Pamětní kniha Hrabové – pokračování č. 9

Rok 1911-1912
Učitel Vladimír Balnar ustanoven jest do Zábřehu a na jeho místo ustanoven Jan Strakoš. Poprvé byla vykonána slavnost „Dětský den“. V prosinci konána žákovská produkce s deklamacemi a zpěvy za řízení uč. Fr. Figara v hostinci u Chlupatého. Zavedeno bylo modelování plastelinou. V červenci byla školní výstava písemností, výkresů, ženských ručních prací a věcí vymodelovaných z plasteliny. Na konci školního roku byl vykonán školní výlet v topolině rolníka Jan Piskoře. Koncem školního roku odchází uč. Barbara Martincová do Hrabůvky a za ni ustanoven uč. Vratislav Šimíček.

Rok 1912-1913
Dětí jest 322. Uč. Jan Strakoš přesazen byl do Nové Bělé a nově zde ustanoven uč. Antonín Grygar. V prosinci byla slavnost „Dětského dne“, na programu deklamace, písně a přednáška. Na konci roku byly dětské radovánky v toporně rolníka Jana Piskoře. V dubnu byla výstava modelovaných prací žáků a pomůcek učebných zhotovených učiteli. Výstavu tuto také navštívili chovanci učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. Zřízen byl fond školní pro podporu školy nadaci starosty L. Staňka nazvaný „Staňkův fond školní“. Dlužno připomenouti, že o školní děti velice pečuje „Školský haléřový spolek“ přičiněním předsedy Jana Vogta. Děti jsou obdarovány šatstvem, obuví, vyvařují se obědy pro chudobné děti.

Rok 1913-1914
Dětí jest 338. Vratislav Šimíček odchází vykonati vojenskou povinnost a za něj ustanoven uč. František Botko. Ženským ručním pracím vyučuje od r. 1904 uč. Františka Figarová. IV. a V. třída vykonaly výlet na blízkou horu Ondřejník.

Rok 1914-1915
Počet dětí jest 337. V tomto roce rozzuřila se strašlivá světová válka, která začala 26. července 1914. Vůdčí roli hrálo Německo a proti němu se postavil takřka celý svět, (Rusko, Francie, Anglie s koloniemi, Amerika, Japonsko aj.) Do Nové Bělé odešel uč. Fr. Botko. Vojenskou povinnost nastoupil uč. Zdeněk Oliva a Štěpán Němec. Na zdejší škole bylo vyučováno dle zásad metody pracovní a při tomto vyučování hospitovali chovanci IV. ročníku učitelského ústavu v Příboře.

Rok 1915-1916
Počet žáků činí 339. Nově přidělen uč. Jaroslav Rozsypal, ale již v listopadu byl povolán k vojenské službě. Za něj zde ustanoven uč. Stanislav Symerský. Od ledna 1916 se vrátil do školní služby uč. Štěpán Němec, byv zproštěn vojenské služby a uč. Symerský přidělen službou do Přívozu, avšak v březnu opět přidělen na zdejší školu. Učitel Ant. Grygar ze zdravotních důvodů byl zproštěn vojenské i školní služby do konce školního roku.

Rok 1916-1917
Dětí bylo 326. Učitel Ant. Grygar byl znovu povolán k vojenské službě. Jinak nebylo změn.

Rok 1917-1918
Počet dětí byl 326. Nově zde ustanovena učitelka Ludmila Černínová z Jaktaře, odešla 15. září 1918. Nově zde ustanoven výpomocně učitelem Karel Juchelka, který 9. září podlehl zákeřné nemoci tuberkulose. Byla provedena vánoční hra se zpěvy a průvodem orchestru „Mladí pastýři betlémští“, školními dětmi.

