Pokud se už netrpělivě díváte do schránky, zda v nich najdete nové Hrabovské listy, tak vězte, že se začnou roznášet v pátek 8. července.
Teď jsou v tiskárně a čekají, až se tiskaři vrátí po svátečních dnech do práce. V redakci jsme dělali vše pro to, abychom zachytili “žhavou aktualitu”, a to velkolepé oslavy našich hasičů, proto jsme stránky odeslali až teď. Ve schránce si na Hrabovské listy udělejte dost místa, protože zpravodaj nám opět “nakynul” a rozrostl se na šestnáct stran.
Budete se moci dočíst třeba o mimořádném koncertu lotyšského souboru v dřevěném kostelíku, dozvíte se o akci, HRAvá HRAbová, která se chystá na začátek září. Věřím, že zajímavý je rozhovor se starostou Igorem Trávníčkem a také povídání Radka Polla, ředitele základní školy. Já osobně jsem si s velkou radostí přečetl článek Milana Slívy juniora, který mi vysvětlil, jak to tenkrát bylo s Františkem Janhubou, jehož pomník míjíme velmi často na Šídlovci. Ten příběh je zajímavější, než jsem si myslel a kolega Milan zjistil spoustu nových informací.
Věřím, že si ve svých novinách, které se postupně stávají časopisem, počtete.
Za celou redakci zdraví Petr Žižka
Děkuji za pozitivní informace, člověka to potěší,jdu shánět tlustší schránku…
Moc pěkné Hrabovské listy. Chtěl bych však požádat Milana Slívu, zda by jako autor článku Vzpomínka na hrdinu, který při službě Hrabové položil svůj život, aneb příběh Františka Janhuby, viz SLÍVA, Milan. Vzpomínka na hrdinu, který při službě Hrabové položil svůj život, aneb příběh Františka Janhuby. Hrabovské listy. Ostrava-Hrabová: Úřad městského obvodu Hrabová, 2016, č. 4, s. 8-9; jej také nevložil na hrabova.info. Článek by si určitě zasloužil malou diskuzi, chtěl bych si také ve větším měřítku prohlédnout unikátní fotografii památníku.
Fotografii nalezneš již zde na hrabova.info u tohoto článku, odkud jsem fotografii po souhlasu archívu čerpal i já. Jinak diskuzi klidně započni i zde, nepředpokládám, že by se kromě nás dvou ještě někdo další přidal.
Nejprve bych chtěl dodat, že si Milan Slíva určitě zaslouží pochvalu za napsání tohoto přínosného článku o Františku Janhubovi.
Chtěl bych se zeptat, z kterého roku/let přibližně pochází fotografie? Za mě bych hádal po letech 1930-1931, kdy byla Hrabová elektrifikována.
Dále by mne samozřejmě zajímaly prameny a literatura, ze které jsi čerpal. Např. podrobnosti o samotné vraždě, osobní informace o Františku Janhubovi a podrobnosti o původním památníku apod.
Dále příliš nerozumím tomuto: “Pomník však měl v důsledku poničení neznámými vandaly v době po skončení první světové války poněkud jiný nápis a vzhled, než jak jej můžeme vidět dnes.”
Znamená to tedy, že existovaly tři verze památníku, před 1. sv. válkou, po ní v důsledku vandalství a dnešní verze?
Ještě by mne určitě zajímalo, kdy byl památník přesunut na druhou stranu silnice na současné místo?
Co se týče vzhledu, tipuji, že fotografie bude pocházet ještě z doby před poničením, kdy pravděpodobně došlo k rozlomení jehlance a ten byl zkrácen. Tipuji, že bude pocházet někdy z doby od konce války do roku 1922, kdy byl daný záznam v kronice s fotografií pravděpodobně vytvořen. Ale je to jen odhad.
Fotografie pravděpodobně pochází z let 1931-1937. V roce 1931 byla dokončena elektrifikace obce Hrabová, v roce 1937 byla dopsána Pamětní kniha obce Hrabová 1922-1937 uložená v Archivu města Ostravy. Dráty elektrického vedení jdou vidět v levém horním rohu. Fotografie byla pravděpodobně vlepena o něco později po napsání textu, který nemusel být napsán již roku 1922.
