Hasiči žádají lepší protipožární ochranu cenných dřevěných kostelů v kraji. Problémem jsou peníze, ale možná pomohou dotace. Přípravné práce zahájila také církev.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Žádný jiný tuzemský region se nemůže pyšnit tolika památkově chráněnými dřevěnými kostely jako Moravskoslezský kraj. Jenže protipožární ochrana všech patnácti těchto sakrálních staveb není podle hasičů na úrovni, která by v případě potřeby zaručovala jejich co nejrychlejší pomoc.
Dva svatostánky už lehly popelem. V roce 2002 vinou technické závady shořel kostel v Ostravě-Hrabové a předloni za pomoci dvou kompliců 17letý výrostek zapálil kostel v Třinci-Gutech. Ačkoliv v Hrabové vyrostla replika a totéž se chystá i v Gutech, historické škody jsou nenahraditelné.
„Udělali jsme analýzu všech dřevěných kostelů v kraji. Například jsme hodnotili jejich protipožární vybavení, dostupnost, druh konaných akcí a mnoho dalších věcí. Zjistili jsme, že u dvou třetin z nich je vysoké riziko, že pokud tam začne hořet, nestihneme účinně zasáhnout,“ shrnul náměstek krajského hasičského ředitele pro prevenci Miloš Střelka.
Hasiči proto chtějí, aby kostely jistila co nejlepší protipožární ochrana. Klasické hlásiče jsou podle nich zcela nedostatečné.
Za mnohem prospěšnější považují elektrickou protipožární signalizaci, tedy například čidla, která by při vzniku požáru zaslala signál centralizovanému pultu ochrany. A hasiči by okamžitě vyjeli.
Jenže lepší ochrana stojí mnohem více peněz. Podle hasičů by takové zařízení pro jeden kostel přišlo na zhruba 300 tisíc korun. „Možností by byly dotace, ale doposud nic takového nelze využít. Ministerstvo kultury však už přislíbilo změnu,“ přiblížil krajský šéf hasičů Vladimír Vlček.
Dodal, že už po požáru v Hrabové o problému hasiči hovořili s vedením Ostravsko-opavské diecéze. „Tehdy chybějící signalizaci zdůvodňovali nedostatkem financí. Možná se jejich možnosti změnily.“
Vedoucí stavebního odboru diecéze Václav Kotásek uvedl, že i oni souhlasí s nutností protipožárního dovybavení a tento problém delší dobu intenzivně řeší. „Momentálně jsou připraveny dokumentace k vybavení prvky elektrické protipožární signalizace pro šest dřevěných kostelů. Biskupství ve spolupráci s farnostmi v současnosti řeší možnosti financování,“ řekl Kotásek.
Podotkl, že většinu připravených projektů se podaří dokončit už letos, další budou následovat v příštím roce.
Kotásek upozornil, že moderní protipožární opatření jsou technicky, administrativně i finančně složitá. „Částečně jsou i nešetrné k vlastní památce. Dalším problémem jsou i vysoké poplatky za napojení na pult centralizované ochrany. Nějakou dobu proto trvalo najít vhodné řešení,“ vysvětlil Kotásek.
Doslovně převzato z MF DNES, 18.1. 2019, příloha MSK.
Autor: Josef Gabzdyl, redaktor MF DNES