(Hrabovské listy 10/2024, autor textu: Milan Slíva) Obdobně jak v roce 1997 postihly i letos povodně Moravskoslezský kraj a nevyhnuly se tedy ani Hrabové. Od čtvrtka do neděle napadlo v Hrabové přibližně 275 mm srážek. Tyto aktuální povodně však byly svým průběhem diametrálně odlišné od povodní, které se Hrabovou prohnaly před 27 lety. Veškeré povodňové plány se v důsledku ukázaly jako neúčinné, stejně jako v mnoha dalších obvodech našeho města, jelikož voda se jednoduše chovala jinak.
Fotografie z Hrabovských listů jsou na Google Photos:
U nás v Hrabové tak tomu bylo nejen proto, že jiný byl průběh, ale velmi se změnily podmínky, které povodně ovlivňovaly. V roce 1997 Hrabovou zaplavovala řeka Ostravice, jejíž rozvodnění rozděloval u starého splavu konec tehdejší haldy a tento odval nedovoloval vrátit se vodám zpět do koryta dříve než po ulici Mostní. Po celou dobu tehdejších povodní hrozila svým protržením přehrada Šance, kdy byly obavy z následného vytopení Hrabové povodňovou vlnou v některých místech až do výše sedmi metrů. V letošním roce byly zpočátku povodní Beskydy naštěstí intenzivnějšího deště ušetřeny, varování meteorologů přišlo včas a hydrologové měli čas se na přívaly vody připravit. Připravoval se i náš městský obvod, kdy byla předem komunálními službami zkontrolována a vyčištěna všechna česla a prověřena propustnost kanálů. Přestože letos Ostravice v Hrabové kulminovala prakticky až v úrovni spodní hrany mostu na Vratimov, který bylo nutné z tohoto důvodu uzavřít, byla stále dostatečná rezerva, než by se Ostravice začala rozlévat v prostoru bývalé haldy a následně do Vrbin. V korytě se poslušně udržel i potok Ščučí, který v roce 1997 bral břehy a zaplavoval tehdy významnou oblast.
Kromě toho, že od roku 1997 byla zrušena hrabovská halda podél Ostravice, došlo v daném údobí ke dvěma zásadním změnám, které výrazně ovlivnily charakter a průběh letošních povodní. První a nejdůležitější změnou je v mezidobí zrod průmyslové zóny na 115 hektarech orné půdy, kde docházelo při minulých povodních k vsakování a případnému rozlévání dešťových vod. Vzápětí po povodních bylo otevřeno Makro a s odstupem i Tesco. To vše jsou rozsáhlé plochy plné budov, parkovišť a manipulačních ploch, kde se bez významnějšího vsakování odvádí dešťová voda. K dispozici jsou tam sice retenční nádrže, ale ty však nejsou dimenzovány na delší vytrvalý déšť. Jen pro představu, jak významnou část 115hektarová průmyslová zóna v Hrabové zabírá? Rozloha celého katastru Hrabové je 921 hektarů, včetně oblastí za Ostravicí mezi Vratimovem a Kunčicemi. Zabírá tedy téměř jednu osminu plochy. Druhou významnou změnou je prodloužená Mostní, která významně změnila hydrologické poměry v Hrabové. Při její stavbě pravděpodobně došlo k narušení historických drenáží z 30. let 20. století, které jsou v jiných místech většinou stále funkční a významně se podílejí i dnes na odvodnění. Hlavně se však stala po většinu své délky hrází mezi severní a jižní částí Hrabové, v úseku mezi ulicemi Paskovská a Místecká. Pro dokreslení představy je nutné si uvědomit, že průmyslová zóna je od jižní části Hrabové výše přibližně o 10 metrů, a tato jižní část Hrabové je vůči Šídlovci výše cca o dalších 6 metrů. Nová Bělá u Plzeňské je výše téměř o celých 25 metrů, Mitrovice v nejvyšší části o 30 metrů, a tyto vody odtékají přímo k nám, jelikož všechna tato voda tedy směřuje z kopce dolů přes Hrabovou směrem k Ostravici. Mimo to přes Hrabovou vede zatrubnění dešťových vod z Dubiny v okolí hangáru, a to pod ulicí Na Honech, a nakonec ústí před areálem „Tajgy“ do potoka Ščučí. V západní části Hrabové teče potok Zyf, který sbírá vody nejen z Nové Bělé cestou od svého pramene v Mitrovicích, ale jsou do něj přiváděny vody po hranici Staré Bělé a Hrabůvky až z oblasti za ulicí Plzeňskou, kde jsou před ulicí Kaminského zatrubněny a vyvedeny jsou u ulice Krmelínské do Zyfu. A všechny tyto přívaly vody musí Hrabová odvést do Ostravice, a to pokud možno bez dalších škod.
