120. výročí založení hasičského sboru [8]

V letošním roce 2016 si připomínáme 120. výročí založení dobrovolného hasičského sboru v Hrabové. Při příležitosti této události vám přinášíme další část textu z publikace 70 let dobrovolné požární ochrany v Hrabové, jež byla vydána roku 1966.

Ostatní dosud zveřejněné díly:

• 120. výročí založení hasičského sboru, první část
• 120. výročí založení hasičského sboru, druhá část
• 120. výročí založení hasičského sboru, třetí část
• 120. výročí založení hasičského sboru, část čtvrtá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část pátá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část šestá
• 120. výročí založení hasičského sboru, část sedmá

V roce 1911 bylo usneseno zapůjčovat hasičský vůz pro pohřební účely. Pro členy sboru zdarma, pro jejich rodinné příslušníky za poplatek 5 korun. Téhož roku se náš sbor zúčastnil slavnosti založení hasičského sboru ve Vratimově.

Následkem dvanáctihodinové pracovní doby ve vítkovických železárnách, kde byla většina členů zaměstnána, nastal pokles činnosti sboru. Tehdejší zástupce velitele, Ludvík Balušek, navrhuje upravit dobu cvičení tak, aby vyhovovala většině členstva, tj. cvičení konat v neděli. Bratr Homola Čeněk navrhuje, aby také výborové schůze se konaly v neděli dopoledne — což se dodržuje ve sboru do dnešních dnů. Tímto rozhodnutím se znovu zvýšila aktivita členstva.

4. září 1912 zemřel zakládající člen Antonín Závada. Byl to nadšený a horlivý pracovník, který veškerou svou práci věnoval zvelebení a růstu sboru.

Župní dozorce Eduard Klega z Mar. Hor při prohlídce sboru vyslovil uspokojení nad činností členstva a funkcionářů. Nabádal však k stálé většímu získávání znalostí, zacházení s požární technikou, věnovat pozornost výcviku dorostenců, neboť to jsou nástupci, kteří v příštích letech převezmou práci ve sboru.

Této prohlídce, 5. dubna 1913, byl přítomen také starosta obce, pan Antonín Adámek, který navrhuje, aby hasiči společně s jinými veřejnými organizacemi v Hrabové pracovali na vybudování společenského, domu, kde by se soustřeďoval veškerý spolkový a kulturní život občanů Hrabové.

Vypuknutím první světové války v roce 1914 ochabla činnost sboru, jak v účasti na cvičení, tak také se nekonaly pravidelně výborové schůze. Rovněž členské schůze byly za celé válečné období čtyř let konány jenom čtyři. Mnoho občanů bylo povoláno na vojnu, mezi nimi 18 členů hasičského sboru. Svobodnou půdu samostatné československé republiky v roce 1918 nespatřili členové: Jan Firek, Čeněk Hulín, Bohdan Sodek a Florian Mutina. Vlivem válečných událostí poklesla veškerá iniciativa všech veřejných spolků. Rozplynul se také navržený plán společenském domě pro obec Hrabovou.

30. března 1915 zemřel zakládající člen, později velitel a místopředseda sboru František Piskoř.

V roce 1916 — v období dvaceti let založení sboru, se oslavy vůbec nekonaly. Členové se nescházeli ani na cvičení, protože většinou pracovali dvanáct hodin denně. Vyčerpávající práce v hutích, cesta pěšky do Vítkovic a zpět, válečné události a obavy o životy svých bližních, nasazených na všech frontách evropských bojišť, unavovaly občany a odebíraly jim veškerou chuť ke spolkové činnosti.

5. srpna 1917 byl za zásluhy o rozvoj hasičské župy na severovýchodní Moravě a zvláště za pomoc při založení hasičského sboru v Hrabové, jmenován čestným členem sboru školní inspektor Rudolf Ludwig.

Členové výboru požárního sboru v roce 1917

1. řada stojící zleva: Vantuclz F., Duhan L., Pajořek J., Dužík J.
2. řada sedící zleva: Žáček V., Vogt J., Malina Balušek L.

Inventární hodnota výstroje a výzbroje v roce 1917 činila 11 528,23 korun. Dluh v hrabovské spořitelně činil 2862 koruny. Nebylo žádných zdrojů příjmu, nepořádaly se žádné plesy, slavnosti a zábavy. Předseda Jan Vogt a zbrojíř Vincenc Žáček jednali s obecním výborem o převzetí dluhu. Jednání vyznělo v tom směru, že obec převzala uhrazení úroků z dlužní částky.

14. ledna 1918 zemřel zakládající člen, první velitel a později dlouholetý předseda sboru Jan Vogt. Byl to velice obětavý a nezištný hasičský pracovník. Za jeho vedení, ať již na velitelském místě, nebo ve funkci předsedy, sbor upevnil své postavení a zdárně rozvíjel činnost. Zvláště je nutno hodnotit přehled a rozvážnost, s jakou přistupoval k projednávání všech otázek ve sboru i v jednání s obecním výborem a v hasičské župě. Po jeho smrti byl zvolen předsedou Vincenc Žáček a místopředsedou Čeněk Homola.