Ještě před pár lety to byla buš. Křovím a nálety zarostlý kus pozemku u garáží na okraji ostravského obvodu Hrabová. Navíc s hlubokým korytem potoka, takže si ten prales přímo říkal o to, aby se stal odkladištěm všeho, co doma dosloužilo.
Petr Žižka: Přírodní park Hrabovjanka se probudil do jara
Léty ten kus země „úspěšně“, tedy neprostupně a neudržovaně zarůstal a tak se nezadržitelně stal takovým tím kusem země, který je už tak nějak odkázán k tomu, že tu nemůže být nic jiného než džungle. Byla to taková smutná, ostudná část Hrabové.
Více v článku na webu Z kraje do světa…
