Nové dětské hřiště je v provozu krátkou dobu a už se začínají projevovat vady projektu a činnost/nečinnost provozovatele – ÚMOb Hrabová.
Zcela nevhodná „přistávací plocha“ pod atrakcemi s drobného říčního štěrku. Štěrk je rozházený po okolí a je patrný již v okruhu asi 10 m. Tráva si s ním nějak poradí, na chodníku hrozí uklouznutí při odvalu kamínků. Jenže štěrk je i na hrací úmělé ploše (moje neznalost skutečného názvu povrchu). Včera byly na ploše kromě štěrku i větší kameny, kusy dřeva a dokonce vratový šroub (svítící novotou) z dřevěného mantinelu hřiště. Na všech těchto předmětech může dojít k uklouznutí a zranění hráčů / návštěvníků. Nevím jak moc by nám bylo platné upozornění „na vlastní nebezpečí“. Štěrk se tam dostává skrz mezery v dřevěném mantinelu a určitě i z ručiček dětí. Poškození úmělého povrchu za stávajících podmínek provozu nenechá na sebe dlouho čekat.
Co s tím:
- Plochu pod atrakcemi předělat nejlépe na umělý povrch (viz MŠ Klubko) či na hutněnou omílanou dřevěnou štěpku (to je horší varianta).
- Plochu pravidelně kontrolovat a zametat. Stačí dotaz na učitele tělocviku co udělají než pustí žáky na umělý povrch – zkontrolují a uklidí plochu. Jde o ochranu zdraví a i o ochranu povrchu.
Vyvěšený Provozní řád je fajn, ale kdo si jej asi přečte? Je ve výši očí dospěláků písmem jako z knihy. Menší děcka jej nemají šanci přečíst. Musí být na velké ploše a čitelný i na dálku, tedy nepřehlédnutelný. Velmi praktické je doplnění o grafické značky zákazů a příkazů. A měl by být vyvěšen na hranicích hřiště a ne až na brance na oplocenou část hřiště.
A tu je důležitá otázka:
Kde je hranice hřiště, na které se vztahuje provozní řád?
Přes hřiště chodí lidé jako po veřejné komunikaci, tak jak byli zvyklý, a tak jak jim velí rozum.
Jak je upraven pohyb psů na hřišti a okolí?
Jedna mladá emancipovaná maminka s děckem v dopoledních hodinách nechala pobíhat volně kapesního psa, který velmi odvážně začal napadat manželku. Slušné upozornění na odvolání a upoutání psa bylo odbito hloupou připomínkou mladé dámy. Moc nechybělo a psa bychom odkopli s všemi možnými následky. Jenže chování psů je nevyzpytatelné, a proto na hřiště nepatří. No a to nám přejdou hřiště psy s procházejícími obyvateli v rámci venčení. Například do zahrady školky nesmí – zákaz je přímo na brance.
Kolem hřiště je ještě tedy několik problémů, které by určitě právníci rádi řádně prosoudili a zřejmě ne k našemu prospěchu.
Vladimír Petana
Neprošlo jazykovou korekturou