Povodňové vody víceméně kopírovaly plochy bývalých rybníků, mezi jejichž historickými hrázemi se rozlévaly a směřovaly k bývalému nejníže položenému hrabovskému rybníku – rybníku Šídlovec. Zde vody narazily na překážku ve své cestě, zatrubnění Šídloveckého potoka před Paskovskou ulicí, kteréžto zatrubnění nikdy nebylo na takové přívaly vod dimenzováno. Část vody se tedy vydala Šrobárovou ulicí a část po tom co vyrovnala hladinu o půl metru níže položeného dvora školy a zatopení její nejníže položených prostor, pokračovala východním směrem ke Ščučí. Voda vyplavovala zejména nové domy. Naši předci si byli vědomi charakteru daných území a na místech bývalých rybníků, až na výjimky, nestavěli. Stavbě i dnes naštěstí z větší míry zamezuje významný krajinný prvek „Na Rybnících“. Dnes je však jiná doba a tlak stavět v bývalých rybnících je enormní, zejména co se týče bývalého rybníka Šajar. Zde totiž hranice významného krajinného prvku nevedou po hrázi, ale kousek západněji. Když bylo letos 2. září na zasedání zastupitelstva našeho městského obvodu jednomu významnému propagátorovi výstavby v bývalém rybníku Šajar oponováno, že by se mohl touto výstavbou zhoršit průběh povodní, vizionářsky oponoval, že Hrabové již žádné větší povodně nehrozí. A jak se dalo z argumentace pochopit, chce nejen on výstavbu řešit zvýšením úrovně terénu, čímž pravděpodobně významně sníží plochu přírodního poldru, změní hydrologické poměry a ohrozí záplavami okolní výstavbu. Mnohé letos naznačil i nepovolený návoz dalšího občana v tomto bývalém rybníku podél ulice Poplužní. Když naši předci vysušovali hrabovské rybníky, úmyslně prozíravě zvolili výšku terénu, jaká je dnes, a zachovali historické hráze těchto rybníků a pouze promyšlenými odvodňovacími melioracemi protkali jejich dna. To vše nepromyšlené stavby domků s bezohlednou vidinou zisku ničí.
Při příchozím varování se s dostatečným předstihem provedly přípravy vyčištěním česel a kanálů. Ve čtvrtek i v pátek se toto ještě znovu ověřilo včetně lávek a propustků a od té chvíle se bedlivě sledoval stav Ostravice na výše položených stanicích, jelikož toto poskytovalo několikahodinový prostor se na přívaly vod z řeky připravit. Zajistila se i místa, kde lze v případě potřeby získat dostatek písku k pytlování. Zde patří poděkování firmám, jejichž písek jsme s jejich vědomím následně také při pytlování využívali. Jmenovitě to jsou firmy Hydrospor, která rekonstruuje vodovodní řad na ulici Paskovské, a místní firma Parkservis. Za toto oběma firmám patří dík. Od sobotního rána po celý víkend byli k dispozici na úřadě starosta, tajemnice, příslušná úřednice a tajemnice povodňové komise, kteří telefony řešili i v průběhu noci. V terénu byli oba místostarostové a koordinovali potřebné práce, všichni vyřizovali žádosti a dotazy nejen občanů, ale i místních firem. V terénu a na telefonu byli také bytový technik, referentka úřadu pro životní prostředí a na pracích se podílely i naše komunální služby. V pátek se u firmy OVaK zajišťovalo, aby se retenční nádrže v zóně vypouštěly až poté, co v Hrabové opadne voda. Jednou z priorit bylo, aby se nezhoršovala situace dalšími vodami. Následně se pravidelně kontrolovala klíčová místa a mapoval se vývoj, čímž se podařilo zamezit vypouštění retencí v prostřední části zóny ve chvíli, kdy jedna z firem v zóně požadovala jejich vypouštění, jelikož jim voda zaplavovala elektrárnu. Větší vzedmutí hladiny Šídloveckého potoka nastalo ještě večer ze soboty na neděli, kdy vodě již nestačilo protékat starým mostkem na neudržované hrázi mezi bývalými rybníky Starý a Nový Hurt a mostek i s kusem bývalé hráze probořila a začala se drát směrem k severu přes domy na konci ulice Poplužní. Tuto vlnu následně nevydržel mostek na ulici Dubraviova směrem k myslivecké chatě.
Od pátečního večera stav monitorovali i naši dobrovolní hasiči, kteří od této doby po celý následující týden jeli nonstop na tři směny a odvedli neuvěřitelný kus práce, a to nejen u nás, ale v případě akutní potřeby i na dalších místech mimo Hrabovou, kde byli v průběhu povodní odvoláváni a dokonce ještě 27. září dočerpávali vodu v Nové Vsi, stejně jako mnoho dní předtím. U nás také pomáhali kupříkladu hasiči z Paskova, Kunčiček či Vratimova. Za to jim patří obrovský dík a nejen to, zasahující hasiči budou ze strany úřadu odměněni.