Rok 1918-1919
Počet žáků a žákyň činil 307. Na počátku roku dělo se vyučování o šesti třídách dvěma vyučujícími, řídícím učitelem Frant. Bartoníkem a uč. Frant. Figarem, ostatní jsou ve vojenské službě a to učitelé Zd. Oliva, Ant. Grygar, Vladislav Šimíček a Jaroslav Rozsypal. Od 1. října nově zde ustanovena výpomocná učitelka Ludmila Dostalíková a Anna Bretschneiderová. Školní rok započal za velmi tísnivých poměrů. Obyvatelstvo i žáci vysílení válečnými útrapami trvajícími již pátý rok. Hlavně hladem a panující španělskou chřipkou, která nalezla půdu v seslabeném obyvatelstvu. Ceny potravin horentně stoupaly takřka přes noc a učitelstvo i dělnictvo trpělo nejvíce, poněvadž platy byly předválečné. A tu nastává našemu národu kýžený obrat: Nadešel den 28. října 1918. Tento den staví hráz utrpení všeho lidu. Téhož dne vydán Národním výborem v Praze první zákon republiky československé, prohlašující naši samostatnost a pohřbívající navždy v sutiny bývalé mocnářství rakousko-uherské, v němž byl náš národ přes 300 let. Je těžko popsati radosti českého lidu a učitelstva, kterému se ulevilo od nedostatku. Dne 3. listopadu konána oficielní slavnost prohlášení samostatnosti české a to bohoslužbami v kostele a proslovy ve škole. Dne 16. února 1919 odchází ředitel František Bartoník na zdravotní dovolenou a dnem 31. srpna do trvalé výslužby. Rozloučili se s ním žáci, obyvatelstvo a učitelský sbor. Byl to neúnavný pracovník na poli školské výchovy. Správu školy převzal uč. Štěpán Němec. Oslava školní byla 21. prosince 1918 přivítáním prvého presidenta čsl. republiky Dr. T.G.Masaryka a 7. března 1919 narozeniny pana presidenta. Nově zavedený „Svátek práce“ 1. května oslavilo žactvo proslovem zatímního správce školy uč. Š. Němce. Dne 4. května zúčastnilo se žactvo sázení „Lípy svobody“, pořádané všemi místními korporacemi. V červnu žactvo uspořádalo výlet školní v péči „Haléřového spolku“ a výlet na horu Ondřejník. V tomto školním roce poprvé uspořádány oslavy Komenského a Husa.

Rok 1919-1920
Počet žáků a žákyň činil 270. Zatímní správou školy pověřen Š. Němec. Učitelé: Fr. Figar, Zd. Oliva, Ant. Grygar, Anna Brettschneidrová, Ludmila Dostalíková, která odešla v únoru do Mar. Hor a nově ustanovená výpomocná učitelka Leopolda Mahlerová z Paskova. Od 1. března 1920 jmenován definitivně správcem školy učitel Štěpán Němec. Školní oslava byla 28. října a 7. března. V květnu bylo vzpomenuto tragického skonu prvního ministra vojenství M.R.Štefánika. Žáci z vyšších tříd vyjeli na Radhošť. V topolině Jana Piskoře vykonán školní výlet.

Rok 1920-1921
Počet žáků a žákyň 289. Odešel ze zdejší školy učitel Ant. Grygar a nově ustanoven výpomocně uč. Eduard Kleimon z Paskova, a odešel po dvou měsících do Staré Bělé a zde ustanoven zdejší rodák Antonín Břenek výpomocně. Zavedeno bylo spoření žactva. Školní „Haléřový spolek“ vykonal vánoční nadílku pro školní děti. Na konci školního roku vykonán výlet na pozemcích závodů vítkovických, jež i pro tělocvik tyto pozemky ochotně zapůjčily.

Rok 1921-1922
Počet žáků a žákyň 260. Odešla výpomocná učitelka Anna Brettschneidrová a nově ustanovena uč. Anna Honusová s aprobací pro školy německé avšak v lednu 1922 odchází a nově zde ustanovena uč. Marie Žilinská.

Místní školní rada

Rok 1880
Předseda Jan Lička, rolník č. 44. Místopředseda Antonín Lička, rolník, výborník Josef Chlupatý, náhradníci Františk Urbanec a Josef Gerolt.

Rok 1883
Předseda Karel Chlupatý, členové dp. Kocvrlich, farář a učitel náboženství, František Bartoník jako správce školy, F. Navara jako zástupce panství paskovského, Chlupatý Josef jako člen zastupitelství, Gerolt Josef, člen zastupitelství. Náhradníci: František Lička rolník, a J. Dlouhý stolař.

Rok 1889
Předseda Jan Vogt, mlynář, místopředseda dp. Ig. Kocvrlich, členové Fr. Bartoník správce školy, Fr. Navara zástupce panství paskovského, Mutina Josef a Kudělka Josef, zástupci zastupitelstva. Náhradníci: Gerolt a Dlouhý.

