Tohle čtení je určeno pro ženy. Vy, pánové, jděte do hospody nebo na hokej, tam se dovíte více.
Vánoční čas je krásný, kouzelný a přitažlivý zejména pro děti. Pro nás, rodiče, to už zdaleka takové kouzlo není a zvlášť příprava tohoto kouzla dá zabrat i nadprůměrně schopné a logicky myslící manažerce. Vezměme to tedy po pořádku. Kdo neuklidil koncem listopadu už to teď nestihne a je zbytečné se tím zatěžovat. Dětem místo úklidu stačí nazdobený stromek a manželé si vystačí s táckem cukroví a nějakým dobrým pitím. Po dokonale uklizené domácnosti nikdo netouží a pokud ano, tak v nemocnici je prostředí sterilní dost. Zase tam není to cukroví a stromek.
Cukroví je taky kapitola sama o sobě. Tolik piplání se s drobnými kousky je práce pro popelku a ne pro moderní matky. Můj dospělý syn to s přehledem opravdového chlapa zhodnotil tím, že rumové kuličky netřeba koulet do tvarů, dají se přece sníst z misky lžičkou a linecké mini tvary jsou taky k ničemu. Celý plát rozváleného těsta se má přenést na plech a potom už stačí jen jej rozkrájet na větší čtverce nožem. Jak jednoduché, jistě by to vypadalo i dobře, zejména ve srovnání s neuklizenými dlaždičkami stejných tvarů.
Myslím si, že daleko více pozornosti než smýčení bytu a lov dárků si zaslouží vánoční večírky. Každoročně jich mám asi šest, to s ohledem na věk , počet bývalých zaměstnání a různých zájmových skupin se kterými se léta stýkám. Nejzábavnější je pak tradičně ten ze současného zaměstnání. Sjedou se kolegové z celé republiky. Ti, které jen slýchám v telefonu i ti, které potkám denně v kanceláři. Místo a čas je předem objednaný, program je předem znám. Ze začátku se v klidu pobavíme, později, až už nikdo nebude vědět čí je se rozejdeme domů. Ráno se budou hledat ztracené mobily, peněženky a kdovíkde zapomenutá auta.Někteří během večera a noci přijdou i o zbytky soudnosti.
Na další tradici Vánoc, dárky, mám normu tři kusy na osobu. Za starých časů bych byla vyhlášenou údernicí, neboť ji splním obvykle na třista a více procent. Zvláště má nejmladší dcerka má většinou dárků tolik, že starší sourozenci jí musejí pomáhat nejen s rozbalováním, ale i s obdivem nad darovanými blbostmi a vše končí křikem z okna: „ Děkuji Ježíšku!“ Nám, uštvaným a unaveným matkám nezbývá, než pod stromečkem rozbalit další blbinu do kuchyně, kterou Ježíšek, bůh ví proč, upustil pod naším stromkem a už ji nedonesl do blízké školní jídelny.
Po prožitých Vánocích nás už čekají uvolněnější oslavy Silvestra.Novoroční předsevzetí bývají občas na hony vzdálená splnitelné realitě. Já tedy budu klidnější, důslednější, pravidelně budu chodit na procházky se psem a na úklid bytu kašlu. Také se budu snažit vylepšit společenský život rodičů a dětí v Hrabové, vymyslím netradiční a zábavné akce a od Vás, milí rodičové z Hrabové, očekávám hojnou účast.
Krásné vánoce, klid a pohodu přeje Radmila Lysáková Balušková
