Kostel sv. Kateřiny v datech do konce 17. století
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové zůstává i přes svou obnovu stavbou s dlouhou historií, na níž mohou být hrabovští občané hrdí.
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové zůstává i přes svou obnovu stavbou s dlouhou historií, na níž mohou být hrabovští občané hrdí.
Vlastník a provozovatel galerie Mlejn, pan Eduard Riedl, souhlasil se zveřejněním níže uvedeného textu a fotek, který je součástí rozsáhlé prezentace o zmapovaných mlýnech na Ostravsku.
Prakticky od samotného spuštění webu Hrabová.Info jsme plánovali zveřejňování starých fotografií, pohledů a dokumentů. Dnes startujeme seriál s názvem Historické fotky a dokumenty z Hrabové…
V tomto článku se zaměřím na to, jak vypadala Hrabová přesně roku 1699, který nám objasňuje několik dochovaných písemných pramenů, např. urbář paskovského panství, hrabovská gruntovní kniha či matriky.
Původ oikonyma neboli místního jména Hrabová mnozí občané Hrabové jistě tuší. Jméno Hrabová vzniklo od názvu stromu habr. Pojďme se však na toto vlastní jméno podívat šířeji. Na obrázku je zobrazen habrový les. Článek napsal Jan Slepička.
Vzpomínka na zrušenou část tramvajové trati Hrabová Ščučí.
K dřevěnému kostelu sv. Kateřiny Alexandrijské, který byl vystavěn v první polovině 16. století, se váže zajímavá především ústně předávaná hrabovská lidová pověst.
Přesné okolnosti vzniku obce Hrabová zůstávají dodnes obestřeny tajemstvím.
Když poodejdeme od minulého gruntu nějakých 100 metrů směrem k Paskovu, dorazíme k dnešnímu gruntu s přiděleným popisným číslem 45, který se nachází naproti křižovatce ulic Paskovská a Na Honech.
Kopaná byla prvním sportem, který našel nemalou oblibu na ostravském předměstí v Hrabové. Hrála ji především mládež, která utvořila několik družstev a ta soupeřila nejen mezi sebou, ale i v sousedních obcích, kde dosáhla velmi často pěkných úspěchů.