Rok 1895
Předseda Fr. Pajorek, místopředseda Josef Mutina a později Fr. Liška č. 38, členové dp. Kocvrlich, Fr. Bartoník, Jan Chlupatý jako zastupitel.

Rok 1898
Předseda Jan Vogt, místopředseda Fr. Lička, členové Fr. Bartoník, dp. Vojtěch Růžička, Fr. Pajorek za zastupitelstvo. Náhradníci: Jan Mutina č. 77 a Jan Velký.

Rok 1901
Předseda Jan Vogt, místopř. Fr. Lička, členové Fr. Bartoník, Dp. Vojt. Růžička, Inocenc Raška za zastupitelstvo. Náhradníci: Teofil Žurovec, Vincenc Žáček.

Rok 1904
Předseda Jan Vogt, místopředseda Fr. Pajorek, členové Fr. Bartoník, Dp. Vojtěch Růžička, později Ant. Mohapl, Inocenc Růžička za zastupitelstvo. Náhradníci: Teofil Žurovec, Vincenc Žáček až do r. 1907.

Rok 1907
Předseda Jan Vogt, místopř. Fr. Pajorek, členové Frant. Bartoník, Ant. Mohapl, Inocenc Raška, člen zastupitelstva.

Rok 1908
Předseda Jan Vogt, místopř. Fr. Bartoník, členové Ant. Mohapl, Fr. Pajorek, Fr. Lička č. 30, Fr. Lička č. 40. Náhradníci Fr. Kaloč, Václav Kubík, později Inocenc Raška.

Rok 1911
Předseda Jan Vogt, místopř. Fr. Lička č. 30, členové Fr. Bartoník, Fr. Figar učitel, A Mohapl později Jos. Řezáč, Jos. Kudělka rolník, Fr. Kaloč. Náhradníci: Fr. Lička rolník č. 38, Inocenc Raška domkář č. 91.

Rok 1914
Předseda Fr. Lička č. 30, místopř. Jan Vogt, členové Jan Chlupatý rolník č.33, Jos. Kudělka rolník, Fr. Bartoník, Jos. Řezáč farář, Fr. Figar učitel. Náhradníci: Fr. Kaloč, Fr. Lička č. 38.

V roce 1914 odešel na vojnu předseda Fr. Lička a zastupoval jej místopředseda Josef Kudělka. 11. ledna 1918 zemřel Jan Vogt, mlynář, vřelý to přítel školní mládeže. Tato místní rada školní vykonávala svou funkci po čas války až do roku 1920, kdy zvolení byli noví členové.

Rok 1920
Zřízen učitelský sbor. Za uč. sbor Štěpán Němec, Fr. Figar. Za obec Čeněk Žáček, Čeněk Homola, Adolf Tvarůžek, Ludvík Černý, Fr. Hanzelka.

Rok 1921
V lednu nabývá platnosti nová školní rada v níž dle předpisů připadá učitelstvu zastoupení 3 členů a dvojnásobný počet členů obecnímu zastupitelstvu. Předseda Ludvík Folta, místopř. Fr. Hanzelka. Členové: Štěpán Němec, zapisovatel, Fr. Figar, pokladník, Zd. Oliva, Fr. Figar, Čeněk Homola, Jan Kofferle, Jan Svoboda, Ludvík Černý.

Rok 1925
Za učitelstvo Štěpán Němec, Fr. Figar, Zd. Oliva. Za obecní zastupitelstvo Lud. Folta, Jos. Svoboda, Karel Mikolajek, Fr. Hanzelka, Boh. Němčanský, Emil Nováček. Předsedou zvolen Fr. Hanzelka, místopř. Lud. Folta, Jednatelem Zd. Oliva.

Rok 1929
Za učitelský sbor zvolen Štěpán Němec, Fr. Figar, Z. Oliva. Za obec. zast. Ludv. Folta, Jos. Svoboda, Valentin Špetík, Fr. Vavruška, Ant. Piskoř, E. Nováček. Předseda Jos. Svoboda, místopř. L. Folta, Jednatel Z. Oliva.

Rok 1933
Za uč. sbor zvoleni Z. Oliva, Jos. Vašíček, Růžena Riedlová, za obec. zast. Ferd. Chrobák, Karel Balušek, Rudolf Peter, Vojt. Teichmann, Emil Nováček, Petr Gerolt. Předseda Ferd. Chrobák, místopř. E. Nováček, jednatel Jos. Vašíček, pokladník V. Teichmann. V červnu 1934 vzdal se funkce F. Chrobák a na jeho místo zvolen Jan Olšanský č.99. Předsedou zvolen Vojt. Teichmann.

