(FOTO) Z historie tramvajové dopravy do Hrabové 1930 – 1975

Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) se podílelo na hromadné přepravě osob v ostravském regionu celkem třemi tratěmi. Byla to vlečná dráha Svinov – Vítkovice-Kostelní náměstí, drobná dráha Vítkovice – Zábřeh nad Odrou, pískové doly a místní dráha Mariánské Hory – Brušperk s konečnou stanicí Hrabová. Poslední jmenovaná dráha využívala koncesi vydanou v roce 1914 Dr. Edmundu Palkovskému, kde od roku 1929 po změně koncesní listiny vystupovalo VHHT jako další koncesionář. Jednalo se o odbočku z drobné dráhy k nové, tzv. „Jubilejní kolonii pro dělníky“, postavené v Hrabůvce ke stému výročí založení železáren. Základní kámen stavby dráhy byl položen 5.12. 1928 a osobní doprava na prvním 3,842 km dlouhém úseku do stanice Hrabová byla zahájena 5.10. 1930. Zajišťoval ji třínápravový parní motorový vůz soustavy Komarek a parní lokomotivy Vítkovické závodní dráhy s připojenými osobními nebo vlečnými vozy. Právě používání parních motorových vozů dalo drobné a místní dráze známou přezdívku „komárek“. Zavedení parní trakce bylo jen nouzovým řešením, neboť v již prosinci 1930 se konala politická pochůzka elektrizace obou těchto drah.

Vlastní elektrizace drobné a místní dráhy byla ukončena na jaře roku 1934. Provedla ji firma ČKD a.s., Praha-Vysočany, která rovněž dodala elektrickou výzbroj pro nová vozidla vyrobená v dílnách závodní dráhy po vzoru vídeňských tramvajových vozů typu M. Celkem bylo pro zahájení elektrického provozu vyrobeno pět motorových vozů typově shodných s třemi vlečnými vozy vyrobenými ještě pro parní provoz v roce 1931. Po provedených zkouškách byl pravidelný provoz elektrickými tramvajemi zahájen 29.3. 1934. Nové vozy byly deponovány na dvou kolejích v rozšířené výtopně závodní dráhy, zásobování trakčním proudem o napětí 750 V obstarávala měnírna o výkonu 1 000 A umístěná v objektu vítkovické staré ocelárny. Zavedením elektrického provozu se zvýšila frekvence a došlo ke zlepšení hospodaření obou drah. V pokračování stavby trati z Hrabové do Brušperku však pro neutěšené finanční poměry v meziválečném období nedošlo.

Během války došlo jen k dodávce dalších vozidel nutných pro rozšíření provozu a zvětšení remízy o další dvě koleje. Při osvobozovacích bojích 30.4. 1945 však došlo k výbuchu nálože umístěné v prohlížecím kanále remízy. Celý vozový park byl vyřazen z provozu, jeden motorový vůz byl zcela zničen a další čtyři těžce poškozeny. Zbývající vozidla byla poškozena jen částečně. K obnovení dopravy nejprve v parní trakci došlo již 7.5. 1945, plný elektrický provoz byl však zaveden až 21.12. 1945. Po válce bylo rovněž započato s výstavbou dalšího úseku místní dráhy směrem k Brušperku. Pro existenci letiště poblíž projektované trati však musel být projekt revidován. Nová trasa odbočovala ze stávající místní dráhy před její koncovou stanicí v km 3,340 a byla vedena kolem městské čtvrti Hrabová až za Novou Bělou, kde mělo dojít k připojení na původní projekt. Elektrický provoz na prvním úseku nové trati do dodatečně vyprojektované výhybny Hrabová Ščučí byl zahájen 24.10. 1948. Výstavba trati však pokračovala dále k Nové Bělé a byla stavebně dokončena včetně trakčního vedení až do km 6,6 za podjezd pod státní silnicí Ostrava – Místek. Další úsek k plánované stanici Nová Bělá byl rozpracován, ale po vyjmutí stavby z nadlimitních investic v roce 1952 již zůstal nedokončen. Pro zlepšení napájecích poměrů byla postavena v Hrabové nová měnírna, která měla být původně uvedena do provozu v roce 1952, avšak zprovozněna byla až o dva roky později.

Fotografie ze sbírky Jiřího Boháčka jsou na Google Photos:

 

Dne 1.7. 1953 byly obě tratě „komárka“ v rámci jednotné dopravní a tarifní politiky začleněny do tehdejšího Oblastního dopravního komunálního podniku JNV v Ostravě (později Dopravní podnik města Ostravy). Bylo předáno veškeré zařízení elektrických drah včetně 16 motorových a 19 vlečných vozů a některých zaměstnanců. V majetku Vítkovických železáren zůstala pouze měnírna ve staré ocelárně a remíza se spojovací kolejí, kterou využíval dopravní podnik až do roku 1961. Ke škodě věci však nový majitel již nepokračoval v další stavbě místní dráhy a neprovozovanou část trati po konečnou stanici Hrabová Ščučí snesl. Došlo zde však k výstavbě již dříve plánované smyčky, která byla uvedena do provozu 27.7. 1962. Není bez zajímavosti, že až do srpna 1963 probíhala na části trati do bývalé konečné stanice Hrabová čilá nákladní doprava, a to zejména kotlových vozů s pohonnými hmotami na vlečku Benzinolu a uhlí a vrtného materiálu do podniku Uhelný průzkum.

Po začlenění Elektrických drah Vítkovických železáren do budovaného jednotného dopravního systému na Ostravsku došlo rovněž ke změně označení linek. Linka do Hrabové, označovaná původně jako H, nesla č. 7 a linka Z do Pískových dolů změnila označení na č. 8. Konečnou stanicí pro linku č. 7 z Hrabové, Ščučí byla nejprve Výstavní ulice, později Smetanovo náměstí a nakonec kolejový trojúhelník na Hranečníku.

Po vybudování smyčky na Hranečníku, došlo od 28.10. 1972 ke zrušení linky č. 7 a do Hrabové, Ščučí byla prodloužena linka č. 1 z Hlučína, končící dosud na smyčce Nádr. O.-Vítkovice. Osud tramvajové trati do Hrabové zpečetila výstavba nové Místecké ulice. V pátek 29.8. 1975 v ranních hodinách byl zastaven provoz do Hrabové, Ščučí a od pondělí 1.9. 1975 byla linka č. 1 ukončena na nové dočasné smyčce Kino Edison. Traťový úsek Kino Edison – Hrabová, Ščučí byl zrušen a postupně snesen.

V současné době lze ještě na území Hrabové najít některé stopy a objekty připomínající zašlou slávu tramvajové dopravy. Podél ulice Domovská vedoucí v trase bývalé tramvaje lze vysledovat ojedinělé základy původních trakčních stožárů, dále u bývalé zastávky Kostelík se nachází přestavěný objekt měnírny a v blízkosti bývalé smyčky stojí dosud výpravní budova z roku 1930, která zde byla přenesena z původní konečné v roce 1948. Rovněž název ulice Na Konečné napovídá, že v její blízkosti byla konečná stanice tramvají. Poblíž ulice Poplužní lze nalézt menší železobetonový mostní objekt nesoucí letopočet 1948. Na území Nové Bělé se v rozestavěném a nikdy nedokončeném úseku místní dráhy nachází zbytky násypů, mostní objekt přes ulici Na Šancích a opěry mostu přes Mitrovickou ulici.

Sestavil: Jiří Boháček

Štítky:

Komentáře jsou uzavřeny.

[email protected] [email protected]