Skvělí ale byli i občané Hrabové, kteří v hojném počtu reagovali na výzvy a pomáhali kde bylo aktuálně potřeba. Mnozí pro tyto občany v první linii připravovali občerstvení a kupříkladu pekli buchty. Pro hasiče a dobrovolníky nezištně vařili skvělé jídlo Adámkovi z restaurace Stodola. Při pytlování bylo možno zaslechnout i jiné jazyky a bylo tedy patrno, že ruku k dílu připojili i uprchlíci před válkou na Ukrajině. Hodně dobrovolníků se scházelo i při následném úklidu neuvěřitelného množství odpadu z vytopených sklepů Šídlovce. Všem těmto dobrovolníkům patří velký dík. Velký dík patří i Pavlu Gomolovi, kterého napadlo, kde provést prokop do Zyfu pro ulehčení Šídlovci. Po konzultaci s našimi hasiči tito tento prokop zajistili (viz foto na titulní straně), v souladu s již hejtmanem vyhlášeným stavem nebezpečí. Na jejich výzvu obratem dorazil další občan Hrabové se svým bagrem, pan Bedřich Chlupatý mladší, který pak ještě nejednou zasahoval, kupříkladu v oblasti Na Hurtě. Jmenovitý dík patří i Jiřímu Kročkovi mladšímu, který se svým vozem s kontejnery neúnavně jezdil na skládku do Hrušova. Podobně jako Davidu Adámkovi a Liboru Lyčkovi, kteří také poskytli svá vozidla a kontejnery.
Co se týče odvozu odpadu, i zde situace nebyla snadná. OZO své vozy uschovalo před velkou vodou na nejvyšším místě, což bylo nahoře na skládce v Hrušově. Tento krok se ukázal být prozíravým z důvodu, že OZO na Slovenské ulici bylo totálně vytopeno. Skládka byla v pondělí rozmočená, neprůjezdná pro těžkou techniku, a proto bylo k dispozici pro celou Ostravu pouze 30 krizových kontejnerů a z tohoto důvodu dostala Hrabová k dispozici pouze čtyři kontejnery. Mnozí občané však nedovedli pochopit, že z důvodu záplav nelze ihned po povodních zajistit více kontejnerů. Jak se situace zlepšovala, bylo nám v dalších dnech povoleno jedno vozidlo s právem vjezdu na skládku a následně pak i druhé. Městský obvod nakoupil šest vysoušečů, které byly nasazeny do školy, aby mohl být obnoven řádný provoz jídelny. Vytopeno bylo bohužel i týden předtím dokončené a vybavené přízemí nové části družiny. Jsme rádi, že podstatnou část nábytku se podařilo zachránit. I zde vysoušeče našly své uplatnění. Škola sama uspořádala veřejnou sbírku a pořídila si z ní ještě jeden vysoušeč. Ač nyní vedení městského obvodu a celý úřad v této době ještě řeší důsledky povodní, již se sjednávají schůzky se zástupci průmyslové zóny, OVaKu, Povodí Odry, DIAMO a dalších subjektů, pro hledání řešení, jak v budoucnu zajistit minimalizaci případných následků vody valící se přes Hrabovou směrem ke korytu Ostravice. Důležité bude zajistit i zastavení další výstavby v zátopových oblastech. Problémem je i nezkolaudovaná, nepřebraná a málo kapacitní kanalizace a odvodnění v oblasti poblíž ulice Krmelínské na Žižkově. Některá řešení se však již rýsují. A jaká byla příčina povodní u nás, potažmo ve většině Moravskoslezského kraje? Byla to tlaková níže Boris, která oblastí dvakrát prošla a přinesla střední Evropě několikadenní enormní srážky s ničivými povodněmi. V Polsku a Itálii byla dokonce provázena tornády. Ve srovnání s jinými částmi kraje, kde mnoho lidí přišlo o domovy a veškerý svůj majetek, a také ve srovnání s dalšími městskými obvody Ostravy, jako Nová Ves, Poruba, Polanka, Martinov či Přívoz, byly škody minimální a povětšinou se jednalo o zatopené sklepy či zahrady. Dokonce i výpadky elektrické energie byly minimální oproti jiným částem Ostravy, kde byly i několikadenní.
Děkujeme všem, kteří se zapojili do boje s povodní a následného úklidu škod. Vaše ochota, obětavost a nasazení byly neocenitelné a ukázaly, že i v těžkých chvílích dokážeme držet spolu. Vážíme si každého, kdo přiložil ruku k dílu, ať už v terénu, při koordinaci, nebo podporou v zázemí. Společně jsme zvládli velký kus práce a ukázali, že v Hrabové umíme táhnout za jeden provaz. Děkujeme!
Milan Slíva