 

Haléřový spolek
(napsal uč. Fr. Figar)

Učitelstvo v čele s nadučitelem Fr. Bartoníkem a mnozí občané byli přesvědčeni, že třeba spolupráce rodiny se školou, aby výchově žactva se dařilo. Nabyli přesvědčení, že třeba též chudé žactvo podpořiti, ošačiti je, dopřáti mu radovánek a dáti mu zábavné knihy. Na těchto podkladech byl zřízen Školský Haléřový spolek za řízení nadučitele Fr. Bartoníka. Ve stanovách Haléřového spolku v § 1 čteme: Školský Haléřový spolek má za účel podporovati chudé dítky českých veřejných škol národních v Hrabové a tím ulehčovati jim školní návštěvu jakož i napomáhati škole k dosažení jejího úkolu. Stanovy byly schváleny c. k. místodržitelstvem dne 3. prosince 1908.

První valná hromada konala se 29. června 1909 ve staré škole a bylo jí přítomno 26 členů. Jejím svolatelem byl Jan Vogt, mlynář, jenž byl také zvolen předsedou a zůstal jím až do své smrti 14. ledna 1914. Byl to opravdový přítel dítek. Místopředsedou byl zvolen Karel Rozehnal, jednatelem Fr. Víta, pokladníkem Jos. Mutina č. 97. Členy výboru byli: Karel Olšanský, Čeněk Homola, Karel Malucha, Alois Lipina, Josef Mutina, Klement Velký, Fr. Lička, Jan Sýkora, Arnošt Malinovský, Felix Dvorský, Ant. Andrýsek. Náhradníci: Karel Závada, Fr. Pavelka, Fr. Folta. Revizory účtů byli: Jan Chlupatý a Fr. Figar.

Spolková činnost a život Haléřového spolku šly vytčeným směrem blahodárně vpřed nerušeným tempem až do r. 1914. Život spolků a tedy i Haléřového byl pak pro nedostatek členstva ochromen.

Teprve 21. dubna 1918 byla svolána valná hromada, o jejíž povolení zažádal nadučitel Fr. Bartoník. Byla povolena c. k. policejním komisařstvím dne 15. dubna 1918. Tuto valnou hromadu zahájil Ant. Adámek, tehdejší starosta obce. Na této bylo vzpomenuto všech, kteří padli na bojištích z naší obce i těch, kteří dosud na nich strádali – i zajatců. Bohužel jich bylo dost mnoho. Při této valné hromadě byl zvolen předsedou Fr. Kaloč a rok nato ujal se funkce předsedy Karel Malucha.

V roce 1919 rozloučil se Haléřový spolek s ředitelem Fr. Bartoníkem jenž byl jeho spolubudovatelem a duší veškeré jeho činnosti. V r. 1920 byl předsedou Vladimír Kudělka, elektrotechnik, a po jeho odstěhování Bohumil Němčanský, obchodník. Po jeho úmrtí byla dána tato funkce Fr. Kaločovi.

Ve funkci jednatele vystřídali se do r. 1919: Fr. Víta, Vantuch a Fr. Bartoník. Od r. 1919 zastával tuto funkci Fr. Figar, a od r. 1930 Josef Vojtovič. Ve funkci pokladníka vystřídali se Jos. Mutina, Jan Sobota, Ludvík Folta. Od r. 1920 jest strážcem pokladny Alois Golka.

Sledujeme-li v protokolech činnost Haléřového spolku od jeho založení, dojdeme k přesvědčení, že konal náležitě to, co vytkl si cílem. Šatit chudobné žactvo, pořádat za součinnosti učitelů a žáků divadelní představení a dětské školní výlety, kupovat zábavné knihy pro žáky a pořádávat žákům radovánky.

Touto směrnicí řídil se Haléřový spolek až do rozejití se. Je nutno zde připomenouti, že obětavou prací členů výboru a za podpory občanstva mohlo se vykonávati tak obrovské dílo a poděliti žactvo za dobu trvání spolku od r. 1908 do r.1934 obuvím, šactvem a příspěvky na školní výlety v částce 155 000 Kč.

