V dalším úryvku z almanachu, který vydali hasiči k 125 letům, které v loňském roce oslavili, se vracíme k neckyádám, které se už tradičně staly tradičními akcemi. Takto o nich hasiči napsali ve zmíněném almanachu (článek je ke stažení v PDF):
Neckyáda baví stovky diváků
Jednou za rok, vždy v létě, se na řece Ostravici, v místě, kde na jednom břehu leží ostravský obvod Hrabová a na druhém břehu Vratimov, dějí nevídané věci…
Na hladině se objevují nezvyklé obří předměty, jako například těžní věž se dvěma horníky, svatební průvod nebo tramvaj. Břehy řeky lemují stovky diváků, kteří se přišli pobavit a poradovat. Vědí, že Neckyáda, kterou pořádají členové Sboru dobrovolných hasičů Hrabové na dnes už čisté Ostravici, nezklame.
S organizací pomohli členové místního občanského sdružení Torali a ve vlnách Ostravice jistili soutěžní posádky hasiči z Vratimova, kteří se starali především o to, aby někdo z účastníků nedoplul až k nebezpečnému splavu pár desítek metrů od cíle soutěže.
Hrabovská Neckyáda je ryze recesistickou záležitost, takže až do poslední chvíle čekají organizátoři na to, kolik posádek stihne sestrojit svou loď. Podmínky jsou jasné – jde o plavidlo vlastní výroby na lidský pohon, které se cestou nerozpadne a neznečistí řeku.
Novinkou ročníku 2020 byl poslední hrabovský vodník, který akci moderoval. Jak uvedl na startu Jaroslav Mintěl, jednalo se o vodníka, kterého hasiči chytili při jedné z akcí na řece Ostravici. „Vodník slíbil, že pokud jej pustíme zpět, splní nám naše přání. Jedno z nich bylo, že odstartuje naši letošní Neckyádu,“ uvedl Jára Mintěl. Vodník splnil své slovo, Neckyádu skutečně odstartoval a dokonce ještě varoval posádky před ledovci, peřejemi a vodopády, se kterými se budou na řece potýkat. „Domluvil jsem se svými kolegy vodníky, že dnes si vezmou volno a nikomu se nic nestane,“ slíbil hrabovský vodník. Jak slíbil, tak se i stalo.
Historie Neckyády
Neckyády v Hrabové mají dlouhou historii. Už v osmdesátých letech se několik nadšenců, kteří založili Spojené státy Hrabovské (USH), rozhodli sjíždět řeku (tehdy ještě zpěněnou splašky z místních fabrik) na všemožných plavidlech. Za vše hovoří názvy tehdejších „lodí“: Piráti silnic, Potápějící se záchodový papír, Rybářová dcera… Z kroniky USH se dochoval tento zápis o konání Neckyády z roku 1986: „…Nad konáním této splavovací akce visely těžké mraky v podobě rodičů, kteří odmítali léčit své děti z těžkých chorob po každé neckyádě, ale nakonec vše dobře dopadlo a Neckyáda roku 1986 mohla proběhnout…“.
Po více než třiceti letech se tehdejší mladíci k nápadu vrátili, dnes už jako zkušení muži, kteří se už zase začínají nudit… Většina z nich se sešla ve Sboru dobrovolných hasičů ve své obci a společně Neckyádu vzkřísili…
V příštím pokračování četby z hasičského almanachu se podíváme na gulášfest, kde se už tradičně hasiči a hasičky mění u kotle v bytosti pekelné.