Ten článek Milana Slívy jr. je skvělý. Díky za jeho “pátrací akci” na téma “Co nebylo o Janhubovi řečeno”. A samozřejmě za vše, co pro tyto HL opět udělal. A Martinu Slepičkovi děkuji za jeho ohlas na HL. Už se těším na další příspěvky Milana i Martina (a všech, kdo berou HL za “naše noviny”). Děkuji všem, kdo se podílejí autorsky, kdo přicházejí s nápady i těm, kdo pomáhají třeba “jen” tím, že nám fandí a věří.:-).
Děkuji.
PŽ
Ono se to nezdá, ale za tím článečkem je spousta bádání na internetu, osobní návštěvy archívu, matrik, bádání na dálku v imigračních dokumentech v USA a v neposlední řadě nutnost stát se odběratelem elektronických dokumentů z Národní knihovny v praze, což byla poštovní anabáze při podepisování smluv. Ale do článku se nevešly všechny informace a do budoucna bych se rád k tématu ještě vrátil.
Článek podobné badatelské úrovně by si již zasloužil uvedení alespoň základních zdrojů, pramenů a literatury.
Pokud bych uváděl prameny, přišel bych o hodně i z toho mála textu co jsem měl k dispozici.
Určitě bych chtěl také tímto poprosit pana Žižku, aby se alespoň občas, pokud je o čem psát, uvolil vyčlenit jednu celou stránku.
Zdravím Vás Martine, návrh vnímám a beru na vědomí:-). Děkuji a zdravím.
Připojuji se k prosbě Martina Slepičky.
ano, i tuto prosbu vnímám a beru na vědomí. Vůbec jsem netušil, že Milan Slíva podnikne tak zásadní pátrací akci, ne nepodobnou Danu Brownovi, když psal svou “Šifru mistra Leonarda”:-). Teď už budu vědět, čeho všeho je Milan Slíva jr. schopen, tedy, že je schopen všeho:-). Zdravím a děkuji za ohlas. PŽ.
Určitě bych si dokázal představit Milana Slívu jako docenta na univerzitě.
Já ne. Nikdy jsem nebyl studijní typ. Chybí mi důslednost, matematika neleze do hlavy. Nehledě na to, že nevím, jestli by mne tato kariéra uspokojovala.
Pravda, byl jsem sice na vysokou školu přijat, následně z politických důvodů odpřijat, ale tím moje koketování s akademickou sférou skončilo a myslím, že je to takto lépe. Takže zanechme hříšných představ 🙂
no, znám i hříšnější představy:-):-)
V těch už ale já obvykle nefiguruji 🙂
Vážená redakce dobrý,
a dobrý není trojka. Dle jednoho učitele je to známka velmi cenná, protože jaký byl nedělní řízek? No přeci Dobrý. 🙂
Mě osobně zaujalo zpracování tématu Strážmistra Janhuby. Už byl dvakrát zveřejněn. Naposledy při stoletém výročí násilné smrti byl zpracován někým z Ostravského Archivu. Ale popis byl poněkud jednodušší a v osudu vraha trošku nejasnější. Osud četníka mě byl dlouho zahalen tajemstvím a to jsem každé ráno na cestě do práce pomník měl na očích.
Přeji vám mnoho nebo alespoň dost témat k publikování a to nejen velkých a vznešených.
Vážený pane Petano, mluvíte mi z duše. Přesně proto, že mnoho lidí kolem toho pomníku chodí a čeká u něj denně na autobus, aniž by vědělo, proč tam ten pomník stojí, tak právě proto jsem si řekl, že by bylo fajn celou tu historii popsat. A Milan Slíva jr. se toho tématu chopil tak, že jsem nechápal, co vše se o tom pomníku (a Františku Janhubovi) dá ještě zjistit.
Moc děkuji za dobrou známku a vězte, že já byl zvyklý i na to, že “dobrá” na VŠ znamená, že jsem nemusel zkoušku opakovat, takže jsem ji (občas) bral:-).
Moc Vás zdravím
PŽ