K 110. výročí narození nejslavnějšího hrabovského rodáka a významného básníka Viléma Závady (narozen 22. května 1905) vám teď přinášíme na pokračování doslovný přepis jeho osobní korespondence s hrabovským farářem Josefem Řezáčem ze dne 30. dubna 1929.
Na žádost pana inženýra Slavíka se pokusím v tomto článku stručně vysvětlit či objasnit hodnosti a správu římskokatolické církve.
Památník četnického strážmistra Františka Janhuby z počátku 20. století se dodnes nalézá na Paskovské ulici v blízkosti autobusové zastávky Šídlovec.
První písemným pramenem o kostele sv. Kateřiny je dopis olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského držiteli paskovskému panství Ctiborovi Syrakovskému z Pěrkova ze dne 10. prosince 1580.
Hrabová má stejně jako jiné obce či městské obvody podle současné právní úpravy právo užívat znak a vlajku obce. Rada statutárního města Ostravy dne 4. října 1994 udělila městskému obvodu Hrabová dědičný znak a prapor.
Filip Ludvík hrabě ze Saint-Genois d’Aneaucourt (1790–1857) byl posledním feudálním pánem Hrabové před revolucí z let 1848–1849, která umožnila vznik první samosprávné obce Hrabová.
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové zůstává i přes svou obnovu stavbou s dlouhou historií, na níž mohou být hrabovští občané hrdí.
V tomto článku se zaměřím na to, jak vypadala Hrabová přesně roku 1699, který nám objasňuje několik dochovaných písemných pramenů, např. urbář paskovského panství, hrabovská gruntovní kniha či matriky.
Hrabovské památné místo s pěkným názvem Prašivka se nachází nedaleko hřbitova a dnešní silnice pro motorová vozidla Místecké v místě vyvýšeného a vykrojeného západního břehu bývalého panského rybníka Bezďák, v dnešních dobách se zde nalézá také skládka i další tajemné věci…
Původ oikonyma neboli místního jména Hrabová mnozí občané Hrabové jistě tuší. Jméno Hrabová vzniklo od názvu stromu habr. Pojďme se však na toto vlastní jméno podívat šířeji. Na obrázku je zobrazen habrový les. Článek napsal Jan Slepička.