Dne 26. února 1934 byla konána naposled valná hromada Haléřového spolku a usneseno spolek rozpustiti a na jeho místo zříditi „Rodičovské sdružení“, které převzalo úkoly Haléřového spolku, totiž ochotně se starat o školní mládež a jí podporovat.

 

Knihovnictví

První knihovnu v Hrabové založil správce školy Fr. Bartoník na začátku svého působení v Hrabové, tj. v letech 1882-83. S Inocencem Mutinou sbíral po Hrabové dům od domu milodary pro knihovnu. Za tyto peníze zakoupil knihy, jež umístěny byly ve škole (nejstarší spojeny s farou). Knihy většinou pro dospělé, rozdávány dětem, jež je rodičům donášely.

V roku 1889-90 byl založen spolek, „Čtenářský spolek“, jemuž byly odevzdány knihy ze školy a od některých občanů jiné darovány. Spolek sám zakoupil několik nových knih a zřídil knihovnu, jež byla umístěna v hostinci Jana Chlupatého. Asi roku 1898 provedena sbírka po obci na knihovnu, jež vynesla asi 30 zlatých a za to bylo zakoupeno mnoho nevázaných knih. Knihovnu čtenářského spolku uspořádali učitelé V. Kovář a Štěpán Němec.

Po založení spolku „Omladina“ v r. 1897, který založil vlastní knihovnu a odebíral časopisy, počala činnost „Čtenářského spolku“ upadati. M.U.C. Bohdan Vašek z Vítkovic měl známého v Praze, jenž mu pro knihovnu Omladiny vypomohl asi 100 knihami a svazky novin. Tato knihovna umístěna v hostinci Marie Černé „U lípy“. Byly tedy v obci dvě knihovny spolkové, jež byly spravovány spolkovými funkcionáři a dle jejich horlivosti fungovaly.

Prvním knihovníkem „Omladiny“ byl Jan Pajorek, stolář, po něm v r. 1898 Jan Homola. Posledním knihovníkem byl K. Rozehnal, hostinský.

V r. 1908 v květnu byla založena Obecní jubilejní knihovna tím, že obec zakoupila od kaplana Grace 112 svazků knih. Kromě toho darovali občané několik knih (Jos. Mutina, Chlupatý), jež dány do vazby Máchovi do Brušperka. Skříň zhotovil Dvorský Felix, stolař, jež používá se dosud. Knihovna Čtenářského spolku připadla k této nové knihovně, jelikož spolek již dávno neexistoval a knihy ležely ladem v hostinci u Chlupatých, aniž se kdo o ni staral. Skříň z hostince Chlupatého darována byla Hasičskému sboru.

Prvním obecním knihovníkem ustanoven byl Jan Mutina, u něhož také na síni v domě Ludvíka Staňka č. 136 knihovna byla umístěna. Za jeho pečlivého vedení vzkvétala. Byla to jeho chlouba. S ním pak také upadala. Když totiž najal hostinec Jana Černého „U lípy“, knihovna byla zanedbána a odvezena na síň nové školy. Knihy byly půjčovány později jen vojínům v lazaretě. Mnoho knih se potratilo, jelikož skříň byla špatně uzamčena a žádné evidence při půjčování nebylo.

Knihovna „Omladiny“ po jejím rozejití připadla Sokolu a ten ji pak daroval obecní knihovně. Původně měla 174 svazky, od Sokola darováno 33 svazků, dar od akademického spolku „Odra“ 47 svazků, od „Čtenářského“ 8, Mutina Jos. 19, Mutina Jan 2, Fr. Bartoník 2, uč. Martincová 2, Moravec Vilém 2, Homola Vincenc 2, Chlupatý Jan 1, celkem pak měla knihovna i s přikoupenými svazky 393 knihy.

Vypůjček bylo v r. 1910 205, v r. 1911 477, v r. 1912 477, pak usnula.

Po válce byla knihovna zreorganizována dle zákona. Obnášela 256 svazků. Knihovní řád schválen státním knihovníkem Leop. Calábkem v r. 1922.

Prvním knihovníkem byl ustanoven Figar Fr., učitel. Státního 3 nedělního knihovnického kurzu v r. 1922 účastnil se učitel Zd. Oliva. Byl pak ustanoven knihovníkem pro rok 1923 a vede knihovnu dosud za roční odměnu 500 Kč. Kromě pravidelné dotace 2 000 Kč ročně dáno obcí na knihovnu z daru vítkovických železáren obnos 2 000 Kč.

