Původ oikonyma neboli místního jména Hrabová mnozí občané Hrabové jistě tuší. Jméno Hrabová vzniklo od názvu stromu habr. Pojďme se však na toto vlastní jméno podívat šířeji. Na obrázku je zobrazen habrový les. Článek napsal Jan Slepička.
Prof. Rudolf Šrámek a Dr. Karel Jiřík dokládají takto starobylost a různé varianty názvu Hrabová (v různých pádech):
1297 – Grabow
1376 – Hrabowe
1389 – ville Antiquae Grabouie
1382 – Alden Grabe
1432 – Hrabowa Magna
1529 – ves Weliku Hrabowu
1539 – vsi Hrabowey
1548 – ves Welike Hrabowe
1580 – ves Welikau Hrabowu
1676 – Rabowa
1718 – Rabowa
1720 – Gros Hrabowa
1751 – Gross Hrabowa
1846 – Grosa Hrabowa, Velká Hrabová
1872 – Gross Hrabowa, Velká Hrabová
1915 – Hrabowa bei Witkowitz, Hrabová u Vítkovic
1924 – Hrabová
Na mapách od 18. století je název většinou zachycen jako Gros(s) Hrabowa, ve 20. století se upouští od přívlastku velká a je ponechán název Hrabová.
Kořen jména hrab pochází z praslovanského apelativa *grab(r)ъ, ze kterého se po zániku jerů a hláskové změně g > h (tato změna započala již v 12. století) v češtině vytvořil tvar habr. Jiné slovanské jazyky přijaly kořen jako h/grab, pouze v češtině je dnes pořadí hlásek odlišné. Pravděpodobné vysvětlení je, že zatímco ostatní slovanské jazyky odstranily společně s koncovým jerem (ъ) i předchozí r, čeština si ho zachovala a nejprve vytvořila tvar hrabr, později, kvůli poměrně těžké výslovnosti, jej zjednodušila na habr (lokálně se zachovala varianta hrab, v moravském dialektu na Zlínsku). Zajímavé je, že již ve 12. století je doložena varianta habr, což svědčí o paralelnosti podob habr a hrab a už tehdy patrného jiného vývoje jazyka na Moravě, jež byl později ovlivňován zvl. polštinou.
Tvar h/grab označující strom habr je v současné slovenštině (hrab), hornolužické srbštině (hrab), polštině (grab), chorvatštině (grab), srbštině (Граб), ruštině (Граб) či bulharštině (Габър). V toponymii se slovanský kořen také vyskytuje nejen v češtině. Jako příklady postačí slovenské jméno Hrabové (pro název obce, dnes součást města Bytča), polské jméno Grabów (četné pro názvy obcí v Polsku, např. Grabów nad Prosną ve Velkopolském vojvodství) a jméno dnes již mrtvého polabského jazyka Grabow (pro název města ležícího v severním Německu, připomínaný již 1186).
Nejstarší název obce Hrabové byl G/Hrabov a označuje tedy místo, kde rostly habry. Tvar hrabov byl dříve jmenným tvarem přídavného jména hrabový (tedy dnes habrový, srov. mladý×mlád). Sufix -ov není v názvech obcí nijak neobvyklý, četné jsou názvy jako Lipov, Doubov, Bukov, Vrbov. Přechod z podoby Hrabov do podoby Hrabová je u jmen tohoto typu častý, neboť se pociťovala ještě významová souvislost přídavného jména s podstatným jménem ves – tedy hrabová ves (ve významu habrová ves). Přívlastky antiqua (stará) a gross, welka (velká) měly odlišovat obec od sousední Malé Hrabové (dnes Hrabůvky).
Na závěr se sluší připomenout, že s kořenem hrab existují místní jména i v České republice; jmenovat lze např. slezskou Hrabyni. Milovníci Hrabové jistě ví, že existuje dokonce jedna obec s identickým jménem Hrabová v okrese Šumperk, ale ta bezpochyby nemá tak slavnou historii a ušlechtilé obyvatele jako naše Hrabová.
![Historické fotky a dokumenty z Hrabové [008]](http://www.hrabova.info/wp-content/uploads/2023/07/skola56-57-60x45.jpg){kind=small}
V Donecke oblasti lezi vesnice s velmi podobnym nazvem – “Hrabove”. Jak asi vsichni dobre vime, behem valky na Ukrajine bylo v roce 2014 nedaleko teto vesnice sestreleno civilni letadlo.
Moc pekny clanek, diky za nej!
No oni ani Hrabované od Šumperka nejsou žádná ořezávátka.
