(Hrabovské listy 03/2024, autor článku: Martin Slepička) Ladislav z Kadaně, nejstarší známý příslušník vladyckého rodu „z Kadaně“ s erbem představujícím prostého koně ve skoku, se narodil nejspíše někdy v průběhu poslední čtvrtiny 15. století na dnes neznámém místě. Jestliže původ jeho rodu skutečně souvisí s královským městem Kadaň v severozápadních Čechách, jak by se zdálo z jeho šlechtického přídomku, nemusel se nutně narodit na Moravě. Je však doloženo, že nejpozději v druhém desetiletí 16. století vstoupil jako nižší šlechtic do služeb olomouckého biskupa Stanislava I. Thurza, pro něhož začal pracovat jako významný úředník spravující tehdejší hukvaldské panství vlastněné olomouckým biskupstvím. Kdo to byl Ladislav z Kadaně, čím se proslavil a jak se tento feudál zapsal do dějin Hrabové v raném novověku?
Ladislav z Kadaně pobýval ve dvacátých letech 16. století v nedalekém Novém Jičíně, kde hromadil finanční kapitál a kde se oženil se svou druhou manželkou Zuzanou, dcerou bohatého novojičínského měšťana Hanse Preisse. S jeho jménem neznámou první manželkou, která bohužel předčasně zemřela, měl hned čtyři syny – Bernarda, Zikmunda, Centuria a Jana z Kadaně. Samotný Ladislav se bohužel proslavil spíše v negativních konotacích. Ve dvacátých a třicátých letech 16. století se vydal na scestí. Přecenil své finanční možnosti a začal žít prostopášným životem notně převyšujícím možnosti severomoravského nižšího šlechtice. Začal nepochopitelně skupovat vsi na jižním Ostravsku mezi Moravskou Ostravou a Brušperkem, aniž by na to měl finance. Takto odkoupil v roce 1524 Starou Bělou a Výškovice, získal ves Čertovu Lhotku (Mariánské Hory), přijal léno na tvrz a ves Zábřeh nad Odrou či v roce 1530 definitivně odkoupil od šlechtice Jana mladšího ze Žerotína za 9 000 zlatých rozsáhlé paskovské léno tvořené Paskovem, sledovanou Hrabovou, Hrabůvkou, Novou Bělou, Krmelínem a Žabní. Paskovské léno koupil na dluh, který se zavázal splácet, aniž by věřil v jeho splacení; ručil jako obvykle celým svým majetkem.
Není divu, že se Ladislav z Kadaně dostal do standardní spirály problémů klasického dlužníka. Nebyl schopen peníze splácet a lennímu seniorovi olomouckému biskupovi Stanislavu I. Thurzovi začal zatajovat skutečný stav rodového majetku. I přesto se Ladislav nesmazatelně zapsal do místních dějin vsi Hrabové. V roce 1531 se zasloužil o smířlivé řešení hraničních sporů zapříčiněných velkou povodní na řece Ostravici a dal podnět k dalšímu rozšíření existující paskovské rybniční soustavy, aby více zadržovala vodu při stále se opakujících povodních a nedocházelo tak k ničení zemědělského půdního fondu obce. Navíc je možné, že se vedle Jana mladšího ze Žerotína mohl stát právě Ladislav z Kadaně, který vlastnil paskovské léno včetně Hrabové v letech 1530–1533, fundátorem stavby dřevěného chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské v Hrabové, jenž vznikl jistě před rokem 1534, kdy bylo poprvé zaznamenáno kostelní podací právo ke kostelu v držení paskovských šlechticů. Další kariéra Ladislava z Kadaně však nabrala strmý spád. Již v dubnu roku 1533 musel Moravské Ostravě prodat ves Čertovu Lhotku a zanedlouho, před 24. červnem 1533, náhle zemřel. Ladislav z Kadaně byl pohřben v zaniklém dřevěném kostele sv. Mikuláše ve Staré Bělé. Jeho synům po něm zůstaly dluhy ve výši 6 883 zlatých, jež museli vyřešit prodejem paskovského léna včetně Hrabové novému majiteli Janu Skálovi z Doubravky a Hradiště alias pozdějšímu renesančnímu olomouckému biskupovi Janu Dubraviovi.
Martin Slepička