Kromě této obecní knihovny založily některé spolky své vlastní. Jsou to: sbor dobrovolných hasičů (knihy odborné), DTJ (odborné a zábavné) Sokol (odborné a zábavné). I soukrmé knihovny jsou dnes dost hojné.

 

Divadlo

První činnost v tomto oboru počal „Čtenářský spolek“. První jeviště zakoupil ze Štramberka první režisér učitel Baar za 5 zl. Bylo to jeviště skládací. Novou oponu k němu namaloval a opravu kulis provedl malíř Pazourek z Vítkovic.

Byly hrány ponejvíce sálové výstupy a kuplety a teprve později veselohry. Prvními herci byli Závada Karel a Závada Valentin (nyní v Americe), Domnik Sládeček, Jan Mutina (nyní v Bělé), Mutnová Antonie, Petrová Aloisie, Chlupatá Veronika, Piskoř Jan.

První divadelní hry byly tyto: „Fotografická dílna v Praze“, „Dragoun v kuchyni“, „Motlitba na hřbitově“, „Mistr Bedrník a jeho chasa“, „Vzhůru na manévr“, „Tatínkovy juchty“, „Kometa neboli ludrácký trojlístek“. Tato poslední hra tak se líbila, že se musela opakovati v horním hostinci Sigmunda Turadla. Později provedena v krojích „Selská svatba“ za řízení správce školy Fr. Bartoníka. Tlampače hrál Kanclíř, ve všech hrách od svých 15-29 let hrál Jan Mutina, jenž tyto vzpomínky kronikáři vypravoval.

Spolek „Omladina“ koupil si skládací jeviště od Svobody s Příbora v r. 1899 a na němž bylo hráno až do doby, kdy postavila Marie Černá hostinec nový se stálým jevištěm. Pak prodáno bylo do Řepišť asi za 40 K.
Kromě toho hráváno bylo také v hostinci Karla Sussera na provizorním jevišti, jež odstaral Jan Olšanský. Ten později odstěhoval se do Ameriky.Nyní jest opět v Hrabové činný, ponejvíce v pol. straně kmunistické. Jeviště bylo majetkem spolku „Kovodělník“. Časem sešlo tak, že dvéře při hře se kácely, kulisy padaly na herce při hře a konečně vůbec hráti se na něm nemohlo.

Hrabovou navštěvovaly také kočovné divadelní společnosti jako: Štětkova, Burgertova, a Hodrova. Z místních spolků hrával také „Cyklistický spolek“ a v prázdniny studenti Adámek Josef a Klega Ludvík z Hrabůvky, později lékař ve Vítkovicích, kteří hry opakovali ve Staré Bělé. Cyklistickému spolku zakázána byla hra „Pro českou školu“, a to v době, kdy se zde zakládal spolek „Schulwersein“.

Po postavení nového hostince se stálým jevištěm „U lípy“ v r. 1909 hrály všechny spolky nejen veselohry, ale i vážné, vzdělávací a historické hry. Tělocvičné jednotě Sokol režíroval hry starosta Sokola učitel Štěpán Němec.

Pošta

Byla založena v Hrabové v r. 1986. První ustanovena Božena Gotlieborová, později provdaná za učitele J. Němce. Před založením pošty docházel listonoš Lička (bydlící v domě proti obcodu B. Němčanského) pro poštu do Paskova. Tento Lička byl také prvním listonošem po r. 1896. Pošta úřadovala několik dní v domě naproti staré školy ( kde nyní jest pekař A. Nosek), pak v domě Ludvíka Staňka č. 136 patřící nyní strážmistru A. Hotovému. Pošta byla donášena z Vítkovic jednou denně ráno.

 

Později docházel pro poštu Malucha nebo jeho žena Maluchová (provdána nyní Pavelková), která je listonoškou dosud. Po vystavění nové školy přestěhován byl poštovní úřad do bytu uč. J. Němce v nové škole z domu rolníka Ličky (výměnek), kde jest nyní četnická stanice. V roce 1906 byla zřízena pošta jízdní, která jezdila zprvu jednou, později dvakrát denně do Vítkovic. Provoz zřízen byl také pro dopravu osob (archa).

V roce 1922 zavedeno spojení autobusem, jenž jezdil na trati Místek-Fryčovice- Ostrava. Pošta donáší se nebo dováží ručním vozíkem dvakrát denně od hostince Haladějova z Hrabůvky. Jednotek před válkou bylo 10 000 až 11 000 ročně, nyjí 8 000 až 9 000.

