(Hrabovské listy 11/2024, autor textu: Martin Slepička) Za vůbec nejtragičtější událost v soudobých dějinách Hrabové je možno považovat masivní požár, který po právě uplynulých Velikonocích v brzkých úterních ranních hodinách 2. dubna roku 2002 zachvátil místní starobylý dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, jehož počátky sahaly až do první třetiny 16. století.
Chrám bohužel vyhořel do základů a kromě několika liturgických předmětů z něj zbylo pouze ohořelé torzo presbytáře a sakristie. Tragická ztráta jediného kostela místní římskokatolické farnosti, respektive jediné hrabovské kulturní památky, kterou měl obvod i ve svém znaku, způsobila mezi emocionálně zasaženými obyvateli Hrabové velkou vlnu solidarity, jež se projevila ideou obnovy dřevěného chrámu ve své původní podobě.
Projev hrabovského starosty Ing. Bohumila Rundta při slavnostním předání novostavby kostela, 30. října 2004
Na jednáních mezi zástupci Biskupství ostravsko-opavského, místní farnosti, městského obvodu Hrabová a pracovníků státního památkové péče bylo ještě v dubnu 2002 rozhodnuto o obnově chrámu v původní dřevěné podobě. Ta měla být provedena formou novostavby dřevěného kostela pomocí metody takzvané vědecké rekonstrukce respektující kromě totožného exteriéru stavby i dávné řemeslné postupy a několik použitelných prvků z vyhořelého kostela. Kdy byla obnova kostela zahájena, jak probíhala a jakými velkými slavnostmi, od nichž uplynulo již 20 let, byla zakončena?
Ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz slavnostně okouří nové zvony zasvěcené sv. Františkovi z Assisi a sv. Kláře, 30. října 2004
Mnozí z hrabovských občanů mají jistě stále v živé paměti, že celá obnova kostela probíhala v poměrně svižném tempu, což zapříčinilo vysoké nasazení všech zainteresovaných odborníků a v neposlední řadě řemeslníků. Tuto snahu, díky níž se podařilo kostel obnovit téměř dvakrát rychleji, než tomu bylo například o 15 let později u obdobného tragicky vyhořelého dřevěného kostela v Gutech na Těšínsku, podporoval i fakt, že hrabovští farníci bez vlastního chrámu museli dojíždět k nedělním bohoslužbám do kostela sv. Jana Křtitele v sousedním Vratimově.
Kněz Adrian Wykret, nový duchovní správce hrabovské farnosti od července 2004, pronáší slavnostní projev, 30. října 2004
Co se týče vlastního průběhu obnovy, v posledních měsících roku 2002, stejně jako v prvních měsících roku následujícího, probíhaly přípravné práce v čele se zpracováním kompletní projektové dokumentace Ing. Antonínem Závadou a vypracováním návrhu na moderní řešení interiéru z pera Ing. arch. Marka Štěpána.
Ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz celebruje pontifikální mši svatou na nově vysvěcené oltářní menze hrabovského kostela, 27. listopadu 2004
Následovalo zajištění stavebního dříví a vybrání zhotovitele firmy Juráň z Francovy Lhoty u Vsetína v transparentním výběrovém řízení. Vše směřovalo ke slavnostnímu zahájení výstavby, které se odehrálo v deštivém počasí 19. června 2003 formou slavnostního poklepu základního kamene kostela, při němž kromě hrabovského duchovního správce Milana Adámka a ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze asistoval i vážený hrabovský starosta Bohumil Rundt.
Ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz pomazává oltář svatým olejem při svěcení hrabovského kostela sv. Kateřiny, 27. listopadu 2004
Stavba kostela se záhy rychle rozběhla a 23. listopadu 2003 ji narušila jen slavnostní svatokateřinská poutní mše svatá, celebrovaná místoděkanem Františkem Vrubelem pod rozestavěnou věží místního kostela. Přestože zima byla na přelomu let 2003–2004 poměrně tuhá a s množstvím sněhu, řemeslníci pokračovali v práci a s vypětím sil dokončili v březnu 2004 stavbu krovu střechy i sanktusníku (malá vížka), aby mohlo být na jaře konečně provedeno zastřešení kostela ručně štípanými šindeli.
