(Deník/Petr Jiříček 21.9. 2021) Problém má tři hlavní příčiny: křížení páteřní silnice s frekventovanou železniční tratí, zpoplatněnou spojnici I/56 mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem a též problematickou křižovatku u Hrabovského mostu v sousední Ostravě-Hrabové.
V dalším díle seriálu Deník na návštěvě jsme zamířili do města sousedícího s Ostravou. Bezmála 7,5tisícový Vratimov je v podstatě obcí ve městě. V posledních letech se zejména ve své venkovštější části Horních Datyň slušně rozrůstá, zato centrální část Vratimova nyní zejména dumá nad tím, jak se vypořádat s otázkou dopravy, která v dopravních špičkách město zcela ucpává.
Vratimov se skládá ze dvou územních částí, které jsou si rovné. Svědčí o tom i poměr starostů (tři ku dvěma ve prospěch Vratimova před Horními Datyněmi), kteří město od revoluce řídili a dbali na rovnoměrný rozvoj.
Viditelný je však zájem o klidnější bydlení, a tak zatímco městská část Vratimova se od roku 2010 rozrostla o deset obyvatel, v klidnějších Horních Datyních jich přibylo hned 320. A je nutné řešit otázku infrastruktury či kanalizace. Aktuální poměr domů ve Vratimově je 1590 rodinných ku 171 bytovým.
Spíše než tento údaj by však Vratimovští byli schopni spočítat alespoň zaokrouhleně počet aut, která ve špičce stojí ve vratimovských esíčkách a čekají na odšpuntování dopravy.
Problém má tři hlavní příčiny: křížení páteřní silnice s frekventovanou železniční tratí, zpoplatněnou spojnici I/56 mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem a též problematickou křižovatku u Hrabovského mostu v sousední Ostravě-Hrabové.
Na řešení obou lokálních problémů se pracuje – nutno však podotknout že už poměrně dlouho. Vratimovu se už alespoň podařilo odklonit z centra tranzitní dopravu nad 12 tun, novou zkratkou s dopadem na Vratimov se však stala prodloužená Mostní.
Problém první: železnice
„Železniční doprava je u nás poměrně intenzivní. Když ve špičce projíždí vlak Vratimovem, automobilovou dopravu a silnice zcela zašpuntuje. Na řešení spolupracujeme s krajem i státními orgány,“ říká starosta Vratimova Martin Čech. Na mysli má projekt elektrifikace a zdvojkolejnění železnice mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem.
Železniční nádraží ve Vratimově.Železniční nádraží ve Vratimově.Zdroj: Deník/Petr Jiříček
To by samo o sobě Vratimovu ještě přitížilo, proto všechny strany ladí nákladné řešení. „Byli bychom v pasti, protože intenzita železniční dopravy naroste trojnásobně. Položilo by nás to. Stát proto připravuje mimoúrovňové křížení se silnicí formou železničního podjezdu,“ vysvětluje Martin Čech plány, jež se mají začít realizovat v letech 2023 až 2024. Součástí bude i odhlučnění zkapacitněné železnice a napojení vedlejších komunikací.
Problém druhý: Hrabová
„Samozřejmě tím nedocílíme klidnější dopravy, alespoň však bude plynulejší a ubude emisí,“ bere i dílčí vítězství starosta Vratimova. Dalším takovým bude vybudování kruhového objezdu na katastru sousední Hrabové v místě stávající problematické křižovatky u Hrabovského mostu.
O rondelu se hovoří už dlouhá léta, dosud však jednání selhávala mimo jiné na majetkoprávních poměrech.
„Všichni víme, jaký špunt se u čerpací stanice tvoří. Stavba rondelu by měla jít ruku v ruce s železničním podjezdem. Jsou to dvě poměrně velké stavby a nelze lokalitu zavřít na dvakrát, natož připustit nějakou kolizi technického charakteru,“ vysvětluje první muž Vratimova.
Samotný úřad chce pak vybudovat kruhový objezd také přímo v centru obce u zdravotnického střediska v místě stávající křižovatky se znakem města Vratimova. V plenkách jsou pak navíc úvahy o zklidnění dopravy směrem od Řepišť, kde se zvažuje zpomalovací šikana, méně pravděpodobně pak úsekové měření.
