(FOTO) Vzpomínkové fotky kostelíku v Hrabové
Ilona a Libor Hromádkovi našli ve svém archivu tyto jejich překrásné fotky našeho kostelíka, které pořídili 30.12. 2019. Fotky jsou na Google Photos:
Ilona a Libor Hromádkovi našli ve svém archivu tyto jejich překrásné fotky našeho kostelíka, které pořídili 30.12. 2019. Fotky jsou na Google Photos:
Je tomu devatenáct let, kdy kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v ostravském obvodu Hrabová lehl popelem. Příčina toho, proč na Velikonoce 2002, přesně 2. dubna, shořel, zůstává dodnes neobjasněna. S největší pravděpodobností šlo o závadu na elektroinstalaci, která způsobila zkrat a ten zažehl požár. O tom, že za dva roky byl postaven kostel nový, který je co možná nejvěrnější replikou původního, […]
Dne 2. dubna 2002 vyhořel kostel svaté Kateřiny v Ostravě-Hrabové. Autentické zprávy, které informovaly svět o této smutné události, jsou stále ještě dostupné v některých online archivech. Dnes si dovolím připomenout článek z irozhlas.cz
Petr Žižka dnes na svém facebookovém profilu sdílel povídání o našem kostele v Ostravě-Hrabové. Autorem textu a fotek je Petr Vaněk, který souhlasil se zveřejněním na Hrabová.Info. Oba pánové si dnes udělali výlet po Hrabové a text vychází i z rozhovoru s panem Bedřichem Chlupatým. Všem třem tímto moc děkuji za jejich práci.
V kostele sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové se až do posledního roku první světové války nacházel zvon (umíráček) o váze 23 kilogramů, který byl umístěný v sanktusníku. V roce 1724 zvon ulil známý opavský zvonařský mistr František Stanke. Dnes uplynulo 103 let (23. února 1918) od chvíle, kdy tento zvon zrekvírovala rakousko-uherská armáda.
Na den přesně před 80 lety, tedy 29. ledna 1941, naposledy v našem hrabovském kostelíku zvonily zvony, které byly pořízeny v roce 1925. Následně byly zrekvírovány německou armádou pro válečné potřeby.
Vždycky jsem obdivoval bratry Jaroňkovy, kteří dokázali rozebrat valašské dřevěnice a poskládat z nich původní stavení v Rožnově. Takto v Rožnově vytvořili světově známý skanzen.
První letošní sníh v Hrabové.
Z celého srdce moc děkuji všem zúčastněným za pomoc při přípravě našeho kostelíka na Vánoce.
(Část o Hrabové) Prostí věřící v Beskydech a Pobeskydí nadšení odborníků dlouhé léta nesdíleli a dřevěný kostely považovali za „stare a chudobne“. Nic více, nic méně. „Hrabovský bůh chud jak my. / Chrám má dřevěný s dřevěnou věží,“ veršoval na počátku 20. století o dřevěném kostelu v Hrabové u Ostravy básník Petr Bezruč ve svých Slezských písních.