Následně se většina prací soustředila do již chráněného interiéru chrámu, který byl v hrubé podobě a bez definitivního řešení interiéru dokončen na podzim roku 2004. Ačkoli i v několika následujících letech byl interiér kostela ještě stále doplňován dalším a dalším vybavením, vše již směřovalo ke slavnostnímu zakončení této zdařilé obnovy.
Vzhledem k zájmu obyvatel Hrabové i širšího regionu o vzpomínanou obnovu, jakož i k potřebám médií, bylo rozhodnuto o rozdělení oslav zakončení obnovy hned do dvou veřejných slavnostních událostí, jejichž 20. výročí si právě v těchto dnech připomínáme. První z nich se uskutečnila 30. října 2004 a byla spojena s většími lidovými oslavami a bohatým kulturním programem. V tomto prvním slavnostním dni se konalo především slavnostní předání klíčů od novostavby kostela zástupcům investora v čele s novým hrabovským duchovním správcem Adrianem Wykrętem a biskupem Lobkowiczem, čímž byla v symbolické rovině navenek završena fyzická obnova kostela.
Dále došlo ke slavnostnímu svěcení dvou nových zvonů zasvěcených sv. Františkovi z Assisi a sv. Kláře, jež darovala místní farnice Ludmila Chlupatá. Celá akce měla podpořit i lepší obecní pospolitost, neboť došlo k požehnání praporu (vlajky) městského obvodu Hrabová s vyobrazením nožového kola, symbolu mučení odvěké patronky Hrabové sv. Kateřiny Alexandrijské.
Druhá akce, která již definitivně završila náročnou obnovu dřevěného kostela stojící více než 22 milionů korun, byla ryze církevní slavností, při níž první ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz za účasti stovek věřících z Hrabové a širokého okolí 27. listopadu roku 2004 při speciálním obřadu zasvětil kostel jeho staronové patronce raně křesťanské mučednici sv. Kateřině Alexandrijské a vložil její svaté ostatky do oltáře kostela.
Ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz kropí svěcenou vodou svatostánek při slavnostním obřadu zasvěcení nově postaveného kostela, 27. listopadu 2004
Tento starodávný obřad svěcení kostela se konal v Hrabové vůbec poprvé, neboť latinské historické prameny zaznamenávají, že kostel vyhořelý v roce 2002 byl v dávné minulosti pouze požehnán knězem (benedikován), nikoli standardně vysvěcen (konsekrován) biskupem. Dodávám, že biskup Lobkowicz při tomto dlouhém liturgickém obřadu pokropil všechny stěny kostela a přítomný lid svěcenou vodou, jakož i pomazal stěny chrámu se čtyřmi umístěnými kříži a hlavně oltář chrámu svatým olejem, na němž poté jako první duchovní celebroval slavnostní bohoslužbu.
Jakožto perličku přidávám i osobní vzpomínku: dodnes si vybavuji, jak mi coby malému ministrantovi trnula ruka, když jsem s nadšením pomáhal biskupovi s patenou rozdávat eucharistii věřícím; tak velká byla účast v kostele, do nějž by se v nadsázce již nevešla ani myš. Hrabovská farnost se tak mohla po svěcení znovu nadechnout k dalšímu životu.
Biskup František Václav Lobkowicz rozdává za asistence ministranta Martina Šlepického při mši svaté eucharistii, 27. listopadu 2004
Závěrem nemohu nepřipomenout slova hrabovského starosty Milana Slívy z minulého čísla Hrabovských listů, že k uctění 20. výročí obnovy hrabovského kostela po požáru vyjde zásluhou městského obvodu Hrabová druhé, aktualizované a rozšířené vydání mé monografie Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové z roku 2015, jež bylo rozšířeno nejen o více než stostránkové zevrubné dějiny hrabovské farnosti od jejího vzniku až po současnost, nýbrž obsahuje i mnoho unikátních, dosud nepublikovaných historických snímků hrabovského kostela z 19. a 20. století.
Text: Martin Slepička
Fotografie: Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová; soukromá sbírka Marie Stárkové
