzdálená Lučina a nevím, jak by se dívaly obce položené níže po jejím toku, kdyby Kunčice většinu vod z této říčky odváděly pro potřeby své rybniční soustavy.
Nevylučuji však, že máte pravdu a Kunčice byly taková slezská Třeboň. Byl jsem přesvědčen, že rybníky v soustavě lze vypouštět pouze tak, že napuštěné musí být vždy sousední rybníky, nelze vypustit rybník mezi, protože voda do kopce neteče a v Kunčicích není takové převýšení, které by umožňovalo stupňovitost jednotlivých rybníků. I mapa rybníků co odkazujete tomu nasvědčuje, rybníky jsou koncipovány tak, že lze vypustit jeden ze dvou sousedních rybníků a přesto bude zajištěno napájení následujících rybníků v soustavě. Ale nedovedu si představit, že by se vypouštěly náhodně dle libovůle. Dle mého nezáleželo na libovůli, ale napouštění a vypouštění rybníků bylo otázkou přesného plánování. Na libovůli mohlo být pouze u malých selských rybníčků, který byly často přilepeny k větším rybníkům a další již nenapájely.
Domnívám se, že rybníky procházející Paskovem, Hrabovou a Hrabůvkou, se bohužel vždy normálně, bez hrabovocentrismu, nazývaly paskovské, tj. paskovská rybniční soustava (Paskauer Teiche)… Území hrabovských rybníků, polností, gruntů i nejvýznamnější a největší hrabovské rybníky náležely pod paskovské panství, z čehož plyne historický úzus pojmenování v pramenech a literatuře po sídelním místě majitelů paskovského panství, tj. pojmenovává se po vrchnosti.
K tomu již jen dodám krásný výňatek ze Slezských písní od Petra Bezruče, cituji báseň Rybníky za Paskovem.
…Hrabovský Bůh chud jak my. Chrám má
dřevěný s dřevěnou věží.
Daleko od nedozírna
paskovské rybníky běží…
…Mládí mi ulétlo tak jak dým,
jak když se vlaštovky zvednou:
rcete, zda ještě vás uvidím,
paskovské rybníky, jednou?
Co evokují tvrzení mého bratra Mgr. Jana Slepičky, který se tímto tématem zabýval při psaní své magisterské diplomové práce, netuším. Já jsem však především reagoval na Váš první napsaný odstavec, který není zcela pravdivý.
V oblasti Těšínského knížectví se podle mě nacházelo minimálně do 18. století veliké množství rybníků (Bludovice, Horní a Dolní Suchá, Šumbark, Šenov, Václavovice, Radvanice, Bartovice, Vratimov, Kunčice, Kunčičky, Slezská Ostrava etc.) viz prameny.
Na Lučině byly nesporně vybudovány minimálně stovky rybníků. V Kunčicích nesporně přiváděl vodu historicky dobře známý Slezský mlýnský náhon etc. http://cz.geoview.info/slezsky_mlynsky_nahon,81800302w
http://www.openstreetmap.org/way/81800302#map=13/49.7881/18.3144
Ano, ten napájel Maršál, Soudný a Sudej. Ale to jsou rybníky, proti kterým od začátku nic nenamítám. Já píšu o Vašich rybnících Freijiřz-Teich, PodlesniokTeich, PodlipiniokT., Prim T… Ty byly napájeny z Lučiny a i proto neměly dlouhého trvání. Nebo mi chcete tvrdit, že i tyto rybníky byly napájeny z mlýnského náhonu? Ale mám dojem, že se točíme v kruhu. Každopádně Petr Bezruč jako etalon historické terminologie pobavil 🙂
Zkusím to polopatisticky. Kdybych se v určité době šel utopit do rybníka Šídlovec, utopil bych se v hrabovském nebo paskovském rybníku? Podle Vaší logiky v paskovském, jelikož je součástí paskovské soustavy. Já tvrdím, že hrabovském, protože se nachází na území obce Hrabová. Pokud hovořím o hrabovské soustavě, tak proto, že hovořím o rybnících výhradně na území obce Hrabová, bez ohledu na to, jaké vetší soustavy jsou podmnožinou.
Je to velmi přínosná diskuze, která rozšiřuje vědecké poznání a tím i rozšiřuje naše obzory. Opět je nesporné, že ve všech hodnověrných pramenech, ze kterých si historik musí vybírat, se pás rybníků, jež se táhl od Paskova k Hrabůvce, nazýval paskovský, tj. paskovská soustava, paskovské rybníky etc.
V rybníku Šídlovec byste se pravděpodobně neutopil, protože paskovské rybníky byly dost mělké.:) Bezruč byl spíše vtipem pro dokreslení obecně přijímaného pramenného faktu.
Podle mě byste se “utopil” v hrabovském rybníku Šídlovec, který je součástí paskovské soustavy. Ačkoli by byla také možná diskuze o tom, že rybník Šídlovec byl také panským rybníkem v držení pána na Paskově, proto jeho území mohlo býti součástí Paskova etc.
Pravděpodobně by se však nemluvilo vůbec o Hrabové, která do roku 1848 de iure neexistovala, nýbrž o alodním paskovském panství s vymezenými uznanými hranicemi. Zítra viz email, zítra chci dodat také článek o hrab. pověsti, již se těším na Vaše kritické připomínky. Dobrou noc.
Pane Slívo, ráda bych se něco dozvěděla o starém mlýnu, který měl stát na území dnešních Kunčiček a to v místě křižovatky Lihovarské ulice se starou Frýdeckou. V místě stálo pár domů, které byly srovnány se zemí při budování nové Frýdecké. Přes dvůr vedlo kotyto struhy, asi Slezský mlýnský náhon a právě v těchto místech byly břehy koryta náhonu zpevněná kamennou vyzdívkou po délce asi 30 metrů. Otec nar. 1921 vzpomínal, že v těch místech mlýn býval, ale nic blíže nevěděl.Na starých mapách je v uvedeném místě pár domů, je tam i znak ozubeného kola.Děkuji vám za případné informace, nebo odkaz na případnou literaturu. Děkuji. Petrovská Jarmila
Ačkoli tomu moc nerozumím, řekl bych (pokud mohu, přišlo na email), že roku 1949 snad mlýn ještě stál. Dle map http://kontaminace.cenia.cz/ z roku 1949. Více snad v Archivu města Ostravy http://earchiv.ostrava.cz/amo/ViewControlImpl.action?alter=&_sourcePage=IOHLzk9ecSKZiLfV0fNF4GMR-NcIOpuWHq1BOytsCJU%3D&activModeView=LIST, kde by to mohlo být na mapách/v archivních dokumentech zachyceno, stačilo by se tam pozeptat nějakého pracovníka.