Šestá část vzpomínání na historii hrabovského JZD z pera dnes již zesnulého hrabovského rodáka Adolfa Soboty. Tentokrát na dobu mezi léty 1978 až 1979.
Rok 1978 byl pro JZD Hrabové posledním rokem jeho samostatného hospodaření. V důsledku vytvoření velkých celků se snížil počet zemědělských podniků, což mělo za následek zrušení Okresní zemědělské správy v Karviné pod jejíž správu hrabovské družstvo patřilo od roku 1961. JZD Hrabová přešlo pod správu Okresní zemědělské správy Frýdek-Místek. Svaz družstevních rolníků byl v Karviné zrušen již o rok dříve a družstevníci spadali pod Okresní výbor ve Frýdku-Místku.
Předseda družstva p. Josef Lička (z č.p. 30) odešel na konci roku po dvaceti letech předsedování do důchodu. Družstvo bylo bez dluhů, dobře vybavené s výnosným chovem prasat a efektivní zpracovnou odpadů z města Ostravy. V přidružené výrobě mělo silnou stavební skupinu a výhodnou traktorovou dopravu v průmyslových závodech a ve službách.
| Vývoj pracovní jednotky, odměn a výnosu obilovin v jednotlivých letech |
|||
|---|---|---|---|
| Rok | Hodnota pracovní jednotky v Kčs |
podíly na výsledku hospodaření |
∅ výnos obilovin v q/ha |
| 1959 | 14- | — | 19,27 |
| 1960 | 17 | — | 16,76 |
| 1961 | 18 | — | 21,36 |
| 1962 | 20 | — | 20,46 |
| 1963 | 24 (nové normy) | — | 26,11 |
| 1964 | 24 | — | 21,40 |
| 1965 | 24 (částečně proplaceny výnosy) | — | 22,40 |
| 1966 | 24 | — | 23,20 |
| 1967 | 24 | — | 26,10 |
| 1968 | 24 | + 2 kčs | 24,80 |
| 1969 | 24 | + 3 kčs | 26,90 |
| 1970 | 26 | + 3 kčs | 32,30 |
| 1971 | 26 | + 4 kčs | 34,90 |
| 1972 | 26 | + 4 kčs | 31,40 |
| 1973 | 26 | + 5 kčs | 36,20 |
| 1974 | 26 | + 4 kčs | 43,20 |
| 1975 | 26 | + 4 kčs | 26,80 rez plevová |
| 1976 |
pevná odměna, |
+ 22,5% celoroční odměny | 48,44 |
| 1977 | + 28% celoroční odměny | 36,06 | |
| 1978 | + 26% celoroční odměny | 38,89 jarní ječmen neodnožil |
|
V prvních létech se pracovalo 10 i více hodin denně. Proplaceno bylo 50% odměny, což činilo kolem 300 Kčs měsíčně. Ženy chodily do chlévů 3x denně a ještě pracovaly v rostlinné výrobě, sušily seno, okopávaly řepu, pomáhaly u mlátiček.
V roce 1979 bylo JZD Hrabová násilně sloučeno s JZD Odra se sídlem v Krmelíně. V něm byly již od roku 1972 sdružené družstva Krmelín, Stará Ves, Košatka, Nová Bělá, Stará Bělá a Proskovice. S Hrabovou a Výškovicemi obhospodařovalo toto družstvo přes 4000 hektarů zemědělské půdy a 360 hektarů lesa. Organizačně patřilo pod Okresní zemědělskou správu ve Frýdku-Místku, která spravovala 8 družstev a 1 státní statek. Průměrná výměra těchto podniků byla 3000 až 6000 hektarů zemědělské půdy.
Družstvo Odra bylo mechanizačně a z části i stavebně velmi dobře vybavené, avšak finančně značně zadlužené, podobně jako i ostatní družstva v okrese Frýdek-Místek. Ve velkých celcích neúměrně rostly náklady na dopravu, na přebujelou administrativu, organizace práce byla těžkopádná a k tomu se řadil i nezájem řadových členů družstva.
V Hrabové zůstalo samostatné středisko rostlinné výroby (RV3) s vedoucím panem Antonínem Kludkou. Z Hrabové do Krmelína přešla paní Doležálková za hlavního ekonoma a agronom Ing. Václav Petr se stal vedoucím výroby. JZD Odra, kde byl předsedou Ing. Viaclavský z Košatky, středisku Hrabová nepřálo. Po roce bylo toto středisko zrušeno, bylo včleněno do střediska RV1 ve Staré Bělé, kde byl vedoucím hrabovský rodák pan Zdeněk Sýkora.
Platy u členů družstva se sice podstatně nesnížily, ale podstatně se snížily prémie a podíly z hospodářského výsledku. S družstevníky byly uzavřeny pracovní smlouvy, byli zařazeni do platových tříd, stanovena pevná pracovní doba, až na výjimky osmihodinová, v ní však byly značné ztrátové časy.
Pro obec Hrabovou to byla další ztráta. Po likvidaci Národního Výboru v roce 1960 nyní i likvidací hrabovského družstva se velmi omezila činnost na zvelebování obce.
Minulé díly:
Historie hrabovského JZD (část 1.)
Historie hrabovského JZD (část 2.)
Historie hrabovského JZD (část 3.)
Historie hrabovského JZD (část 4.)
Historie hrabovského JZD (část 5.)
