Krátký příspěvek je věnován holiči, dobrovolnému hasiči a herci I. Březinovi.
Zleva nahoře: Alois Lipina, Rudolf Balušek, Inocenc Březina, Ludvík Lička, Adolf Borek, Bedřich Sýkora
Zleva dole: Leopold Bednář, Bohumil Balušek, Vojtěch Černík, Augustin Firek, Valentin Meca
Historické foto hasičů s popisem pochází ze sbírky paní Starkové.
Inocenc Březina se narodil v roce 1900 na jižní Moravě. V Hrabové patřil k nejvýznačnějším hercům „Vojanu“. Povoláním byl holič, který měl svou holírnu napravo od hostince „U Lípy“. Hranice ochotničení překročil díky režiséru Jiřímu Weissovi, který ho v Hrabové “objevil” a jako zralého padesátníka ho obsadil do větší role tesaře Kocura ve válečném dramatu Poslední výstřel (1950). O tři roky později si na něj vzpomněl opět epizodní rolí svářeče Rektorise v dnes již zapomenutém snímku Můj přítel Fabián (1953). Největší popularitu nejen v “jeho obci”, kam se před válkou přiženil, ale hlavně u milovníků pamětnických filmů, mu bezesporu přinesla menší, ale velmi výrazná postava Maruščáka, “Ostravaka s kratkym zobakem”.
Opravdu byste mu věřili, že “jeho ruky su zvykle na sbijačku”, ovšem z věrohodných pramenů a od žijících pamětníků vím, že pan Březina nikdy do dolu nefáral. Herectví se věnoval opravdu jen příležitostně, ovšem spolupráce s velikánem českého filmu Jaroslavem Marvanem si skutečně považoval a ochotně se v místním hostinci U lípy o své zážitky z filmování vždy rád podělil.
Ve filmové databázi je Inocenc Březina uveden u následujících filmových rolí:
- 1968 – Ohlédnutí
- 1960 – Tři tuny prachu (zaměstnanec hygienické stanice)
- 1955 – Anděl na horách (Maruščák)
- 1955 – Hudba z Marsu (hráč na lesní roh)
- 1953 – Můj přítel Fabián (Ondřej Rektoris)
- 1952 – Únos (děda Bajgar)
- 1950 – Poslední výstřel (Kocur)
Zdroj:
Inoncenc Březina (Angelika2808), fdb.cz
Inoncenc Březina, kinobox.cz
„Vojan“ – zlatá éra hrabovského divadla (Milan Slíva), hrabova.info