Hrabovská lidová pověst o původu kostela sv. Kateřiny
K dřevěnému kostelu sv. Kateřiny Alexandrijské, který byl vystavěn v první polovině 16. století, se váže zajímavá především ústně předávaná hrabovská lidová pověst.
K dřevěnému kostelu sv. Kateřiny Alexandrijské, který byl vystavěn v první polovině 16. století, se váže zajímavá především ústně předávaná hrabovská lidová pověst.
Článek uvádí do souvislostí fenomén hrabovských rybníků se stručnými dějinami rybnikářství v českých zemích. Článek napsal Jan Slepička ve spolupráci s Martinem Slepičkou.
Přesné okolnosti vzniku obce Hrabová zůstávají dodnes obestřeny tajemstvím.
Na horním konci Hrabové byla po roce 1960 vybudována soustava důlních nádrží, která se nalézá na území bývalého rybníka Pilík a která je v současnosti vedena pod záštitou Evropské unie v seznamu evropsky významných lokalit.
Hrabová byla založena nejpozději v první polovině 13. století, ačkoli první písemná zmínka pochází až z roku 1297.
V tomto článku se pokusím přiblížit hrabovským čtenářům, a tím jim i udělat radost, z jiného úhlu pohledu dřevěný kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové.
V souladu s pravidly církevní heraldiky a se závazným nařízením motu proprio Pontificalia insignia papeže Pavla VI. ze dne 21. 6. 1968 byl Martinem Slepičkou v prosinci roku 2014 nově vytvořen dědičný erb Římskokatolické farnosti Ostrava- Hrabová.
Středověká a raně novověká vesnice Hrabová náležela od roku 1300 s několika výjimkami k paskovskému panství, jež v té době mělo status manství olomouckého biskupství.