V soutěži Vesnice Olomouckého kraje roku 2014 byla HRABOVÁ (u Šumperka) vyhlášena obcí s nejbohatším společenským životem. V roce 2013 byla na 3 místě jako vesnice roku v olomouckém kraji. A dokonce mají obecní lihovar, to se pak společenský život hnedle snadněji utužuje.
Nezaspali dobu a doménu hrabova.cz vlastní oni. Naše reprezentace se zmohla maximálně na ostrava-hrabova.cz (a ignorovali volné hrabova.cz a později i hrabova.eu). Přičemž dravci z podhůří Jeseníků nelenili a pro český internet jsou tou hlavní Hrabovou oni. Není divu, ono na našem obecním úřadě jsou po celou dobu, co se týče internetu, minimálně tak o dekádu nazpět. Porovnejte i informační úroveň našich Hrabovských listů a jejich Hrabovského zpravodaje. I v tomto vycházíme jak čučkaři a pokulhávání je zde o několik dekád delší.
Jsou tedy i aspekty, které naší jmenovkyni můžeme jen tiše závidět.
Historii má vcelku také bohatou a dlouhou, ušlechtilé obyvatele má dozajista také. Tu poslední část bych asi vypustil.
To se mi nějak nezdá. Když si zadám do googlu heslo Hrabová, tak mi vyplyne, že asi budeme tou hlavní “o trochu větší” Hrabovou my, počet odkazů (již i včetně hrabova.info) je nesrovnatelný. Co se týče domény, asi to bude tím, že jsme součást Statutárního města Ostravy jako městský obvod s neskonale menšími pravomocemi, který je povinen se řídit Statutem města Ostravy. Jako městský obvod máme neskonale menší pravomoci, než má kdejaká mini obec, avšak můžeme zase žádat o dotace a volit zastupitelstvo města Ostravy.
No je pravda, že SEO máme lepší, ale to není zásluha obce. Jinak google zohledňuje Vaše předchozí hledání a na co jste klikl a také to, na co klikali jiní. V tomto jsme jako větší obec zvýhodněni. To s tou součástí statutárního města je to nesmysl, nic nebránilo obci zaregistrovat normální doménu. Kromě nás má doménu http://www.ostrava-něco.cz snad jenom Pustkovec, tak se určitě o nějaké systémové nařízení shora nejednalo.
viz například
http://www.trebovice.cz
http://www.novabela.cz
http://www.novaves.cz
http://www.starabela.cz
http://www.hostalkovice.cz
http://www.michalkovice.cz
http://www.polanka.cz
Jeste dodam, ze obec zaspala i v obdobi, kdy mela vysostni pravo pozadat o domenu .eu. Jelikoz toho nase obec nevyuzila, ma ji alespon zaregistrovano nase sdruzeni. Domenu hrabova.cz skutecne mit nase Hrabova mohla, ale obec prisla pozde. Stejne jako je v pripade http://www.ostravahrabova.cz/, ktere se jen tvari jako adresa nasi obce, ale neni to od nasi obce.
Tady jde videt, ze obec nemela nikdy zadnou IT strategii, ale blyska se na lepsi casy. Pan tajemnik dostal za ukol odstranit zavady na stavajicim webu obce (do pristiho Zastupitelstva) a je vize, ze obec bude usilovat o novy web. Taky tajemnik ma zajem, aby mela obec sveho ajtaka.. . No uvidime.
Kdyz kupuji stare pohlednice z nasi Hrabove, tak casteji narazim prave na pohlednice z Hrabove u Sumperku. I tohle me vede k myslence, ze to nebude tak spatne, jak se pise v clanku:-)
To co pise Milan Sliva je naprosta pravda, Hrabova u Sumperku by nam spise mela byt (bohuzel) vzorem.
R.O.
Vrátím se k praktické stránce věci. Na snímku u hesla habr obecný ve Wikipedii je úplně jiná dřevina ve srovnání s těmi,které je vidět na snímku z habrového lesa. Strom ve Wikipedii s popiskou “Starý habr” má nízký tlustý základ, ze kterého vyrůstá mnoho tenkých kmínků,dobře použitelných při výrobě zemědělského nářadí a pro stavbu plotů a ohrad. Podle historika Karla Jiříka “rostly ve velkém množství ještě do první poloviny minulého století při Ostravici”.Proč nerostou u Ostravice i nyní?
Pokud je zde někdo, kdo se vyzná v zákoutích kolem Ostravice, tak kolem ní byl často k vidění chmel z původní kunčické chmelnice, který byl pěstován pro kunčický pivovar. Je k nalezení i dnes? Před nějakými třiceti lety jsem jej vídával i já, akorát nevím, kde se za ním vypravit.
Ano, je to dost možné, zajímavé volně šiřitelné obrázky viz http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Carpinus_betulus.