Přinášíme vám materiál z pozůstalosti pana Antonína Adámka, který je veršovanou apoteózou hrabovských varhan. Dokumentuje také pořízení varhan nových roku 1946, jež nahradily dosavadní varhany z roku 1848.
Apotheosa hrabovská
Pod střechou dřevěnou u svaté Kateřiny
po osmdesát už roků jak píší dějiny
nad zubem času, uměním hráčů a červotočiny
vítězily dosud varhany skromné ve službách dědiny.
Ach velkým to zástupům v hrabovské farnosti
zpívaly akkordy vzruchu i radosti
a tlumeným vírem jak hlasem svědomí
v posvátném tichu chrámu je vedly k zbožnosti.
A dobří ti předkové odešli do věčných krás,
jim varhany zapěly bolestí a žalem za nás,
když srdce sténala a zněměl náš hlas.
Leč nástroj ten svůj úkol dohrál, sešly.
A nám dnešním snahy ušlechtilé vzešly –
kéž by v jeden cíl se družně nesly.
Nedopustit, aby krásy bohoslužeb klesly.
Slyšte starých píšťal prosebné ty hlasy – Katolíci!
Ke cti Boží z povinnosti vaší postavte stroj nový pro budoucí časy!
Nebojte se nákladu, nezatížíme nikoho.
Vždyť tu máme někoho, kdo našetřil mnoho.
Po cestě do Krnova s důst. p. P. Horákem 24/V 1946.
(objednávka podepsána. Dodací lhůta do 3 měsíců)
A. A. – k
Za námět i laskavé poskytnutí materiálů děkujeme paní Rozehnalové.