Telefonní stanice jsou nyní v Hrabové 3. Jsou to: četnická stanice (zavedena r. 1912), obecní úřad a byt správce školy J. Němce pod jménem „Místní školní rada“. Poplatek platí správce školy sám. Došlé telegramy bývají z Hrabůvky telefonovány na poštu do Hrabové a odtud donášeny adresátovi, jelikož z Hrabůvky bylo by zasílání poslem zdlouhavější a obtížnější. Toutéž cestou bývají telegramy i odesílány.

Správce školy J. Němec vycházel každému ochotně vstříc, kdo potřeboval telefonovat. Buď sám vyřídil nebo bezplatně zapůjčil. Taktéž z obecní kanceláře možno každému telefonovati za poplatek 50 hal. Tohoto bývá zvlášť občanstvem hojně používáno, zvláště hostinskými, obchodníky a spolkovými funkcionáři. Výhoda tohoto jest veliká, neboť jiného spojení (kromě vlaku z Ratimova) není. Na elektrickou dráhu dle zkušeností jak z let předválečných tak poválečných budou s ještě naši vnukové jen těšit.

 

Četnická stanice

Před založením zdejší stanice přináležela Hrabová do dozorního obvodu Mor. Ostravě. Četnická stanice v Hrabové byla založena 1. prosince 1904. Umístěna byla ve výminku rolníka Fr. Ličky č. 163, kdež je dosud.

Jako velitelé stanice byli: Strážmistr Frant. Janhuba od 1.12.1904, který byl 13.4.1906 zastřelen na dolních rybnikách, kdež jest jeho pomník.

Vrchní strážmistr Antonín Hotový, od 18.4. 1906 až do odchodu do výslužby v r. 1933. Vrchní strážmistr Jan Sojka, od r. 1933.

Bezpečnost majetku i osobní byla celkem dobrá. Jen neštěstí na silnici s rozvojem automobilismu přibývalo, zvlášť v letech třicátých. Krádeží pácháno bylo jen málo, a to jen zlodějskými tlupami cizími. Do Hrabové stěhovalo se také velmi mnoho cizích lidí, ale zločinnosti, jaká byla v celém uhelném revíru ostravsko-karvinském v Hrabové nebylo.

Stal se jen jediný případ vraždy (strážmistr Janhuba) a případ následující: Dne 11.8.1925 odpoledne pronásledovali vrchní strážmistr Antonín Hotový, strážmistr Josef Přikryl a strážmistr Frantiček Novotný ze zdejší stanice se stanicemi Vítkovice, Zábřehem a Hrabůvkou v Hrabůvce nebezpečné lupiče Jiřího a Jana Havlíčka a jeho soudruhy. Při pronásledování postavili se lupiči se střelnými zbraněmi proti pronásledovatelům a vypálili několik ran, aniž by byli někoho zasáhli. Pronásledovatelé střelbu opětovali, přičemž byly těžce postřeleny a do nemocnice v Mor. Ostravě dopraveny dvě ženy. Při pronásledování dopadl vrchní strážmistr Ant. Hotový vůdce oné bandy Jiřího Havlíčka a strážmistr F. Novotný Jana Havlíčka, tito byli dodáni krajskému soudu v Mor. Ostravě 11.8. 1923. Ostatní pachatelé byli zatčeni četníky druhých stanic.

Jako četníci byli zde zařazeni strážmistři: Jan Balaš a Fr. Otahal od r. 1904, Emanuel Englisch od r. 1905, Josef Pokorný a Josef Stavaritsch od r. 1906, Karel Dvořák od r. 1907 do r. 1911, Moritz Gleich a Josef Rybák od r. 1907, Fr. Kleveta a Václav Mašek od r. 1910 do r. 1918, Leopold Fila od r. 1913, Fr. Lindenthal od r. 1913 do r. 1923, Jofrem Gregor a Josef Švejk od r. 1913. Dále zde sloužili Tomáš Dvořák, Josef Reichl, Alois Pelíšek, Josef Dohnal, Josef Schwarz, Josef Gunther, Frant. Novotný, Frant. Brázda, Eduard Skřepský, Josef Přikryl, Fridolín Gajdcik, Frant. Brázdil a strážmistr Frant. Zeman.